Smích a duchovní život
Smysl pro humor patří neodmyslitelně ke zdravému životu. O příznivých účincích smíchu je přesvědčena i řada lékařů, kteří ho využívají k léčbě hlavně psychických neduhů. Není tedy náhodnou, že ani velcí mistři duchovního života nebyli a nejsou žádní morousi. Podívejme se podrobněji na vztah smíchu a duchovního života...
Že veselá mysl a duchovní život spolu úzce souvisí, to věděli světci všech významných náboženství. Dokonce i v křesťanství, které se zvenku jeví spíš jako vážné a důstojné, podněty k humoru najdeme. Radostné srdce hojí rány - praví např. biblická kniha Přísloví. Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, tvrdí pro změnu žalmista. Buddhismus to vnímá podobně, říká jeden z jeho vyznavačů David Valouch.
"Buddha učil přibližně před 2500 lety a předávání jeho učení se často dělo formou rozprav. Při jedné rozpravě se žáci zeptali na esenci Buddhova učení. Buddha beze slov utrhl malý lotosový květ. Žáci nepochopili, pouze jediný se jemně usmál. Tak začala buddhistická tradice. Dá se tedy říct, že úsměv je esencí Buddhova učení."
V buddhistických komunitách se také vyvinula meditační technika zvaná Buddhův úsměv. Spočívá v cíleném navození pozitivních emocí, které pak ovlivní naše vnitřní rozpoložení. Jinými slovy: smát se nemusíme jen na základě vnějších podnětů, ale různé situace kolem nás můžeme ovlivňovat svým vnitřním úsměvem.
"Člověk projíždí jednotlivé části těla a přeje si, ať je mu v nich dobře. Představí si např. levou nohu od konečků prstů přes chodidla, lýtko, koleno, stehno a všude se jemně usměje. Stejně tak to učiní ve všech částech těla. Tato technika připomíná autogenní trénink, je relaxační a uvolní se při ní jak tělo, tak mysl."
Takováto cvičení přinášejí praktikujícím vnitřní vyrovnanost a posilují i jejich smysl pro humor. Vypráví o tom i následující historka: Mistr měl ve zvyku obřadně si přinášet před každou meditací konvičku s čajem. Jeho žáci ho jednou chtěli vyvést z míry a tak na něj uchystali malou lest. Schovali se za rohem a když mistr opět pomalým krokem přinášel čaj, udělali na něj všichni najednou BAF! Mistr to zdánlivě vůbec neslyšel, donesl čaj na své místo, usadil se do pozice lotosového sedu a až potom s rozzářenýma očima prohlásil: Fuj to jsem se lek!
