Sovětský svaz očima Ruska

19. prosinec 2011
Ozvěny dne

Před 20 lety se rozpadl Svaz sovětských socialistických republik. Skončila tak další éra této části světa. Éra někdejší druhé největší světové mocnosti. Jak moc dnes nástupnické Rusko vzpomíná na téměř sedmdesátiletou historii svazu? Kam se od roku 1991 posunulo? Uslyšíte v exkluzivních reportážích a dokumentu na Radiožurnálu.

Přesně 30. prosince 1922 spojením čtyř sovětských socialistických republik vznikl SSSR. Postupně se přidávaly, ať už dobrovolně nebo pod tlakem, další okolní státy (celkem Svaz sovětských socialistických republik pak tvořilo 15 republik). Ty sice byly formálně autonomní, ale v reálu vše řídila Moskva a její hlavní vynucovací nástroj – Komunistická strana Sovětského svazu.

Studená válka, hospodářské problémy, okupace Afghánistánu, havárie jaderné elektrárny Černobylu, glasnosť a prerestrojka, revoluční události konce 80. let v zemích bývalého východního bloku – to vše a ještě mnohem víc vedlo k rozpadu celé federace. Začalo to odtržením pobaltských republik v roce 1990 a vyvrcholilo nespokojeností zbylých 12 zemí. Toto uspořádání trvalo až do 26. prosince 1991, oficiálně přestal Svaz sovětských socialistických republik existovat 31. prosince 1991.

Radiožurnál k 20. výročí zániku SSSR vysílá sérii reportáží a dokument naší moskevské zpravodajky Lenky Kabrhelové. Od 19. do 23. prosince uslyšíte reportáže na téma, kde je Rusko dnes společensky, politicky i ekonomicky. Jak moc lidé vzpomínají na SSSR, proč je dodnes naživu sovětská symbolika? Jak tuto éru hodnotí mladá generace – ohlíží se do minulosti ti, kteří se narodili v roce 1991, kdy Rusko získalo svobodu? A jaká vlastně dnešní generace mladých je, jak vidí současné Rusko?

Logo

V dalších reportážích uslyšíte o roli médií 20 let poté – jsou dnešní ruská média svobodná a jaký význam má nástup internetu při povolebních protestech? V Rusku i okolních zemích je problémem radikalizace a násilí. Může být fotbal lékem na jejich eliminaci? Poslední reportáž se bude zabývat tématem Moskva a přistěhovalci z postsovětských republik. Čím je pro imigranty Moskva 20 let po rozpadu SSSR zajímavá? Proč odcházejí ze svých dnes už svobodných republik?

V pondělí 26. prosince od 17.05 hodin odvysíláme dokument Rusko 20 let od rozpadu SSSR. Lenka Kabrhelová se bude ptát několika významných osobností na to, jak hodnotí dnešní Rusko, kam se za posledních 20 let posunulo, kde se naopak zadrhlo. Dozvíte se, jak tito lidé zpětně vnímají dvacetiletí svobody, jestli ho vůbec za svobodné doopravdy považují a zda jsou spokojeni se směrem, kterým se země ubírá.

Michail Gorbačov

Uslyšíte například Lva Netto, veterána 2. světové války a bývalého vězně gulagu, který stál v čele Norilského povstání, nebo Arsenije Roginského, disidenta, historika a zakladatele hnutí Memorial. O své názory se podělí také Konstantin von Eggert, renomovaný ruský komentátor a publicista z rozhlasové stanice Kommersant FM, Lev Gudkov, sociolog a ředitel analytického centra Levada, a řada dalších obyvatel Ruské federace.

Rusko teď prochází událostmi, které mnozí označují za zlomové a klíčové pro další vývoj. Od neděle 11. prosince se tu po volbách odehrávaly největší protivládní protesty za poslední léta, což se pochopitelně na dokumentu i na reportážích odrazí. Cílem této série a dokumentu je ukázat Rusko současné – jaké je a kudy se bude dál ubírat. Tyto otázky jsou s ohledem na současné události těžké a jen málo lidí na ně dokáže odpovědět.

Všechny reportáže a dokument ve zvukové a textové podobě najdete samozřejmě na zpravy.rozhlas.cz.

