Se Sověty musela být družba
Když před dvaceti lety odešla z českého a slovenského území Sovětská armáda, zanechala po sobě víc než zničenou krajinu a domy. Pobyt skoro statisíce okupantů se odrazil také na myšlení a chování domácích. Kde je hranice mezi nutnou tolerancí okupantů a kolaborací?
„Nejvíce zničili životní prostředí. Řeka Lubina byla zdevastovaná, protože tam tekl petrolej. Také zdevastovali myšlení lidí,“ říká osmdesátiletý Dalibor Norský. Bydlí ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde zažil příchod okupačního vojska a po dvaceti letech jeho odsun.
„Když jsme je přijali, tak jsme dělali všechno pro to, abychom je nějakým způsobem dezorganizovali. Přetírali jsme cedule a obraceli je na druhou stranu, psali jsme plakáty, aby šli pryč a podobně,“ popisuje tehdejší dobu Dalibor Norský.
Ve Frenštátu sloužilo pět tisíc Sovětů. Vojáci základní služby byli zavření v kasárnách za betonovou zdí a ostnatým drátem. Důstojníci žili se svými manželkami a dětmi na sídlištích společně s českými rodinami.
„Někteří naši lidé u nich dostali zaměstnaní, tak postupně začala, neřekl bych kolaborace, ale taková vzájemná závislost. Lidé pak začali říkat, že když tam mají laciné ledničky a vrtačky, že to mají skoro zadarmo. Takže nastala taková zkorumpovanost. To je velké minus všech totalitních režimů,“ přibližuje Dalibor Norský.
Podobný názor jako nevoják Norský má i podplukovník Luboš Vylíčil. Pracuje ve skladu vojenského zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem, kde spolu s českými vojáky působila asi šedesátičlenná posádka Sovětů.
„Byly tu dvě roviny. Jedna byla oficiální, kdy po roce 1972 byli příslušníci armády tlačeni až nuceni k takzvané družbě – pořádání společných zájezdů, hraní fotbalu a podobně. Tam se o nějaké kolaboraci nedá mluvit. Dnes tu dobu hodnotím, jako když jsem v ní žil Byla to hnusná, bezútěšná a bezperspektivní doba. Jsem moc rád, že jsem se dožil jejího konce,“ říká Luboš Vylíčil.
Sám vystudoval farmacii na vojenské vysoké škole v Hradci Králové. „I když lidé nijak vnitřně nesouhlasili s režimem, museli se nějak živit a museli mít nějakou perspektivu, povolání. Vzhledem k tomu, že jsem dostal doporučení pouze na vojenskou školu, tak jsem si ji vybral,“ dodává.
Spousta lidí takto jednala a žila, shrnuje podplukovník Vylíčil. Sověti byli v naší těsné blízkosti a během dvaceti let určité vzájemné vazby vzniknou, dodává.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Firmy miliardáře Sehnala užily zdravotnická data klientů k marketingu. ‚Chyba pracovníka,‘ hájí se
-
Česká oscarová radost. Zlatou sošku převzal koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi
-
Podezřelé peníze pro Rajchlovo PRO, poslali je ‚bílí koně‘? Stopy vedou na chomutovské ubytovny
-
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Sledování komunikace? Europoslanci podpořili osekaný Chat control



