Snažili jsme se změnit Romy, ale majoritu nikdo neměnil. V Brně se lidé sešli k diskuzi na téma Romové a stát
Ve Freskovém dále Staré radnice v Brně se minulý týden diskutovalo na téma Romové a stát. Jak se u Romů budoval a buduje občanský přístup ke státu? Debatu moderovala historička a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, kterou oslovil Gerhard Hadi:
První akcí byla večerní diskuse věnovaná společenské angažovanosti Romů v posledních sto letech. Připravilo ji Muzeum romské kultury v Brně v polovině minulého týdne. Více ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová:
“Romové volají po tom, aby docházelo k jejich větší participaci na veřejném životě. Chybí jim spolupráce. Zejména mladí vzdělaní Romové, kteří by mohli společné debatě a veřejnému soužití pomoci, se cítí nevyužití, v ústraní. A tím myslím i jejich zapojení do politického života. Velké politické strany nemají toto téma ve svých programech, protože vědí, že to voliče neláká. Jenže to je velká chyba.”
Prostor pro dialog
Akce se zúčastnili i veřejná ochránkyně práv ČR Anna Šabatová, ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák a bývalý zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romské komunity Peter Polák. Jak vnímají postavení Romů na území Čech a Slovenska v uplynulých 100 letech?
Anna Šabatová: “Myslím si, že je hodně co napravovat. Především ze strany majority, možná ale i trochu ze strany Romů. Dnešní debata byla nesmírně zajímavá v tom, že poskytla průřez celým stoletím Československé republiky a velmi plasticky zachytila různá období, např. zákon z roku 1927 o potulných cikánech. Lehce jsme se dotkli i holocaustu.”
David Beňák: “To je složité posoudit. Někteří lidé řeknou, že problémy nepociťují, jiní zase naopak říkají, že takhle se jim to nelíbí a že by to chtěli jinak. A pak je tu – alespoň doufám – početná skupina těch, kteří hodnotí. A to na obou stranách. Říkají si, co by navzájem mohli zlepšit. To je asi ta lepší varianta k vytvoření prostoru pro dialog.”
Peter Polák: “Téma vnímám v prvé řadě jako Rom, jako někdo, kdo se narodil v Československu. Na základě toho mohu zhodnotit, jak se Romům žije. Pamatuji si časy, kdy mi ve škole zakazovali mluvit romsky. Pamatuji si na to, jak jsem vyrůstal v komunistickém režimu a jak mě oslovovali “ty Cigáne”. Dnes nám sice nezakazují mluvit romsky, ale příliš jsme se neposunuli. Příliš mnoho energie jsme investovali do různých projektů v romských komunitách, ale zapomněli jsme na to, že je potřeba komunikovat s majoritou. Snažili jsme se změnit Romy, ale majoritu nikdo neměnil.”
V rámci komponovaného večera se konal i křest odborné publikace s názvem Aby bylo i s námi počítáno: Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka