Uherský Brod pátrá po kontu Aloise Schweigera

20. červenec 2001

Už několik let v Uherském Brodě pátrají po kontu svého krajana Aloise Schweigera. Ten ještě před svou smrtí koncem třicátých let založil v tomto městě nadaci pro chudé, které odkázal značnou část svého majetku. Nadaci spravovalo město Uherský Brod a její prostředky měly sloužit Židům, křesťanům, Schweigerovým rodinným příslušníkům a několika konkrétním osobám. Během války byl majetek vyvlastněn, po válce byla činnost nadace obnovena, ale v šedesátých letech se stopa po ní o po jejím majetku ztrácí.

Schweigerovo konto by dodnes mělo někde být. Jak ho ale vypátrat, jaká může být jeho výše a kde se mohlo ztratit? Na tyto otázky se pokusila najít odpověď Alžběta Kobzová z brněnské stanice Českého rozhlasu.

Alois Schweiger se narodil koncem devatenáctého století v chudé židovské rodině. Odešel do Vídně, kde začal obchodovat s drobným zbožím a později své obchodní působení rozšířil i po Asii. Po založení nadace připadly obyvatelům Uherského Brodu peníze, na které mají podle Schweigerovy závěti dodnes nárok. Broďané však dnes o Schweigerovu kontu nemají buď žádné nebo jen zkreslené zprávy.

Obyvatelé Uherského Brodu:

"To bylo v těch Slováckých novinách, ale já o tom nic bližšího nevím."

"Já jsem jenom to jméno slyšel, že je Schweigerův dům. Jinak nic."

"V novinách i v televizi jo. Ale co s tím bude, peníze jsou kde?"

"Jsem zvědav, co se najde, jako každý jiný občan."

"V novinách je sem tam něco, ale sama o tom nevím nic. To spíš ti starší lidé."

V případě Schweigerova konta se patrně nejedná o částku, která by podle lidových zkazek postavila Uherský Brod mezi nejbohatší města v Evropě. Výše konta ale není zřejmě ani zanedbatelná. Kolik v roce 1931 město získalo, zjistil v kronice dnešní místostarosta Brodu Stanislav Zápeca.

"V tom roce připadlo vlastně městu 11 350 000 Kč v rámci této nadace. Samozřejmě, že z těchto peněz bylo určeno potom, jakým způsobem budou užívány. On se tam zmínil, že budou čerpány pro chudé, sirotky, vdovy a podobně. Taky se zde postavila a dodnes se tomu říká Schweigerova vila."

Podle závěti se ovšem celá částka nemohla utratit. Upozornil na to také dnešní správce židovského hřbitova v Uherském Brodě Gery Prokop.

"Brod mohl používat, zase to bylo chráněné poslední vůlí, aby se to nezpronevěřilo, tak mohl používat jenom úroky z této částky, která byla uložena v tehdejší době v Živnostenské bance. Pak přišel Anschlus Rakouska, v roce 1938 přišel Hitler, takže podvodným způsobem se tyto částky anulovaly, takže tam zbylo strašně málo peněz. Po válce pořád ještě tady tato částka existovala a v roce 1947, co jsem se dozvěděl, to zmizelo úplně. Cenné papíry z Živnostenské banky zmizely záhadným způsobem."

Cenné papíry a peníze ale nemohly zmizet jen tak. Nadace, která disponovala určitým jměním, neměla správce, ale na druhou stranu ji nikdo nezrušil. I místostarosta Zápeca uvádí, že od roku 1947 se historické prameny o kontu ztrácejí.

"Teprve v roce 1964 jsme ještě objevili, že Krajský národní výbor tuto nadaci zrušil a převedl zhruba 53 000 korun na Okresní úřad Uherské Hradiště. Prakticky ta nadace pořád existovala. Nicméně se nám podařilo zjistit, že ještě v roce 1990 bylo na tuzexovém kontu 57 845 tuzexových korun."

Výše částky je prozatím tajemstvím pro všechny, kteří se o konto zajímají. Gery Prokop je například přesvědčený, že jde o miliony.

"Když rehabilitace, tak vlastně na stav, který byl před válkou. Čili dneska by tam měl být možná dvojnásobek. Čili kdyby to byly úroky, tak jsou to dost velké peníze. I kdyby to bylo jen 5 %."

Rehabilitace a restituce se vztahují k majetku uloženému v českých bankách. V případě Schweigerova konta se ale také spekuluje o tom, že jeho část mohla být uložena v zahraničí. Předseda židovské obce v Brně Petr Weber upozorňuje na to, že důkazy o existenci zahraničního konta zatím nejsou.

"Nicméně není to vyloučeno. Některé indicie nasvědčují tomu, že by to možné bylo. Takovou indicií jsou poslední výroční zprávy Schweigerovy nadace z let 1938-39, kdy se hovoří o prodeji cenných papírů uložených v zahraničí."

Kdyby toto konto někde v zahraničí bylo, Weber si myslí, že by mohlo patřit do kategorie tzv. spících kont a stopy by údajně vedly do Rakouska.

"Obsah výroční zprávy, která je v archivu, která je známá, Schweigerovy nadace, hovoří o Rakousku, o rakouských bankách. Z těch tzv. spících kont je a bude vypláceno podle jejich posledního zjištěného stavu plus zhodnocené a uznané úroky."

Vraťme se však do České republiky. Stanislav Zápeca možnost uložení peněz nadace v zahraničí vylučuje.

"Jiné samozřejmě mohou být peníze, které patřily rodinným příslušníkům, kteří si mohli před válkou převést peníze do zahraničí. Ale nadace měla peníze uložené u místních bank."

Dopátrat se toho, jestli peníze někde v zahraničí jsou nebo nejsou, se bez patřičných indicií zatím jeví jako nemožné. Pokud ale soud ustanoví správce nadace, bude aspoň možné se dopátrat majetku, který byl uložený v Živnobance.

Stanislav Zápeca, místostarosta Uherského Brodu: "My bychom samozřejmě se k nim mohli dostat i tím, že bychom jako město společně třeba se židovskou obcí, tak společně s ní, aby soud prohlásil, že jsme opatrovníci těchto prostředků, které byly té nadace."

Zápeca dále uvádí, že pokud by se město stalo správcem nadace a některé finanční prostředky by skutečně získalo, podle odkazu Aloise Schweigera by je věnovalo na humanitární účely. Prozatím ale nikdo neví, kde peníze jsou, ani to, jestli se jedná o miliony nebo jen o pár tisíc. Celý případ je záhadou o to větší, že velká část odkazů vede většinou do slepé ulice. Pamětníci například tvrdili, že Schweiger věnoval depozitáři Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě vzácné umělecké předměty, které přivezl ze svých cest po Asii. A co na to ředitel muzea?

"Vážně o tom pochybuji, myslím si, že je to spíš fáma. Já si myslím, že je to takové to zbožné přání, aby toto město bylo z té nadace jaksi...aby našlo ty peníze a bylo bohaté. Myslím si, že je to zlatá kachna."

autor: Alžběta Kobzová
Spustit audio

Více z pořadu