Důležité momenty sovětského impéria

Není snadné napsat krátký souhrn historie jednoho z největších impérií na světě. Proto se zaměříme na nejdůležitější události.

Pomníky sovětských vůdců jsou v Tádžikistánu stále přirozenou součástí měst

Vše podstatné začalo únorovou (respektive březnovou) revolucí v roce 1917. Ještě trvala 1. světová válka, hospodářství nefungovalo, lid se bouřil proti carovi Mikuláši II. a tradičnímu autokratickému systému vládnutí – samoděržaví. Carský režim padl, byla vytvořena prozatímní vláda (bolševici tehdy nebyli její součástí, ale krátce ji podporovali). Ta ovšem neměla dlouhého trvání.

Když se vrátil Vladimir Iljič Lenin z exilu ze Švýcarska, bolševici na podzim při tak zvané Velké říjnové socialistické revoluci tuto vládu svrhli a ujali se vedení země. Revoluce ale vyvolala občanskou válku, do které se zapojili i českoslovenští legionáři. Bolševici válku vyhráli a 30. prosince 1922 založili Svaz sovětských socialistických republik, jehož členy byly čtyři republiky – Rusko, Ukrajina, Bělorusko a Zakavkazsko.

Když zemřel V. I. Lenin, vedení země se v roce 1924 ujal jeden z nejkrutějších a největších diktárorů v historii Josif Stalin (vlastním jménem Josif Vissarionovič Džugašvili). V této době dochází sice k velké industrializaci, zvyšování vzdělanosti a rozvoji zaostalých oblastí, ovšem to vše za násilného znárodňování soukromého majetku (tak zvané kolektivizace) a trestání všech, kteří Stalinovi nevycházeli vstříc. Stalin má na svědomí vraždy miliónů lidí vlastního národa a tisíců dalších ze zemí, které se během a po druhé světové válce dostaly do područí Sovětského svazu.

Na konci 2. světové války (v níž SSSR měl přes 23 miliónů obětí) se vítězné válečné mocnosti dohodly na poválečném rozdělení Evropy – a v podstatě krátce na to (v roce 1947) začala studená válka, předpovídaná britským ministerským předsedou Winstonem Churchillem, který Stalinovi nevěřil.

Hlavy spojeneckých sil – Churchill, Roosevelt a Stalin na konferenci v Jaltě v roce 1945

Po válce a v následujících letech bylo v Sovětském svazu postaveno hodně nových továren, elektráren a podobně. Kromě toho také Sověti dohnali Američany, když vyrobili vlastní jadernou bombu. A samozřejmě začal „kosmický závod“.

Studená válka byla na začátku. V roce 1949 vzniklo NATO a v letech 1950–1953 byla válka v Koreji. Když v roce 1953 Stalin zemřel, vyšla najevo zvěrstva, za kterými stál. O sražení jeho kultu se postaral Nikita Chruščov, po Malenkovovi, který byl Stalinovým nástupcem jen krátce, další vůdce impéria. Do konce studené války zbývá dlouhých 38 let, během nichž dojde k několika významným událostem: například k vzniku Varšavské smlouvy (1955), povstání v Maďarsku (1956), stavbě Berlínské zdi (1961), invazi v Zátoce sviní (1962), válce ve Vietnamu (1964–1975), invazi a následné okupaci Československa (1968), invazi SSSR do Afghánistánu a spoustě dalších.

V Sovětském svazu v tomto období vládli postupně Chruščov, po něm téměř 20 let Leonid Iljič Brežněv, krátce Andropov a Černěnko a v letech 1985–1991 Michail Sergejevič Gorbačov. Ten představil a začal realizovat svůj program perestrojky a glasnosti – především nezbytných hospodářských reforem, které měly zachránit sovětskou ekonomiku a svým otevřeným způsobem také ukončit studenou válku. Reformy nakonec vedly ke konci Komunistické strany Sovětského svazu a po revolucích v zemích sovětského vlivu pak také k rozpadu samotného Sovětského svazu na konci roku 1991.

Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.

mapa vysílačů Radiožurnálu (VKV a DVB-T)

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.

autoři: lek , lep
Spustit audio

Více z pořadu