Slovensko přitvrdilo v používání jiných jazyků, než je slovenština
Když někdo mluví, jak mu zobák narostl, může to mít nepříjemné důsledky. A teď nemáme na mysli používaní vulgarismů, ale mateřského jazyka. Slovenský parlament totiž projednává zákon, který přikazuje občanům přednostně užívat slovenštinu před ostatními menšinovými jazyky. Nejrozšířenější z nich je maďarština, která je na Slovensku rodným jazykem asi 300 tisíc lidí. A právě mezi nimi vzbudila právní norma velký odpor. Čeho se obávají?
Zkouška obecního rozhlasu stejně jako oznámení o prodeji kuřat, kachen nebo o hasičské zábavě zaznívá z ampliónů jenom maďarsky. V pohraniční vesničce Tachty, která dlouho neměla ani vlastní kostel a lidé chodili na mše přes pole do Maďarska, nemá smysl vysílat slovensky, říká starosta Julius Molnár.
"V obci máme asi tři smíšené rodiny, kde jsou manžel nebo manželka Slováci, ale i oni se už maďarštinu naučili. Takže to zatím nebudeme v obecním rozhlase využívat, protože nám starší lidé nebudou rozumět, co chceme," vysvětlil starosty.
Z návrhu zákona totiž vyplývá, že i hlášení obecního rozhlasu musí zaznít nejdříve ve státním jazyce, tedy ve slovenštině, a teprve potom třeba Maďarsky. Starosta se tváří jako disident a říká, že to bude zřejmě bojkotovat. Přitakává mu i místní podnikatel s kapkou moravské krve v těle Róbert Huszti.
"Je to špatný a zbytečný zákon. Mezi lidmi uměle vyvolá nedorozumění a napětí. Dělám byznys ve slovenštině a nemám s ní problém. Ale musím říct, že z mého hlediska představuje zákon zrcadlo nacionalismu slovenské vlády," doplnil.
Jednoznačný názor obecní elity sdílejí i chlapi, kteří postávají s lahví piva před obchodem a čekají na odvoz. Kupříkladu důchodce Štefan, který hodnotí svá práva ze široka a v evropském kontextu. "Mysleli jsme si, že bude lépe, když jsme vstoupili do Evropské unie, ale myslím si, že tohle je diskriminace, když v obci je 99,9 procenta obyvatel maďarských. Význam to v žádném případě nemá," svěřil se se svým názorem.
Zákon by měl platit pro všechny občany stejně, tedy v žádném případě se netýká pouze maďarské menšiny. Ovšem její politický zástupce v parlamentu, šéf Strany maďarské koalice Pál Csáky, to vidí jako cílený útok. "Vidíte, že nápisy v angličtině, němčině, španělštině nikomu nevadí, vadí nápisy maďarské. Ministerstvo předložilo i pokuty, de facto jazykovou policii. Je to nesmysl," řekl poslanec.
Pál Csáky si sice přihřívá politickou polívčičku, s pokutami má ale pravdu. Zákon je stanovuje od 100 do 5000 eur. Jinak by podle úředníků zůstal zákon bezzubý a zbytečný. Ovšem pokutám předchází varování a lidé na ulici se bát nemusejí, mohou mluvit, jak se jim zachce. Žádná cenzura nehrozí, říká vlivný člen vládní strany Smer a ministr kultury Marek Maďarič.
"V žádném případě zákon ani novela nepostihují individuální řečové projevy. Netrestá se vyjadřování nespisovně, to znamená, že se nebazíruje na tom, aby to bylo striktně spisovně. V § 11 se velmi jasně uvádí, že se nevylučuje ani používání slangových výrazů, zejména v oblasti umění," upřesnil ministr.
Trestné bude podle něho především ignorování státního jazyka v úředním styku. Všechna oznámení musejí být napsaná ve slovenštině a stejně tak musí být slovensky uvedené nápisy na památnících a pamětních deskách, přičemž poté může následovat překlad do jazyka menšiny. Nepřípustná je i cizojazyčná reklama.
Výjimku dostala po odporu veřejnosti pouze čeština. Tu mohou používat všichni bez rozdílu, třeba i Maďaři.
