Šíření koronaviru je zkouška, jestli se svět dokáže spojit tváří v tvář globální krizi
Lékaři se patnáct let připravovali na „skutečně velkou“ pandemii, která globálně otřese zdravotními systémy jako zemětřesení. Na sklonku takové události můžeme být právě teď.
V souvislosti s šířením nového koronaviru to píše komentátor deníku Washington Post David Ignatius.
Čtěte také
Podle něj aktuální virová nákaza pravděpodobně nebude vypadat jako cokoli, co většina z nás doposud zažila. Mohou se například uzavírat školy, bude docházet ke změnám v rozvrhu sportovních událostí – a to i těch nejvýznamnějších.
Lidé také odloží své cestovní plány, mnozí zaměstnanci pak budou pracovat z domova. A třeba infrastruktura pro dodávky potravin a dalších potřeb bude čelit náporu.
Zástupci institucí veřejného zdraví ve Spojených státech už předem varovali před „nevyhnutelným“ rozšířením viru v zemi. „Nejde o to, jestli k tomu dojde, ale kdy k tomu dojde a kolik lidí v této zemi bude vážně nemocných,“ nechala se slyšet Nancy Messonnierová z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí. Takové výroky způsobují otřesy na finančních trzích, které se v závislosti na nich okamžitě propadají, upozorňuje Ignatius.
Bořiči mýtů
Lékaři jsou tak polapeni mezi dvěma mlýnskými kameny: Na jednu stranu mají povinnost upozornit a varovat veřejnost; na stranu druhou pochopitelně nechtějí zavdat příčiny k panice. Světová zdravotnická organizace (WHO) už proto varovala před „infodemií“, tedy stavem, kdy špatné informace a fámy prohlubují nějaké nebezpečí. Dezinformace se zkrátka mohou šířit rychleji než samotná nemoc.
Spojené státy roku 2006 vydaly národní strategii pro zvládání pandemie chřipky a dokument se od té doby pravidelně aktualizuje. Už jeho první verze ale obsahovala velmi důrazná varování.
Čtěte také
Text uváděl, že „nejistota během pandemie povede k mnoha důsledkům, kterých se obáváme, včetně paniky veřejnosti, nepředvídatelného a jednostranného chování vlád různých států, nestability na finančních trzích a potenciálně ničivých dopadů na ekonomiku“. Proto podle strategie není možné podceňovat „potřebu včasných, přesných, důvěryhodných a konzistentních informací, které jsou přizpůsobené konkrétním cílovým skupinám“.
Americký komentátor si všímá, že trojice technologických obrů, společnosti Google, Facebook a Twitter, které stráží velkou část veřejné diskuze na internetu, vynakládá velké úsilí o zachování informační čistoty. Například Twitter se tak snaží zajistit, aby se pod #coronaovirus šířily „důvěryhodné a spolehlivé informace“. Facebook zase odstraňuje nepřesné informace o nákaze a Google ve výsledcích vyhledávání ověřené informace zvýrazňuje a posouvá na první místa.
Také Světová zdravotnická organizace se snaží a staví se do role určitého „bořiče mýtů“. Na internetu tak například jasným NE odpovídá na otázku, jestli česnek nebo sezamový olej zabraňuje infekci. A naopak rozhodným ANO reaguje na dotaz, jestli je bezpečné přijímat poštovní zásilky z Číny.
Záleží na politicích
David Ignatius také chválí práci úřadů odpovědných za veřejné zdraví, které zatím přijímají správné kroky. Například genetická podstata viru byla rychle zanalyzovaná, vakcíny proti koronaviru jsou už ve vývoji a epidemiologové šíření nákazy pozorně monitorují.
Také lékaři v čínském Wu-chanu, kde se virus zřejmě poprvé vyskytl, pečlivě zmapovali první případy a vypočítali i procentuální úmrtnost nakažených lidí. A povzbudivý je i trend poměrně prudkého poklesu nových případů v samotné Číně.
Čtěte také
Čtěte také
V neposlední řadě doktoři vysílají četné apely směrem k veřejnosti, která se má soustředit na základy dobrého zdraví a správné hygieny. Mimo jiné upozorňují, že pravidelné mytí rukou je lepší preventivní opatření než nošení roušek; doporučují očkování proti chřipce; nebo vysvětlují, že když už někdo onemocní, potřebuje především podpůrnou péči, zatímco jeho vlastní imunitní systém bojuje s virem.
Zdravotnické úřady se také pokusily zabránit šíření epidemie plošným sledováním možných příznaků u obyvatel a karanténou ohnisek nákazy. Tato opaření ale měla omezený účinek, zdůrazňuje Ignatius. Testy některých lidí, kteří do Německa přicestovali z Wu-chanu, tak byly negativní, později se u nich ale virus projevil.
A problémem je i pomalé odhalování toho, odkud se hlavně v Itálii, ale také v Íránu nákaza vůbec vzala. Stejně jako v případě jakéhokoliv jiného viru i nemoci, i tentokrát tak platí, že se lékaři nejprve učí. A řadu záhad ještě zbývá odhalit.
Zároveň ale záleží také na přístupu politiků. Čína zpočátku reagovala pomalu, protože tamní úřady nechtěly přinášet špatné zprávy. Podobně také íránští představitelé situaci ze začátku podcenili nebo dokonce dodávali zkreslené údaje. Velmi pochybné pak bylo i prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na začátku února tvrdil, že virus pravděpodobně do dubna odezní.
Nedůvěra k odborníkům
Ve Spojených státech se teď ostatně potkávají dva velké momenty – zdravotní krize a kampaň před prezidentskými volbami. Tento průsečík přitom může přinést mnohé problémy. Podle amerického komentátora totiž globální ekonomiku nevyhnutelně čekají potíže. A jakmile se tak stane, prezident Trump začne hledat viníky. A stejně tak může čelit pokušení podniknout kroky, které by v konečném důsledku náklady ekonomické a zdravotní krize ještě navýšily.
Čtěte také
Proto nadešla chvíle, ve které je zvláště potřeba, aby odborníci jednak vyvinuli účinnou léčbu, ale také uváděli na pravou míru obavy veřejnosti. Šíření koronaviru nicméně přišlo v době, kdy je politická sféra v USA i zahraničí oslabovaná populistickými politiky a šiřiteli dezinformací, drbů a vyložených lží, podotýká David Ignatius.
Někteří analytici dokonce varovali před „smrtí odbornosti“, což je termín, který analyzuje kniha amerického profesora Toma Nicholse. Ta se zabývá vlnou odporu proti očkování a proti dalším opatřením v oblasti veřejného zdraví, která se šíří po celém světě.
Často se říká, že by globální krize – řekněme přírodní katastrofa – mohla sjednotit planetu a motivovat lidstvo, aby táhlo za jeden provaz. A právě šíření koronaviru platnost této teze otestuje. Epidemii je bezesporu možné zvládnout dobrými léky, dobrými informacemi a globální spoluprací. Zároveň je ale jisté, že to bude jízda jako na horské dráze, dodává David Ignatius v americkém deníku Washington Post.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
