V hlavní roli srdce. Jak čeští lékaři a zdravotníci zachraňují kardiovaskulární onemocnění?
„Drobná instalatéřina.“ U operací bypassů medicína neustále posouvá možnosti
Zdravější životní styl i účinnější léčba v Česku každý rok zabrání zhruba deseti tisícům úmrtí na nemoci srdce a cév. I o tom píší podrobně naši datoví novináři na zpravodajském webu iRozhlas.cz v dalším díle seriálu o nemocích srdce. Dnes opět v reportáži míříme do pražského IKEMu. S lékaři jsme byli při neobvyklé operaci trojnásobného bypassu.
„Teď jsme si zastabilizovali oblast srdce, na které budeme pracovat. Už předtím jsme našli naši cílovou tepnu,“ ukazuje Peter Ivák, lékař z Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu.
Čtěte také
Pacient je v narkóze, má otevřený hrudník a vidíme jeho bijící srdce. Protože už je více postižené, nemůže být muž napojený na mimotělní oběh. V tom se tato operace oproti běžnému postupu liší.
„Je to trochu jinak. Protože má ateroskleroticky postiženou i aortu, srdečnici, největší tepnu v těle. Nemůžeme na ni naložit přísnou svorku, nemůžeme tam přes aterosklerotické pláty dát takové kleště a tím pádem nemůžeme to srdce zastavit. Budeme muset operaci provést na bijícím srdci.“
Chapadlo chobotnice
Chirurgové proto musí použít i speciální vybavení. Především něco, co vypadá jako chapadlo chobotnice. „Takzvaný stabilizátor. Nasadíme ho vedle té tepny, na které budeme pracovat. Ono se to přisaje k srdci a v tom místě se to srdce bude hýbat méně.“
A teď už může začít operace trojitého bypassu. „Musíme dostat krev na srdci za zúžení, které na té tepně je. Ty tepny jsou pořád postižené aterosklerózou, kornatěním tepen. Častokrát pacientům říkám, že je to drobná instalatéřina. My musíme prostě udělat obchvat kolem zúžení na cévě.“
Chirurgové mají připravený materiál, kterými obchvaty udělají. Můžou je vzít z nohy nebo předloktí.
„Teď provádíme ten samotný bypass. Našíváme štěp, který je v tomto případě z dolní končetiny, z nohy. Je to taková velká žíla. A ta nám vytvoří to náhradní potrubí, náhradní cestu pro krev. Ten druhý konec bude napojený přímo na srdečnici,“ popisuje kardiolog.
Angioplastika nepomůže
Jak doplňuje jeho kolega Martin Pokorný, bypass musí lékaři dělat pacientům ve vážnějších stavech, i po infarktech, kdy už nepomůže angioplastika – rozšíření zúžených tepen balónkem, který se zavádí zápěstím.
„Vždycky jsou to pacienti s ischemickou chorobou srdeční, kteří mají významné postižení těch koronárních tepen. Bypassy jsou doménou u pacientů, kteří mají víc postižených tepen. Většinou jsou to i starší pacienti.“
Chirurgická technika se nemění
Čtěte také
Datoví novináři na webu iRozhlas.cz detailně analyzují, jakou roli hraje při záchraně životů u pacientů s nemocemi srdce a cév změna životního stylu a jakou léčba.
„Co se operací bypassů týče, u těch medicína neustále posouvá možnosti,“ dodává kardiochirurg Martin Pokorný.
„Kolegové kardiologové už jsou schopni schopni měřit přesně i průtoky a změny tlaků v tepnách. A to nám pomůže našít cíleně ten bypass přesně tam, kde je zrovna potřeba. Což zajistí jeho dlouhodobou průchodnost, to je velmi důležité. Jinak je chirurgická technika od roku 1968 víceméně podobná.“
V příštím díle tohoto seriálu vyzkoušíme to, jak můžeme stav našeho srdce sami ovlivnit. Třeba tím, co jíme a jak sportujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
