Spojí nakonec Václav Klaus národ?

26. říjen 2009
Radiofórum

Po svém prvním prezidentském vítězství Václav Klaus sliboval, že bude prezidentem-svorníkem, propojujícím různé proudy společnosti. Byl to pošetilý slib, neboť už v té době Klause využívala média jako člověka, který společnost polarizuje. Jeho články si žádali šéfredaktoři velkých deníků právě proto, že rozdělovaly čtenáře na dva nesmiřitelné tábory odpůrců a přívrženců, což je pro čtenost novin výborná zpráva.

Václav Klaus si této mediálně přitažlivé vlastnosti je dobře vědom a systematicky ji využívá k získávání pozornosti. Projevilo se to například v boji o Národní knihovnu na Letné, ale je to cítit i v diskusích o globálních změnách klimatu či o Lisabonské smlouvě. A protože s jídlem roste chuť a opakování slyšeného nemají média ráda, vyvolávání pozornosti prostřednictvím provokativních vyjádření se v případě prezidenta už stupňuje natolik, že vzniká oprávněná pochybnost, zda se za touto polarizující veřejnou exhibicí ještě skrývá věcný obsah.

Zábavná demonstrace "ledních medvědů" na Pražském hradě, kteří přišli podpořit skeptické názory hlavy státu na existenci globálního oteplování a smysl Lisabonské smlouvy, ještě není důkazem věcnosti, zato však potvrzuje rostoucí veřejný zájem o prezidentovy názory. Je to už poněkolikáté v posledních týdnech, co se Hradě protestuje pro či proti Klausovi. První vyzývají prezidenta, aby vydržel a dál bránil české národní zájmy proti cizím velmocím; druzí volají po odstoupení a ukončení české mezinárodní ostudy.

Aniž by se člověk musel družit s jednou z těchto skupin, musí mít z takového vývoje radost. Kdo jiný dnes dokáže vytáhnout lidi do ulic kvůli něčemu tak nudnému, jako je politika? Politika, zhusta probíraná v hospodách, se díky provokatérovi Klausovi zase bere vážně, i když trochu nevážnou formou. Zatím se to týká jen několika stovek aktivních demonstrantů na obou stranách, ale časem možná i ostatním dojde, že bez veřejné prezentace postojů na ulici se unavená česká demokracie nikam nehne. Prezident Klaus, z gruntu typ ostře rozdělující, se nakonec možná přece jen stane oním slibovaným svorníkem. Zcela nečekaným obnovitelem politického národa.

autor: Petr Fischer
Spustit audio