Trenér Rulík se na šampionátu může spolehnout na všechny čtyři útoky, označuje sílu týmu Martin Procházka

Před chvíli jste se ve studiu Radiožurnálu Sport míjeli s Katkou Neumannovou. Vy se znáte z Nagana, že?

Ano, v Naganu jsme byli Katce fandit na závodech v běžeckém lyžování. Pamatuji si, jak jsme vyrazili s Davidem Moravcem a Jardou Špačkem. Přebíhali jsme u tratě z jedné na druhou stranu a křičeli na Katku, píchej, píchej (smích).

Co ty a běžecké lyžování? Stál jsi někdy na lyžích?

Párkrát ano. Kvůli smlouvám jsme nemohli na sjezdové lyže, protože tam bylo velké riziko zranění. Běžkování v našem případě bylo klasické rekreační z jednoho do druhého bodu a hlavně, aby tam bylo občerstvení. 

Před týdnem jsme chválili mladé české hokejisty, že na světovém šampionátu porazili Kanadu. Můžeme chválit i nyní, protože dominovali i ve čtvrtfinále proti Švýcarsku...

Tady nelze použít jiné slovo než pochvala celému týmu. Od prvního do posledního hráče to funguje a s kluky hodně žije i realizační tým. Kluci hrají agresivně, celoplošný hokej a sálá z nich zdravé sebevědomí. Proti Kanadě a Švédsku jsme hráli otevřený hokej a soupeře přehrávali. Obránci udělali za poslední roky obrovský pokrok a máme opravdu skvělý tým. 

Vstup do utkání se Švýcarskem byl ale mizerný, Češi prohrávali už po 22 sekundách hry. Co se tak hráčům honí hlavou, když inkasují brzký gól?

Není to ideální, může se stát, že se tým najednou rozklepe. Klukům se ale nic takového nestalo, vrátili se zpátky k systému a hned během první třetiny utkání otočili. I to vypovídá o tom, že český tým má velkou sílu. Myslím si, že i semifinálový soupeř ze Švédska má z našeho výběru respekt.

Čtěte také

Češi i přes rychle inkasovanou branku rozdrtili Švýcarsko. Ukázalo to sílu našeho týmu, řekl Marcel

Vidíš některého z členů současného výběru trenéra Radima Rulíka v nejbližší době v NHL?

Jirka Kulich, který už během působení v Karlových Varech předváděl v dospělém hokeji výborné výkony. Skvěle vyrostl obránce Svozil, který se nebojí hrát ofenzivně. Postupně se nabalují další, spíše se mi líbí týmovost českého kádru. Dá se spolehnout na všechny čtyři útoky a proto soupeře tak válcujeme.

Co říkáš na statistiku brankáře Suchánka, který během šampionátu nasbíral už čtyři asistence u vstřelených gólů?

Už mu chybí jen ten gól (smích). Je dobře, že brankáři v moderním hokeji používají skvěle hůl. Patří to k tomu a je to další hráč na ledě. Určitě to není náhoda a kluci to trénují. Když mají dát puk vzduchem, tak ho tam prostě dají. Je to o jistotě v ruce. 

Martine, snad tě neurazím otázkou, ale přibral jsi nějaká kila po ukončení kariéry?

Hned po skončení kariéry jsem přibral, byl to hned ten první půlrok. Přestal jsem se vrcholově hýbat a najednou bylo deset kilo nahoře. Vždy jsem si říkal, že jakmile mi na váze cinkne devadesát kilo, tak s tím musím začít něco dělat. V jednom období mi pomohlo to, že jsem byl ve Star Dance. Stačilo chodit na tréninky, vystoupení a kila šla sama dolů. 

Byl jsi spíše lehčím hokejistou...

Prý jsem měl ideální francouzskou postavu.

Co to znamená?

Když jsme fasovali oblečení na mistrovství světa, tak jsme chodili v několika vlnách. Já chodil vždy s maséry a dělali si ze mě srandu, že jsem ideální francouzská postava a mám všechny velikosti v L. Masér pan Křížek z Jihlavy vždy říkal, pojď, my jsme ideální "Francouzové".

Naopak na mistrovství světa hráčů do dvaceti let má český výběr v kádru celkově nejtěžšího hráče na turnaji, Martin Ryšavý váží 99 kilogramů v 19 letech. Před rokem a půl vážil o 15 kilo méně. Jak je to možné?

Je to hodně moc, nevím, čím ty kluky v zámoří krmí. Určitě budou brát nějaké povzbuzovací proteinové přípravky. Nejčastěji nechají hráče hodně nabrat a pak z toho dělají svalovou hmotu. V mé éře ty přípravky ještě tolik nejely a já to ani nepodporoval. My když potřebovali přibrat, tak jsme si dali guláš a zapili to dobrým pivem (smích).

