Světová situace je teď tak hrozná, že jedna kresba denně mi nestačí, přiznává karikaturista Marian Kamensky

31. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marian Kamensky

Z Československa odešel na začátku osmdesátých let, nejdřív do Mnichova a poté do Hamburku, aby nakonec zakotvil ve Vídni. Jeho kreslené satiře v Československu režim nepřál, zato v emigraci trvalo pouhý rok, než začal prestižní list Die Zeit uveřejňovat jeho kresby. Od té doby jeho kreslené vtipy znají čtenáři novin a magazínů jako jsou Der Spiegel, Washington Post nebo Playboy.

„Měl jsem štěstí, že mě doporučil satirik Gabriel Laub,“ vzpomíná na člověka, který mu v Hamburku pomohl navázat kontakt s redakcí deníku Die Zeit.

Musím si dát jednoho Trumpa denně, jinak nemám klid

Velmi vděčným objektem kreseb Mariana Kamenského se v posledním roce stal Donald Trump. Málokterý politik se od něj dočkal tolika posměšných kreseb jako právě současný americký prezident.

„Je pravda, že ho moc rád nemám,“ přiznává karikaturista. „Někdy je mi ho až líto, protože postiženým nebo nemocným lidem bychom se smát neměli,“ dodává.

Ráno, když pročítá deníky a hledá inspiraci k nové kresbě, často si dává předsevzetí, že tentokrát jeho objektem Donald Trump nebude. „Pak ale začnu číst první článek a ani ho nedočtu a už mám nutkání jako nějaký závislák: Teď si musím dát Trumpa,“ směje se.

Umění není o talentu, ale o potřebě

Ne každý člověk je pro karikaturistu kreslířsky tak vděčný jako Donald Trump. Podle Kamenského trvá několik týdnů, než grafická zkratka vejde do krve. Inspiraci hledá prý i u ostatních karikaturistů, jak se s tím kterým politikem vypořádali.

Před třemi lety nebylo potřeba kreslit víc než jednu karikaturu denně. V posledních týdnech potřebuji udělat tři, abych se cítil dobře.

Umění není o talentu, ale o tom, když člověk cítí nutkání něco vytvořit a nemůže si pomoct, myslí si Marian Kamenský. „Světová situace je teď tak hrozná, že jedna kresba denně mi nestačí,“ dodává s tím, že jeho aktuálním denním minimem jsou tři karikatury.

Spát mi nedá ani Kotleba nebo Zeman

Přestože žije už téměř čtyřicet let v zahraničí, občas Marian Kamensky sleduje i českou a slovenskou politickou scénu. A také na ní nachází situace, které ho coby kreslíře nenechávají chladným.

„Občas mně slovenský deník Pravda požádá, abych jim udělal Kotlebu, ale z Česka ne, tam jsem za celá ta léta nepublikoval ani jednu karikaturu,“ říká s tím, že na české scéně je pro něj nejlákavějším objektem Miloš Zeman.

autoři: Lucie Výborná , and
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.