Situace Romů po listopadu 1989 a jejich budoucnost
17. listopad 1989 přinesl změnu do života snad každého obyvatele někdejšího Československa a dnešního Česka. Pro mnoho lidí byly tehdejší události jakousi startovní čarou k novému životu. Mnozí změnili zaměstnání, začali podnikat, nebo se pustili do politiky. Zakázané knihy začaly vycházet, zakázané písničky vyhrávaly hitparády. Emigranti se vraceli domů, nebo aspoň navázali spojení s těmi, které zde kdysi zanechali. Mladá generace se začala učit místo povinné ruštiny angličtinu (či jiné jazyky) a začala ve velkém studovat v zahraničí. Železná opona padla a naše země se otevřela cizincům.
Sametové ideály se samozřejmě naplnily jenom zčásti - a podle některých z velice malé části. Lidé prošli takzvanou "blbou náladou", kterou pokazila spousta věcí - od rozpadu republiky přes nejrůznější tuneláře až po nízkou laťku politické kultury. Přesto by se do časů totality dobrovolně vracel málokdo. Specifickou skupinou obyvatel jsou ale Romové, pro které se ve zmíněném období také leccos změnilo, nicméně zůstali tak trochu stranou hlavního proudu. V rozhovoru o tom mluví Svatopluk Karásek, který byl donedávna senátorem a vládním zmocněncem pro lidská práva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
