Srdcaři s vynikající fyzičkou. Práce hasiče se změnila k nepoznání, říká Drahoslav Ryba

U hasičů je už déle než třicet let. A jak říká, za tu dobu se klasická požárnická služba změnila k nepoznání. „Když jsem nastupoval, dělali hasiči jen požáry. Naopak dnes požáry představují něco málo přes deset procent našich zásahů,“ upozorňuje Drahoslav Ryba.

Vichřice, sesuvy půdy, dopravní nehody, ale i ochrana obyvatel, krizové řízení nebo vzdělávání mládeže. To všechno dnes mají na starosti hasiči. A v gesci hasičů byl třeba i muniční sklad ve Vrběticích. „Zasahujeme tam už přes tři roky, bude to náš historicky nejdelší zásah. Navíc velmi specifický,“ neskrývá šéf požárníků.

Čtěte také

Fyzická i psychická kondice

Jak zdůrazňuje, povolání hasiče není jen krásné a užitečné, ale také nebezpečné. A každý, kdo do hasičského sboru vstupuje, s tím musí počítat.

Že nejde jen o planá slova, dokazují i čísla. „Od druhé světové války jsme pohřbili téměř šedesát kolegů, kteří zahynuli při zásazích. Naposledy to bylo loni při požáru ve Zvoli. Je to vždy velmi emocionální, ale zaměstnání hasiče toto riziko přináší.“

V případě požáru o sobě dejte především vědět záchranářům|foto: Creative Commons CC0 1.0 Universal, Fotobanka Pixabay

Trénink přitom hasiči rozhodně nepodceňují. „Trénujeme hodně často. Hasiči mají ve své práci nejen dvě hodiny na fyzickou přípravu na každé směně, ale také čtyři až šest hodin na běžný výcvik. Kromě toho děláme řadu součinnostních cvičení v rámci záchranného systému,“ vypočítává Drahoslav Ryba.

A v pořádku musí mít hasiči i psychiku. „Ta se prověřuje před nástupem a poté vždy před postupem na řídící funkci. Pokud by se z vás měl stát velitel, budete muset projít psychotesty,“ popisuje generální ředitel Hasičského záchranného sboru.