Ruští špióni na scéně

Přesně před dvěma lety zemřel v Londýně po otravě polóniem 210 ruský emigrant a bývalý agent KGB Alexandr Litviněnko. Britští vyšetřovatelé jsou přesvědčeni o tom, že za vraždou stojí další někdejší agent ruských tajných služeb, dnes poslanec Státní Dumy Andrej Lugovoj. Ten se totiž s Litviněnkem krátce před otravou v Londýně potkal a všude po sobě zanechával radioaktivní stopy po polóniu. Tato vražda dodnes není objasněna. Co o ní soudí vdova Marina Litviněnková a hlavní podezřelý Andrej Lugovoj?

Ani dva roky od smrti Alexandra Litviněnka není v případu vyřešena ta zásadní neznámá. Existuje mnoho verzí, proč byl otráven, ale nikdo neví, která z nich se blíží k pravdě. Nemá v tom jasno ani vdova Marina Litviněnková. "To je ta nejsložitější otázka. Nevím, proč by ho měli zabíjet. Kvůli jeho podnikání v Londýně? Nebo protože vystupoval na čečenských fórech? Nebo protože psal knihy ostře kritické vůči Kremlu? Anebo snad kvůli tomu, že byl blízkým člověkem Borise Berezovského? Ani jedna z těchto teorií přece nestála za to, aby můj muž musel tak krutě zemřít," řekla Českému rozhlasu Marina Litviněnková.

Podle některých verzí šlo o odplatu ruských tajných služeb, kterým se nelíbilo, jaké informace Litviněnko pouštěl do světa. Mohlo jít také o výstrahu podobným ostře laděným kritikům Kremlu. Britští vyšetřovatelé tvrdí, že za vraždou stojí někdejší agent ruských tajných služeb, byznysmen a poslanec Andrej Lugovoj.

"Bylo dokázáno, nebo spíš oznámeno, že hlavním podezřelým je Andrej Lugovoj. Osobně proti němu nic nemám. Je to pouze jméno, které vzešlo z vyšetřování. Nejlepší by bylo, kdyby svou nevinu dokázal u soudu. Ale to, co předvádí poslední dva roky, je ostudné. Vyhýbá se spravedlnosti. Absolutně důvěřuji vyšetřovatelům Scotland Yardu a věřím, že Lugovoj je vinen. Ale musí to rozhodnout soud. Toho se ale nemůžeme dobrat," stěžuje si Marina Litviněnková.

Moskva ale odmítá Andreje Lugovoje do Británie vydat. Opakuje, že jde o zpolitizovanou kauzu. Navíc Lugovoje dnes kryje poslanecká imunita. On sám svou vinu neustále popírá. Zopakoval to také v nedávném rozhovoru, který jsem s ním v Moskvě vedl. "Dost možná, že to byla nešťastná náhoda ze strany Litviněnka, pokud vezmu v úvahu jeho charakter a snahu zaplétat se do nejrůznějších pochybných událostí. Nevylučuji, že on sám měl u sebe nebezpečné polónium a náhodou se osudově otrávil. A vše ostatní, s čím přišla britská média, tajné služby, Boris Berezovský, bylo jen použito k politické hře k vlastním zájmům," domnívá se Lugovoj.

Jak ale vysvětlí fakt, že na všech místech, kde se v Londýně pohyboval, se našly stopy vysoce radioaktivního polónia? V hotelu, baru, v letadle či na fotbalovém stadiónu. "Nevím, jak to mám vysvětlit. Tím by se měl zabývat Scotland Yard. Podívejte, v Londýně se našly stopy polónia, kde jsem se vůbec nepohyboval. Proč to nikdo nebere v úvahu," hájí se Lugovoj.

