„Čím dřív se k nám pacient dostane, tím lépe pro něj.“ Jak v IKEMu léčí akutní infarkty?

Příjem pražského IKEMU. Záchranáři sem přiváží starší ženu, kterou bolí na hrudníku. Zdejší lékaři ovšem už dopředu vědí, že nemá akutní infarkt. Ze sanitky, několik minut před příjezdem, jim totiž přišlo podrobné EKG.

Čtěte také

„Hýbat se, nepřibírat na váze, nekouřit,“ radí lékař. Jak předejít srdečním onemocněním?

„EKG natočila posádka. Je na něm vidět, že to není typ infarktu, takzvaný STEMI, že to infarkt může být, ale uvidíme, jak se to vyvine,“ vysvětluje vedoucí oddělení akutní kardiologie lékař Marek Šramko.  

Koronarografie

S akutním infarktem se ale během několika minut ocitnete na katetrizačním sále. Na něm jsme teď s vedoucím lékařem oddělení intervenční kardiologie Michaelem Želízkem.

„Právě děláme nejčastější vyšetření, které děláme dnes a denně. A to je koronarografie, čili zobrazení průchodnosti věnčitých tepen.“

Věnčité tepny jsou zásadní pro správné fungování srdce, protože do něj přivádí krev. Pacient leží na operačním stole a je při vědomí. Do srdce se mu lékaři podívají přes zápěstí. Tím protáhnou tenkou cévku, kterou se dostanou až do věnčité tepny a vstříknou do ní kontrastní látku. A díky rentgenu vše vidíme na velké obrazovce před námi.

„Právě to má největší smysl dělat v akutní fázi příhody. Když už je to později, tak už přínos vyšetření není takový. U infarktu platí, že čím dříve se k nám pacient dostane na stůl, tím lepší osud pro něj.“

Nejmodernější metoda

Pokud by tam byl infarkt, některá céva by byla úplně uzavřená, takže by se plnil jen její fragment a celá její periferie by byla ucpaná a céva by se neplnila.

V tu chvíli lékaři přes zápěstí dělají takzvanou angioplastiku. Zúženou tepnu roztáhnou. A to tak, že do ní dají balonek, nafouknou ho a tím do stěny tepny vtlačí stent, jakousi výztužku. Je to nejmodernější metoda, která velmi změnila léčbu infarktu.

 „Dělá se čtyřikrát tolik angioplastik než bypasů. Největší význam angioplastika má u akutních koronárních stavů, to znamená u akutního infarktu nebo u nestabilní angíny pectoris,“ vysvětluje kardiolog Želízek.

Přežije 95 procent pacientů

Čtěte také

iROZHLAS

Naše srdce a cévy zažily třiatřicet báječných let. Úmrtnost ale přestala klesat, i když by ještě mohla

Jak píší datoví novináři na zpravodajském webu iRozhlas.cz, kde je porovnání i s dalšími zeměmi, hlavními příčinami masivního snížení úmrtnosti na nemoci srdce a cév v Česku je to, že žijeme zdravěji. Svou roli ale sehrála i lepší zdravotní péče.

 „Česká republika má určitě prvenství v tom, že Česká kardiologická společnost začala jako první na světě provádět léčbu akutního infarktu myokardu pomocí urgentní koronární angioplastiky. V akutní fázi infarktu myokardu během hospitalizace přežije 95 procent pacientů, což tak dříve rozhodně nebývalo,“ dodává vedoucí oddělení akutní kardiologie lékař Marek Šramko.

Při akutním infarktu ale stále lékaři někdy dělají i bypass. O této operaci uslyšíte v příštím díle seriálu.