Už sto let s Brnem. Oslavte s naším seriálem sto let brněnského rozhlasu!
Etno-gastro-folk, Večerní Brno či darování krve. Jaké fenomény brněnský rozhlas za 100 let vyplodil?
Už v roce 1936 inicioval brněnský rozhlas akci na koupi rozhlasových přijímačů pro nevidomé. Díky brněnskému studiu vzniklo mnoho pozoruhodností, zhudebnili tu například recepty ze šunky a vajíčka. Brněnský rozhlas stál také u zrodu brněnské filharmonie, strážnického festivalu či populárního satirického divadla Večerní Brno.
Na pět vajec jednu lyžičku pepra
dvě lyžičky dej papričky, je sladká.
Proč nezačít trochu bizarně? Brněnský rozhlas dal vzniknout novému stylu hudby – to, co jste právě slyšeli, byl etno-gastro-folk. Recepty z oblíbeného magazínu Apetýt zbásnili a zhudebnili Václav Kovářík a Libor Sigmund.
Rozhlas lidi provázel i při cestách brněnskou hromadnou dopravou. Před 34 lety se z reproduktorů v autobusech, trolejbusech a šalinách poprvé ozval hlas Jana Křapy, dlouholetého hlasatele brněnského rozhlasu. Jeho slova zněla ještě z magnetofonových pásků, které pouštěli sami řidiči.
Čtěte také
Po třinácti letech ho nahradil další hlas rozhlasu, který patřil Jarmile Černocké. Její hlášení už naplno pouštěli počítače.
90. léta
Brněnský rozhlas stál i u zrodu mnoha dobročinných projektů. „Pozor, teď se bude vpichovat, radši se tam nedívejte. Jste poprvé?“ ptala se reportérka Marcela Vandrová v roce 1995 při akci Daruj krev s rozhlasem jednoho z dárců. Na vojně, stejně jako on, poprvé daroval krev i pozdější mistr zvuku brněnského rozhlasu Vladimír Masařík, díky kterému akce Daruj krev s rozhlasem v 90. letech vznikla.
„Byli tady zdravotníci, sestřičky, přijížděly sem sanitky a odvážely krev přímo na transfuzku, kde se potom dělaly testy,“ popisuje Masařík. Při nejúspěšnějším ročníku akce získala 150 litrů krve od tří stovek dárců. Před budovou Českého rozhlasu Brno na Beethovenově ulici ji zopakovali celkem šestnáctkrát.
Večerní kabaret
Když se od rozhlasu vydávám ke kostelu svatého Jakuba, nemůžu minout budovu Divadla Bolka Polívky. Tady, v domě Jakub, od roku 1966 do roku 1992 fungovalo divadlo Večerní Brno, na jehož vzniku se podíleli členové literární redakce brněnského rozhlasu.
Čtěte také
První léta, počínaje rokem 1959, ale soubor sídlil v dnešním divadle Radost. „Tam také uvedli premiéry prvních dvou kabaretů Večerního Brna. První se jmenoval Večerní Brno, který potom přešel do názvu divadla, druhý se jmenoval Anděl na střeše. Oba kabarety režírovala tehdejší rozhlasová režisérka Olga Zezulová, dcera slavných brněnských divadelníků, pana Waltera a paní Waltrové. Mimochodem, byla to také neteř Lály Peška,“ vzpomíná 93letý herec Jiří Jurka.
Mimochodem, právě Ladislav Pešek v brněnském rozhlase v roce 1979 natočil, v režii Olgy Zezulové, jako četbu na pokračování Malého Bobše. Ostatně jeho autor Josef Jaromír Pleva byl začátkem 50. let ředitelem brněnského rozhlasu.
Večerní Brno ovšem poskytlo počátkem 70. let azyl i dvojici Lasica-Satinský. V Brně uvedli třeba premiéru inscenace Jak vznikla slípka.
Ve čtvrtém díle seriálu připomeneme literární a hudební osobnosti, které s brněnským rozhlasem spolupracovaly. Většině z nich právě rozhlas pomohl se v nelehké době prosadit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