Ale právě radioaktivní látka ho staví do velmi podezřelého světla. Podle mnohých expertů se mohli Rusové domnívat, že polónium je geniálně zvolená smrtící látka. Nikdo nepozná, proč Litviněnko zemřel. Zřejmě ale netušili, že existují přístroje, které dokážou stopy polónia detekovat. "Samotný fakt použití polónia zamíchal kartami. Poprvé totiž někdo nasadil radioaktivní materiál k likvidaci konkrétní osoby. Vrazi předpokládali, že nikdo nevypátrá, jaká látka byla použita. A co je nejdůležitější? Polónium nemůžete koupit na černém trhu. Je pod plnou kontrolou pár zemí a britští experti zjistili, že toto polónium má původ v Rusku. A kdo dal příkaz k jeho použití, anebo ještě hůř, do čích rukou se dostalo? To nevíme," trápí se Marina Litviněnková.

Pořád žije v Londýně se svým čtrnáctiletým synem. Teprve nedávno se mohli vrátit do svého domu, který britští experti čistili od stop radioaktivního polónia. Vdova Marina sice ani dva roky od smrti muže neslyšela, proč musel zemřít, věří ale, že jednou se to stejně dozví.

Rusům jde hlavně o ekonomiku

Hrozí někomu v České republice podobný osud jako Alexandru Litviněnkovi, o kterém byla řeč před chvílí? Asi těžko. Přesto se ale v naší zemi pohybují desítky ruských špiónů. Jaké informace sbírají a nakolik je jejich aktivita bezpečnostním rizikem pro naši ekonomiku a politickou scénu?

Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě tvrdí: Ruská špionážní činnost na našem území aktuálně dosahuje mimořádně vysoké intenzity a úrovně. Co nejvíce ruské agenty u nás zajímá? "Myslím si, že je to především ekonomika. Politické dění zde určitě Ruskou federaci zajímá, ale nemá to takovou sílu jako v minulých letech. Dneska to jsou jednoznačně ekonomické zájmy," uvedl František Bublan, bývalý ministr vnitra a šéf české rozvědky.

Ruští agenti sbírají informace o armádních zakázkách, strategických privatizačních projektech, třeba o Letišti Ruzyň nebo Českých aeroliniích. Chtějí tak získat vliv na ekonomické a politické dění v zemi. Čeští politici by si tak měli dávat velký pozor na to, s kým se stýkají, upozorňuje bývalý náměstek ministra vnitra a dnes publicista Martin Fendrych. "Lidé, kteří mají na starosti základní zásadní oblasti v republice, dejme tomu hejtmani nebo poslanci, senátoři, ministři. Ti by to měli chápat tak: Pozor na to, s kým se stýkám, pozor na to, kdo se ke mně snaží vetřít, a pozor na to, co po mně chce. Jaké informace ze mě doluje," vysvětlil. Podle některých expertů by tak mohl být určitou bezpečnostní hrozbou také návrat komunistických funkcionářů do vedení některých krajů.

Ruští agenti na našem území využívají nejrůznějšího krytí, jako podnikatelé, zástupci velkých ruských firem či nejrůznějších komor. Podle zprávy české kontrarozvědky je až několik desítek ruských špiónů vysazeno pod diplomatickou identitou na ruském velvyslanectví nebo konzulátech v Česku. Proč je tedy nevyhostíme? František Bublan tvrdí, že to není zase tak jednoduché. "Těžko se dokazuje, že ten člověk je klasickým špiónem. Těžko se hledá cesta, aby se označil za špióna a došlo k nějakému vyhoštění," upřesnil.

Bezpečnostní informační služba|foto: Jan Rosenauer

Mnohem účelnější je takto odhaleného agenta sledovat, případně získat na svou stranu, což se ale stává zcela výjimečně. Lidé z tajných služeb přiznávají pouze jeden takový případ. Bezpečnostní informační služba ve své zprávě také naznačuje, že ruští agenti se snaží ovlivnit názor české společnosti v neprospěch stavby amerického radaru na našem území.

