„S maratonem můžeme začít i v padesáti.“ Jaké novinky přináší letošní Pražský mezinárodní maraton?

Lukáš má na starosti elitní běžce. Kdo je tedy elitním běžcem, který dorazil sem na Pražský mezinárodní marton?

Čtěte také

Organizátorka Vltava Run Květa Látalová: Závod je zážitkem i pro obyvatele vesniček, kudy běžci probíhají. Sportovce podporují zpěvem nebo jídlem

Lukáš Vevera: Elitních běžců tady máme zhruba okolo sedmdesáti, divák je může poznat tak, že mají třeba místo startovního čísla svoje jméno. Máme tady i několik českých zástupců, můžeme je určitě čekat jako první v cíli.

Co elitní běžci potřebují? Jakou péči, jaký servis od vás?

Lukáš Vevera: To, v čem jim můžeme pomoct v den závodu, je, aby se mohli plně soustředit na výkon. To je to, proč sem přijeli, aby podali perfektní, špičkový výkon, a my se jim to snažíme zjednodušit. To znamená, aby se sem v pořádku dostali, aby tady měli klid na rozcvičku, aby měli prostor, kde se rozcvičovat, aby se včas dostali na start.

Kdy nastává taková první krize?

Martin Levý: Nejčastější krize začínají třeba na třicátém kilometru, u někoho o chviličku později. Ale na té naší trati jsou specifická místa, jako jsou otočky nejdál vzdálená od centra, kde spousta běžců nevidí tolik fanoušků okolo trasy a mohou tam ztrácet motivaci. Máme spoustu vodičů na trati, ti vodiči jsou na různé časy, dá se jich držet. Ideální je být před nimi, v okamžiku, kdy mě vodič předbíhá, tak vím, že cílový čas budu mít takový, jako on má na své vlaječce. Držet se jich je asi nejlepší motivace.

Jak na běžce působí kulisa? Trať je dlouhá 42 km 195 metrů, běží se přes šest mostů, běží se podél Vltavy, přebíhá se Karlův most, vidí se Pražský hrad. Jaká je podpora diváků? Jak to může působit na psychiku?

Lukáš Vevera: Na psychiku to působí obrovsky. Když si vezmeme, že maraton může u někoho trvat třeba pět hodin, a když mu někdo zafandí, tak to dodá strašně moc sil. A když to přijde zrovna ve chvíli, kdy běžec má krizi, tak ho to může nakopnout a třeba díky tomu závod dokončí.

Co je novinkou letošního 26. ročníku?

Čtěte také

V neděli 8. května budou pražské ulice patřit maratoncům. Budeme u Volkswagen Maratonu s R-streamem u toho

Lukáš Vevera: Je to novinka, která se jmenuje The Batlle of the Teams. Přinášíme určitou týmovost do sportu, který je pro jednotlivce. To znamená, že každý běžec, který dnes běží, se mohl zaregistrovat do jednoho z šesti týmů a na základě jeho času sbírá určité body pro svůj tým. A potom se bude vyhlašovat vítězný tým. Každý tým má své elitní atlety a své běžce, kteří se přihlásí a pomůžou týmu třeba vyhrát. A zároveň každý z týmů si vybral určitou charitu, kterou tímto podpoří.

Za jak dlouho by se netrénovaný člověk mohl postavit na trať a 42 km zvládl?

Martin Levý: Příprava je určitě potřeba. Na půl maraton se člověk může postavit, pokud se nějak sportovně pohybuje, a může doběhnout bez bolestí a bez větších problémů. U maratonské vzdálenosti to není tak jednoduché, jsou tam nějaká rizika a nemůže to zvládnout každé tělo. Pokud bychom se chtěli připravit tak, abychom si maraton užili, tak roční příprava je optimální. Je to minimum, kdy se tělo rozběhá, připraví se rychlostní a silové tréninky. No a potom se dá cílit i na nějaký vybraný čas.

Je to vhodné pro lidi každého věku?

Martin Levý: Moje trénování je široké, trénuji jak děti, tak ženské kolektivy a dospěláky. Trénuji hlavně techniku, aby běžec běžel správně a zdravě. Ve svých klientských řadách se pohybuji v nejvyšší věkové kategorii asi kolem padesáti let. Výhodou maratonů je to, že čím je člověk starší, tím má víc bílých svalových vláken, tudíž tělo je víc připravené na vytrvalost. A pokud se k němu během života hezky chová, má správnou životosprávu, tak maraton je krásný cíl.

Takže ideální věk maratonského běžce začátečníka je třeba padesát let?

Martin Levý: Třeba to tak může být. Už to asi nebude člověk, který bude konkurovat profesionálům, ale určitě si to užije v nějakém velmi rozumném čase.