Nejznámější slovenští politici z doby první republiky mají prázdné hroby. Ostatky prezidenta Jozef Tisa i autonomisty a předsedy Hlinkovy slovenské ľudové strany Andreje Hlinky zmizely. Po tom druhém zůstalo dokonce i prázdné mauzoleum.
Zánik první Československé republiky 15. března 1939 a vznik totalitního Slovenského státu jsou nerozlučně spojené se jménem kněze Andreje Hlinky. Je to trochu nelogické, protože v té době už byl Hlinka po smrti.
Jeho jméno ale převzala i polovojenská organizace Hlinkova garda a to později komunisté využili k zatracení Andreje Hlinky. Ten byl před válkou jednoznačně nejpopulárnější slovenský politik, lidé mu vybudovali v Ružomberku dokonce mauzoleum. Tělo ale zmizelo.
Pod ružomberskou farou, kde Andrej Hlinka sloužil jako farář, leží dost neobvyklá stavba.
Původně to měl být pomník vojáků padlých v První světové válce. Po smrti Andreje Hlinky tu ale město vybudovalo mauzoleum. „Kult Andreje Hlinky byl obrovský,“ říká místní patriot Jaroslav Maga z Městského úřadu. Odemyká mříže před bytelnými dveřmi a mačká spínač. Nablýskané kovové dveře se rozevírají a vcházíme dovnitř. Uprostřed vysoké vyzdobené místnosti leží skleněná, prázdná a prostřelená rakev.
Tělo zmizelo po válce a vše je zahaleno legendami o tajných službách, komunistech a ruské armádě. Legendy znají nazpaměť i školačky, které tu v turistické sezóně drží stráž. „Když sem v roce 1968 přišli ruští teroristé a měla být válka, tak rakev prostřelili, aby si byli jistí, že tam není Andrej Hlinka ani pod tím plátnem.“
Zajímavé je, že rakev byla vyrobená v Praze a její nohy jsou vyobrazené ve tvaru lvích tlap. Mramor byl dovezený z Liberce. „To symbolizuje Československost,“ říká Maga.
Hlinka byl autonomista, ale stál pevně na půdě liberálního demokratického systému, ze kterého nikdy nevybočil.
historik Jan Rychlík
Andrej Hlinka byl katolický kněz, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, a zakladatel a Hlinkovy slovenské ľudové strany. Usiloval o větší práva Slováků v rámci Československa a neměli ho rádi především komunisté. „Jméno Andrej Hlinka bylo tabu. Ani já jsem o něm do revoluce nikdy neslyšel,“ říká Maga.
Komunisté také vymysleli slogan ‚Hitler Hlinka, jedna linka‘, který považuje historik Jan Rychlík za neznalost a propagandu. „Ano, Hlinka byl autonomista, ale stál pevně na půdě liberálního demokratického systému, ze kterého nikdy nevybočil. Naopak to Hlinkovo křídlo se vymezovalo vůči německému nacionálnímu socialismu. V Německu byla pronásledovaná katolická církev a to mu nemohlo konvenovat.“
Skoro „psí hlavu“ má ve všeobecném povědomí slovenský politik Andrej Hlinka. Jistě k tomu přispěla jak nacistická propaganda, která jeho jméno bezostyšně zneužila, tak také ta komunistická. Známe Hlinkovy gardy, jeho luďáky, kteří v historii zanechali kontroverzní stopu, a Hlinku samotného vnímáme jako toho, kdo chtěl rozbít svými požadavky tehdejší prvorepublikové Československo.
Po smrti Hlinky dostala jeho jméno Hlinkova garda, polovojenská organizace vládní strany. „Za války aktivně pomáhala třeba s transporty Židů a dopouštěla se řady násilností,“ říká Hlinkův životopisec a historik Róbert Letz. „To Hlinkovi dost uškodilo.“
Hlinkův kult se v Ružomberku udržuje dodnes, protože město vzkvétalo hlavně jeho zásluhou. Ve vedlejší obci Černová stojí i velmi opečovávaný rodný dům, který byl ovšem otevřený až po Sametové revoluci.
Andrej Hlinka byl vyobrazený i na poslední slovenské tisícikoruně. Parlament přijal zákon o jeho zásluhách a je po něm pojmenovaný i řád Andreje Hlinky, udělovaný pouze slovenským občanům.
Živá, zpravodajská rekonstrukce Českého rozhlasu Radiožurnál. Sedmihodinové vysílání minutu po minutě. Poslechněte si celé archivní záznamy a speciál vysílání.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
