„Volby vyhlížíme se zoufalstvím,“ říkají odpůrci Fica. Bojí se o demokracii a právní stát

„Všichni spolu stárneme, stárnutí přináší šediny a přináší i zkušenosti,“ zdůrazňuje Robert Fico na setkání s voliči, že ho za léta už dobře znají. Poslancem se poprvé stal už v roce 1992. Voliči si na Robertu Ficovi váží výborné rétorické schopnosti, odbornosti, péče o důchodce i pracující lidi.

Čtěte také

Fico je vůči EU pragmatik. Antibruselský tandem s Orbánem nevytvoří, předpovídá slovenský novinář

Slovenskou vládu Fico řídil celkem deset let. Po vraždě novináře Jána Kuciaka na nátlak veřejnosti odstoupil. Během následující vlády pod vedením strany OĽaNO přišla pandemie, válka na Ukrajině i zdražování. Příznivci Smeru čtyřkoalici nemohou vystát, vyčítají jí amaterismus a chaos.

Návrat k moci

Mnozí komentátoři po vraždě novináře a jeho snoubenky předpovídali, že Fico politicky skončil. Zakladatel Smeru ale změnil strategii a přivedl stranu na vrchol průzkumů popularity. Odpůrci Roberta Fica ale mají z jeho návratu k moci obavy. V ulicích Bratislavy jsem se jich ptal, s jakou emocí volby vyhlíží:

„Se zoufalstvím, protože momentálně vede strana Smer. Co se týká zahraničního směřování strany, jak se naklání k Rusku, to se mi úplně nelíbí. Je to emoce očekávání a možná i strachu,“ svěřují se scenárista Jano a právnička Lucia.

Pomoc Kyjevu?

Čtěte také

Fico vs. Šimečka. Nový premiér rozhodne o demokracii, Slováci vyhlíží nejdůležitější volby za 25 let

Fico tvrdí, že si přeje prozápadní vládu. Zároveň ale vyčítá Evropské unii, že údajně Slovensku vnucuje liberální hodnoty a ve vztahu k Ukrajině ji označuje za válečný projekt. Slovensko prý pod jeho vedením zastaví vojenskou pomoc Kyjevu.

Smer může v zahraniční politice zvolit strategii, jako sousední Maďarsko. „To znamená – od vás bereme, nic vám nedáváme, a ještě latentně kolaborujeme s vašimi nepřáteli, protože i z toho nám plyne řada výhod,“ říká politolog Jozef Lenč z Trnavské univerzity.

Část slovenské veřejnosti se obává také o demokratické instituce a právní stát. Řada Ficových spolupracovníků je vyšetřovaná policií, mnozí už byli obviněni. Předseda Směru to označuje za pronásledování opozice. Slibuje například vyměnit šéfa policie a speciální prokuratury.

Krajní pravice

Strana Smer se na vrchol průzkumů propracovala i díky vnitřní proměně. Stala se konzervativnější a nacionalističtější. „Chtěla oslovit i voliče antisystémové, voliče, kteří mají blízko ke konspiracím. Voliče, kteří předtím podporovali i politické subjekty krajní pravice,“ popisuje politolog Jozef Lenč.

Čtěte také

Sociolog Vašečka: Fico chce demokratické instituce ovládnout, ne je zlikvidovat

Smer se přesto dál označuje za sociálně demokratickou stranu. „Dnes Smer, který sám sebe nazývá rurální nebo venkovskou sociální demokracií, je strano národně-socialistickou. Některé prvky, které má ve své politice, by se daly porovnat s italským fašismem z 30. let.“

Většina slovenských stran odmítla v zájmu zachování demokracie spolupráci se Smerem už před volbami. Zvažuje ji pouze sociálně demokratický Hlas, krajně pravicové hnutí Republika a Slovenská národní strana.

Hlavní protiváhou Smeru se během kampaně stalo Progresivní Slovensko, strana bez vládních zkušeností. Čím voliče zaujala? To rozebereme v zítřejším dílu seriálu ke slovenským parlamentním volbám.