Český tým může na turnaji dojít hodně daleko, říká po senzačním vítězství mladíků nad Kanadou Martin Procházka

27. prosinec 2022

Vánoce aneb svátky klidu a míru? Pro hokejisty to úplně tak neplatí. V mezisvátečním období se hraje hokejová extraliga, Spengler Cup, ale i mistrovství světa hráčů do 20 let. V pořadu Čistá hra si moderátor David Nyč a expert Martin Procházka povídali o senzačním vítězství Česka nad Kanadou 5:2 nebo o tom, jak moc zapáchá hokejová výstroj. Jedním z témat byla i dovednost při vhazování. Užijte si poslední díl pořadu v roce 2022 a bavte se s námi hokejem i v roce následujícím.

Martine, jaká vánoční pohádka je tvoje nejoblíbenější?

Samozřejmě Tři oříšky pro Popelku, ale letos jsem se těšil i na novou pohádku Tajemství bambitky, docela mě překvapila a bylo to příjemné.

Co takhle Česko Kanada 5:2, to je taky docela hezká pohádka, ne?

To je hezká pohádka. Díval jsem se na jednu třetinu, protože jsem přijel pozdě večer z práce. Sledoval jsem první třetinu, protože jsem byl zvědavý, jak Češi do turnaje vstoupí. Do zápasu vstoupili sebevědomě, já naopak čekal, že Kanada bude mít od začátku velkou převahu, ale nebylo tomu tak. I když jsme prohrávali, tak naši potom přidali a hlavně se výborně do hry zapojovali obránci.

Znamená překvapivý výsledek to, že Češi budou hrát o medaile nebo si Kanada vybrala slabší den?

Už vstupem do utkání ukázali Češi velkou sílu a sebevědomí. Myslím si, že Kanada utkání nepodcenila, hrála hodně útočně. Možná se jim nechtělo tolik bránit, což využili naši hráči. Pro vývoj turnaje je to rozhodně skvělý výsledek, ale jak říkal trenér Radim Rulík, tak tým musí zůstat nohama na zemi.

Myslíš si, že se Kanaďanům nechtělo bránit kvůli tomu, že proti nim stáli "nějací" Češi, kteří už čekají na medaili xy let?

Možná tam lehké podcenění mohlo být, protože Kanada má v kádru skvělé, talentované hráče a je favoritem na titul. V první třetině bylo vidět, že chtějí hrát hodně do útoku, ale dozadu se jim nechtělo "tahat".

Co s tebou v roli hráče dělala velká vítězství na začátku turnaje? Namotivovala tě ještě víc, nebo jsi podléhal uspokojení?

Pro každého hráče je to povzbuzení, zvlášť při výhře nad favoritem turnaje. Tam musí fungovat trenér, který udrží hráče v určitých kolejích a v režimu tvrdé práce. Když si kluci v hlavě udrží, že jsou schopni porazit nejlepší tým na světě, tak můžou dojít hodně daleko.

Důležitým momentem byla úspěšná coach challenge českého týmu, kdy nebyl Kanadě uznán gól na 2:0 kvůli těsném ofsajdu. Bylo to klíčové pro zbytek zápasu?

Určitě to našemu týmu pomohlo. Když jsem viděl reakci kluků po tom, co rozhodčí neuznali druhý kanadský gól, tak jsem věřil, že se v zápase rozjedou.

Pouhým okem ten ofsajd nebylo možno zaznamenat. Mají trenéři na tribuně nějakého spolupracovníka, který je upozornil?

Pouhým okem to opravdu nejde. Trenéři mají k dispozici většinou tablet a jsou propojení s videokoučem, který je na tribuně, a okamžitě dává pokyn do sluchátek, jestli vzít nebo nevzít challenge.

Jak se hokejistům hraje pokud musí nastoupit v nějaké náhradní výstroji? Narážím na situaci Davida Jiříčka, který měl velké problémy s cestou na šampionát, ale i s vlastní výstrojí...

Je to každopádně nepříjemnost. Dřív to měli hráči přesně vymačkané a nastavené na sebe. V dnešní době ale není takový problém výstroj kompletně nahradit. Pro Jiříčka bylo důležité, že se do Kanady nakonec dostal, hrál ve své výstroji a hrál velice dobře.

Existuje nějaká část výstroje, bez které by jsi do zápasu určitě nenastoupil?

Bez suspenzoru (smích). Jako půjčit se dá jakákoliv část výstroje. Na jiné brusle bych si asi zvyknul, ale pro mě byly důležité rukavice. Ty má člověk prostě nějak vysahané podle sebe.

Čtěte také

Hokejová výstroj zrovna moc nevoní. Bojují s tím hokejisté?

Čas od času to dají vyprat kustodovi. Když už to voní i vlastnímu nosu, tak to dají vyprat. Když už to nejde ani vyprat, tak se musí vyměnit, protože by s hráčem nikdo v kabině už nechtěl sedět. V současnosti už kustodi rukavice vysušují už mezi třetinami zápasů. Dřív jsme si do toho pouštěli klasický fén. Doba pokročila ve všech směrech, nejen u hráčské výstroje, ale i v práci kustodů.

Musím přiznat, že jako amatér ten hokejový smrádek mám docela rád. Profesionální hokejisté si ale domů žádnou část výstroje nenosí, ne?

Určitě ne. Většinou je to u mládeže, kde je problém s prostorem v kabině. Menší děti si výstroj vozí domů, na druhou stranu jim ta výstroj ještě tolik nesmrdí (smích). Postupem vývoje člověka to je horší a horší. Když vím, jak se starší chlapi za hodinu na večerních hokejích zpotí, tak tam ta výstroj patří jedině do garáže.

Na mistrovství světa hokejistů do 20 let jsi hrál celkem třikrát. Měl jsi po svém boku vcelku solidní spoluhráče, je to tak?

V době, kdy jsem byl ještě v kategorii U18, tak jsem byl vybrán do dvacítky. Trenér Vimmer mě dal do útoku s Robertem Reichelem a Jaromírem Jágrem. Zase jsem tam hrál pozici levého křídla, takže odmakaná černá práce dozadu. Reichel mi řekl, ať se neženu dopředu a že budu za ně bránit. Paradoxně jsem v útočném pásmu hrál nejčastěji mezi kruhy a za celý turnaj dal pět gólů.

Vzpomínáš jaké to bylo trávit vánoční čas mimo rodinu na přelomu roku?

Pro mě jako mladého hráče to byl zážitek, se dostat na mistrovství světa do dvaceti let. Každý hráč to odloučení přejde a řekne si, že řízek dostane až se vrátí domů. I nyní se kluci sejdou, rozdají si nějaký ten dárek, ale jinak se všichni soustředí na turnaj. Stejně tak tomu bylo u nás.

V Rusku se hrají zápasy i 24. prosince. Zažil jsi to někdy?

Normálně se hraje. Hokejista je v cizině, má tam plat, smlouvu, tak nikdo neřeší, zda je v Česku Štědrý den. Byli jsme tam s Pavlem Paterou a Jardou Kamešem, takže jsme si Štědrý den udělali hned po zápase, protože druhý den bylo volno.

Běžně nezvolňuje ani hokejová extraliga. Jaký je program tuzemských týmů?

Na Štědrý den mají hráči úplné volno, ale na Boží hod už se odpoledne nebo večer trénovalo. Na druhý svátek vánoční už se normálně hrají zápasy. Je to nestandardní, ale kluby získávají, protože mezi svátky lidé chtějí chodit na hokej a hojně navštěvují stadiony.

Čtěte také

Dělají se v hokejové šatně Vánoce?

Na Kladně jsme vždy 23. prosince měli dopolední trénink na pohodu. Někteří hráči si vzali třeba výstroj gólmana a šli si do branky zachytat. Většinou jsme si zahráli sranda mač. Když to bylo hodně volnější, tak maséři udělali čaj, který byl trochu posilněný. Byla to opravdová pohodička.

Hlídal jsi se během profesionální kariéry o Vánocích kvůli stravě?

Moc se to neřešilo. Vždyť každý sní jeden řízek a už stejně nemůže (smích). Trenéři na to dbali a vzkazovali nám, ať se moc neunavíme a jsme připravení na další zápasy. Každý hráč se k tomu postavil podle svého. 

Posluchač Martin: I v návaznosti na výsledek českých mladíků proti Kanadě lze říct, že se český hokej znovu dere nahoru?

Myslím si, že je dobře, že zažíváme v poslední době dílčí úspěchy. Když se zastavíme u mladíků, tak už před čtyřmi měsíci zahráli dobrý turnaj, nabrali zkušenosti a jsou na tom dobře. Celkově každá přivezená medaile z velké akce v seniorské kategorii dává českému hokeji dobrou reklamu. Doufám, že to bude směřovat stále cestou nahoru. 

Čechům se v zápase proti Kanadě hodně dařilo na vhazování. Hraje tato herní situace ve vyrovnaných zápasech klíčovou roli?

Mohu to jen potvrdit. Po vyhraném buly má totiž tým výhodu toho, že je na kotouči a tvoří hru. Líbilo se mi už v první třetině, jak byl český tým silný na vhazování. 

Jak často jsi chodil na vhazování?

Většinou jsem plnil pozici, kdy jsem jako levý útočník hrál hlavně defenzivně. Když byl vykázán centr, tak jsem šel na buly. Celou kariéru jsem hrál s Pavlem Paterou, ten moc buly neprohrával. Když už jsem na něj šel, tak jsem chtěl hlavně neprohrát čistě na modrou čáru. Minimální cíl byl, aby kotouč zůstal alespoň pode mnou. 

V čem je vůbec kouzlo dobře zahraného buly?

Je to kombinace mnoha věcí. Jde o postřeh, techniku, ale i sílu. Je to prvek, který je v dnešním moderním hokeji hodně ceněný.

Vozil si Jaromír Jágr po zápasech výstroj domů? Troufnul si Martin Procházka někdy stoupnout do hokejové branky? Trénují střední útočníci buly na každém tréninku? Užijte si Čistou hru.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport
autoři: David Nyč , rej
Spustit audio

Související