Co o tom soudí expert na ruské tajné služby Andrej Saldatov? Ten tvrdí, že nemusí jít přímo o snahu lidí z ruské rozvědky. "V zásadě jedním z úkolů tajných služeb může být i změna veřejného mínění v cizí zemi. Ale většinou tyto úkoly vyplňují nejrůznější státní struktury, najaté PR agentury, centra kulturní nebo ekonomické spolupráce. Nemusí to být tak striktně spojené s rozvědkou. To se týká i vašeho radaru. Proto bych byl opatrný v používání terminologie," koriguje Soldatov.

Objevují se také informace, že své zájmy v Česku skrytě prosazuje Kremlem ovládaný ruský energetický gigant Gazprom. To by odpovídalo ruské strategii. Na konci roku 2007 totiž tehdejší prezident Putin řekl že jedním z hlavních úkolů ruské rozvědky je hájení ruských společností v zahraničí. "Fakticky tak Putin řekl, že rozvědka by měla pracovat pro státní podniky. A tak je vlastně jedno, jestli je Gazprom krytím pro ruské agenty, anebo ruské tajné služby vyplňují příkazy Gazpromu a shánějí pro něj informace, jak porazit konkurenci. Není v tom řádný rozdíl," dodal Andrej Soldatov.

Aktivita ruských špiónů u nás by tak měla znepokojovat především české politiky. A veřejnost? Má se obávat ruských agentů? Ta by o tom měla přemýšlet v širších souvislostech, jak napovídá Martin Fendrych. "I běžní občané by si měli rozmyslet, chceme spíš patřit na ruskou stranu, a pak nám tedy nevadí, že tady rejdí všelijací ruští agenti, anebo chceme patřit spíš na tu západní stranu, pak to samozřejmě v pořádku není. To je věc k úvaze každého jednotlivce. Jinak se jednotliví špióni běžného občana vůbec netknou," dodal Fendrych.

Politici si musí dávat pozor na to, s kým mluví

Mohou cizí rozvědky zásadně ovlivnit ekonomiku a politiku České republiky? Jak se dá bránit proti vlivu zahraničních agentů?

Bezpečnostní analytik a bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor uvedl, že Rusové se v České republice snaží ovlivnit veřejné mínění zejména se zamýšlenou radarovou základnou, která by měla být umístěna na našem území. Veřejné mínění má být dlouhodobě negativně naladěno, čímž se ovlivní i rozhodnutí nezávislých politiků. "V tom je činnost agentů velmi nebezpečná," uvedl Andor Šándor. V této souvislosti také doplnil, že politici by si měli uvědomit, s kým jednají, o jakých tématech se hovoří a v jakých prostorech se stýkají. "Jestliže někteří politici chodí do zařízení, která patří Rusům, tak si musejí uvědomit, že pokud diskutují nějaké závažné otázky, tak ty rozhovory také mohou být nahrávány," upřesnil Andor Šándor.

Současní špióni používají řadu technických vymožeností. K získávání informací používají nejenom odposlechy telefonů, prostorové odposlechy, ale využívají GPS, odposlouchávají mobilní telefony, aniž by do toho byl zatažen mobilní operátor a bez povolení. "Dneska technika umožňuje řadu věcí, kdy se přenos dat obchází těmito prostředky. Věda jde velmi rychle a zpravodajské služby toho hojně využívají," řekl Andor Šándor.

Do vedení některých krajů se dostali bývalí komunističtí funkcionáři, kteří například před rokem 1989 studovali nebo byli školeni v Moskvě. Zda mohou být ale bezpečnostním rizikem záleží například na tom, jestli si v době svých studií vytvořili kontakty na zpravodajské služby. "Ale říct, že někdo studoval v Sovětském svazu a je a priori nebezpečný, to by bylo velmi odvážné tvrzení," doplnil bezpečnostní expert, který se domnívá, že na krajské úrovni toho není tolik, co by zpravodajské služby mohly ovlivňovat.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.