Těžba vltavínů
Jedinečné krásné kameny vltavínů zůstaly v Čechách po pádu meteoritu před miliony let. Vzácné kameny začali hledat černí kopáči a prodávali je i za dolary. Sběr vltavínů se stal výnosným obchodem. Zástupci tamní obce proto po čase pozemek oplotili a pronajali soukromé firmě. Ta má naleziště vltavínů kompletně vybagrovat. Jde o obranu před černými kopáči nebo o promyšlený tah vydělat na vltavínech ve velkém?
Situace v okolí nalezišť vltavínů u jihočeské obce Besednice byla téměř neúnosná. Už před třemi lety tam začali černí kopáči vzácných kamenů drancovat území. Na rozlehlých pozemcích se objevily dvou až třímetrové krátery, které kopáči vyhloubili kvůli hledání vltavínů. Odhaduje se, že v té době stovky kilogramů vzácných kamenů skončily v zahraničí aniž by Česká republika dostala jedinou korunu.
Vladimír Molek, zástupce Ekologického sdružení: Besednické vltavíny jsou cenné v podstatě pouze tak, když budou uloženy v tomto prostředí a ne, když budou vlastně prodány na světových burzách.
Drancování však už probíhá několik let. V Besednici, obci, kde je jedno z nejvzácnějších nalezišť, to vyřešili po svém. Pronajali pozemky soukromé firmě, aby vltavíny vytěžila a byl jednou provždy klid.
Jaroslav Klein, starosta Besednice: Řešení bylo skutečně podle nás jediné možné a jestli je správné, to se nedá říct.
Vlna kritiky se zvedla z řad ekologických sdružení i od odborníků geologů. Podle nich je lokalita natolik ojedinělá, že si zaslouží nejpřísnější ochranu. O to se snažila i obec a v domnění, že zabrání nájezdům černých kopáčů, nechala oblast vyhlásit přírodní památkou.
Vladimír Skořepa, spolupracovník Ekologického sdružení: Snaha obce Besednice byla dobře míněná, ale do určité míry to bylo něco, co Besednice dělala za stát, protože zodpovědnost byla na státu.
Mělo vůbec toto opatření vyhlásit oblast přírodní památkou nějaký účinek?
Jaroslav Klein, starosta Besednice: Ne, vůbec žádný.
V půdě bylo údajně asi 400 kg kamenů. Kvůli kopáčům je jich tam nyní jen polovina. Otázkou je, zda se firmě těžba na tak malém území vyplatí. A to vede odborníky k domněnkám, že firma bude chtít dále expandovat. Někdy padne i otázka, kdo zaručí, že všechny vytěžené vltavíny firma poctivě přizná.
Jan Štíbr, zástupce těžařské firmy: Kdybychom si chtěli něco ukrást s prominutím, tak jsme to udělali dávno a nečekat, až bude povolená legálně těžba. My dneska nemůžeme vůbec říct, kolik nám toho tam zbylo, kolik nám toho tam ti černí kopáči nechali. Kdyby tam našel někdo 50gramový vltavín, o čemž pochybuji, tak ta cena se pohybuje v desítkách tisíc, protože ten sběratel ty peníze za to dá. Ale aby si někdo myslel, že se vyveze 20 kg z Besednice a prodá se to za milion, tak to je nesmysl.
Opačný názor má starosta jedné z dalších obcí František Ohrazda. Za jakých podmínek je podle něj možné těžbu kontrolovat?
František Ohrazda: To možná jde v nějakých zlatonosných dolech, kde člověk musí projít rentgenem, ale tady to neohlídá nikdo.
Chráněné území má zhruba 30 ha, těžba je povolena na třech. Starosta Besednice Jaroslav Klein nás nejprve ujistil, že dohoda s firmou počítá pouze s vytěžením jednoho. Obec prý ani více nepovolí.
Jaroslav Klein, starosta Besednice: Bylo stanoveno prostě pouze povolení na dobývací prostor ohraničený jedním hektarem. A navíc pak ta část přírodní památkou, takže tam zase to povolovací řízení by bylo složité. Nedomnívám se, že by se to rozšířilo, i když možný to samozřejmě je.
Vydáváme se proto do terénu, abychom zjistili, jak to s černými kopáči vypadá dnes. Zdá se, že ty tam jsou časy, kdy se pracovalo jenom v noci za svitu baterky. Na jednom místě před námi kopáči utekli, na druhém se dolovalo za bílého dne. A v jednom případě dokonce starosta zakročil a přivolal policii. Policie však mohla pouze zadržené kopáče legitimovat.
František Ohrazda, starosta obce Vrábče: Mají to organizované, že ti policajti jsou zbyteční. To jako si dneska nebudeme namlouvat, ta policie nemá dneska vůbec žádnou šanci. Ti mají mobily, zavolají si, ten tam bude svačit s chlebem, co tam děláte - svačíme.
Okolní obce souboj s nelegální těžbou vzdaly nebo ho v tichosti tolerují. V jednom z případů se u jednoho kopáče našlo větší množství vltavínů a záležitost skončila u soudu. Zadržený kopáč však soud vyhrál. Oslovili jsme proto i jednoho z ostatních černých kopáčů, který nám i těžbu popsal.
Černý kopáč: To jsme vždycky udělali díru a byli jsme v ní týden a 5 kg se tam vykopalo. Někdy i víc, 11 kg to bylo asi nejvíc z díry.
Jak budou tuto situaci řešit odpovědné instituce, například ministerstvo životního prostředí?
Rita Gabrielová, mluvčí ministerstva životního prostředí: Ministerstvo životního prostředí chce řešit tento rozpor. Dokonce budeme navrhovat, aby vltavíny byly uzákoněny podle zákona 114 zvláště chráněnými nerosty a jejich dobývání by podléhalo výjimce ze zákona 114.
Besednice ale není zdaleka jediná, kdo povolil těžbu soukromé firmě. V širokém okolí stoupá zájem soukromých firem provádět na jiných nalezištích průzkum a poté zahájit těžbu ve velkém. Zdá se, že zlaté časy černých kopáčů pomalu končí. Kdysi bohatá naleziště jsou téměř vytěžená a výnosy už nejsou zdaleka tak veliké jako v minulých letech. I přes opatření úřadů se ale množí obavy, zda se soumrakem novodobých zlatokopů nenastane úsvit soukromých těžařských firem.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Denacifikace je v Německu citlivé téma. Ukrajinský konflikt ale způsobil obrovský posun, popisuje Bříza
-
Na hlavním nádraží v Hamburku je po útoku nožem 17 zraněných. Policie podezřelou zadržela
-
Špitálníková: Nevím, jestli Severokorejci v mé knize říkají na sto procent pravdu. A je mi to jedno
-
Když budu mít důvěru, tak samozřejmě budu rád, říká o pokračování u českého hokejového týmu Rulík