Čtěte také

Český tým může na turnaji dojít hodně daleko, říká po senzačním vítězství mladíků nad Kanadou Martin Procházka

Nutili tě trenéři v Česku, aby jsi nabral nějaká ta kila?

Ne, ani jinde v Evropě. Jenom jednou mi to řekli v Torontu. Chtěli, abych začal něco jíst a přibral. Byl jsem tam jen chvíli, tak jsem to ani nepotřeboval.

Může v dnešní době slyšet mladý hokejista, že pokud nepřibere pět kilo, že nemá šanci?

Úplně takhle mu to neřeknou. Určitě je tam ale vývoj mladého kluka a slyší, že by na tom měl zapracovat a postupem času nějaké kilo nabrat.

Měl jsi během kariéry nějaký speciální jídelníček?

Ve vývojovém věku v dorostu jsem patřil k nejhubenějším žákům ve třídě. Jedl jsem nějaké kvasnicové tabletky, ale stejně mi to nepomáhalo. Když už člověk dozrává, tak je ta strava důležitá. Trenéři už nám doporučovali jíst kuře a těstoviny. I během kariéry jsme si ale dávali den před zápasem i v den zápasu klidně knedlíky.

Držel ses nějaké tradice, jako třeba současní hráči NHL? Plno z nich vypovědělo, že musí před každým zápasem jíst těstoviny s kuřecím masem...

Je to tak, na společných obědech v Torontu, co jsem zažil, byly v nabídce těstoviny, brambor, kuřecí stehno nebo kuřecí prso. Opravdu ty těstoviny s kuřecím masem jsou ideální, zasytí, ale zároveň je to lehké jídlo.

Zažil jsi během kariéry opravdu pořádného jedlíka?

Více k tomu tíhnou obránci, kteří potřebují mít větší hmotu. Na Kladně to byl třeba Jiří Kruliš, který se s tím moc nepáral a když měl hlad, tak se nacpal.

Co mají hráči připraveno k pití během hokejových zápasů?

Teď už je k dispozici hodně iontových nápojů, ale existuje řada hráčů, kteří chtějí pouze vodu. Mě to bylo jedno. Když byl iontový nápoj, šťáva nebo voda, pil jsem všechno. Věřím, že v dnešní době mají hráči na něco návyk a to používají.

Hokejová extraliga dnes nabízí kompletní 34. kolo a v bitvě o první místo se v přímém souboji utkají Pardubice proti Vítkovicím. Máš nějaký tip na šlágr kola?

Mám pro sázkaře tip, že co řeknu, tak je vždy úplně opačně (smích). Bude to remíza.

Dosavadní lídr tabulky z Pardubic za dosavadních jednatřicet kol inkasoval pouze šedesát branek. Je to ta nejlepší vizitka východočeského celku?

Může to tak vypadat. Každopádně si myslím, že Pardubice mají skvěle vyladěný tým, ale dnes to proti nepříjemným Vítkovicím nebude nic lehkého.

Martine, kde jsi v hokejové kabině nejraději seděl?

Když jsem přišel v osmnácti letech poprvé do kabiny A-týmu, tak to pro mě byl takový zážitek, že jsem nebyl schopen hráče ani pozdravit. Nevěděl jsem, jestli mám říct ahoj nebo dobrý den. Stál jsem tak jako roura, čekal až se mě někdo ujme a někam mě usadí. V kabině jsem pak vždy seděl vedle Pavla Patery.

V začátcích kariéry jsi starším spoluhráčům vykal?

Určitě. Když jsem přišel do A-týmu jako osmnáctiletý mlaďoch, tak tam byli chlapi, kterým bylo třicet, na které jsem se chodil dřív jako malý kluk dívat. Sami mi pak říkali, že jsem byl klasické mladé tele.

Pojďme ještě jednou do kabiny. Je pravda, že v každé hokejové šatně je na podlaze týmové logo, na které se nesmí šlápnout?

Teď už to tak je. Patří to k tomu duchu týmu. Zápas nezačíná až na ledě, ale právě v kabině, kde se hráči potřebují naladit. 

Co hudba v kabině? Byli už ve vašich dobách hokejisté, kteří byli pověřeni za výběr muziky?

Asi ano. Ty úplně začátky si nepamatuji, ale vím, že muzika určitě hrála. Často bylo puštěné i rádio. Určitě to nyní není na jednom člověku a kluci se v tom doplňují.

Dostával Martin Procházka během působení v zámoří otázku, kde vůbec leží Česká republika? Kdo je nejlehčím a nejmenším hráčem na světovém šampionátu hokejistů do dvaceti let v Halifaxu? Kde byli podle hokejového experta nejlepší fanoušci? Užijte si celou Čistou hru a krátce po 17. hodině si nalaďte pořad S mikrofonem za hokejem, který nabídne kompletní 34. kolo hokejové extraligy.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík