Ruský humanitární konvoj se blíží k ukrajinské hranici. Kyjev pomoc odmítá
Náklad 280 kamionů Kamaz by dokázal nakrmit desetitisíce lidí, dodal by strádající východní Ukrajině léky a materiál k ošetřování zraněných. Spací pytle, které veze, by mohlo dostat 12 tisíc lidí bez přístřeší. Problém je, že potraviny a další pomoc posílá na Ukrajinu Rusko. A vláda v Kyjevě považuje ruský konvoj za provokaci. Ten přitom dorazil téměř k ukrajinské hranici.
Ukrajina nejen že konvoj 280 ruských kamionů nevpustí na své území, ale pomoc od Ruska vůbec nepřijme. Na zasedání vlády to oznámil premiér Arsenij Jaceňuk.
Předtím napsal ministr vnitra Arsen Avakov na svém facebokovém profilu, že Ukrajina nepřipustí vjezd kolony aut do Charkovské oblasti, protože to považuje za provokaci agresora na svém území.
Premiér Jaceňuk prohlásil, že Ukrajina může přijímat pomoc jen od Červeného kříže. Dodal, že ruský cynismus nezná hranice.
Na adresu Moskvy řekl, že Rusové by udělali lépe, kdyby poslali prázdné kamiony a v nich si domů odvezli teroristy z východní Ukrajiny. Pak by žádná humanitární pomoc nebyla potřeba.
Pomoc pro Luhansk nebo Doněck je potřeba i pro uprchlíky z těchto oblastí. Ale i oni sami se ptají, proč ji mají dostat zrovna od těch, kdo jim podle jejich názoru tu bolest způsobil. Mají pak i morální problém přijmout tuto pomoc. I kdyby to bylo pod hlavičkou Červeného kříže, pořád to jsou ruské věci.
Podle premiéra Jaceňuka má vláda vlastní humanitární program. Slíbila, že vyčlení 10 milionů hřiven, tedy asi 15 milionů korun na nákup potravin a základních potřeb pro lidi z míst postižených boji. Nyní vyjednává s Červeným křížem, aby už zítra vyrazila auta s pomocí do postižených oblastí.
Padá tak zřejmě varianta řešení, podle které se měl náklad přeložit na hranici na auta Červeného kříže. Pokud to nebude pomoc od něj, ale od Ruska, Ukrajina ji podle všeho odmítne.
Pokud by patronát nad ruskou pomoc nakonec přece jen převzal Červený kříž, jak byla jedna z prvních variant, měl by řadu podmínek. Mimo jiné zkontrolovat obsah kamionů, což samo o sobě by trvalo zřejmě dlouho.
Navíc by bylo třeba prověřit nejen obsah kamionů, ale i samotné vozy.
Objevily se totiž informace od bojovníků ukrajinské armády, prý z důvěryhodných zdrojů, že některé kamiony v sobě mají naváděcí majáky pro rakety Grad, a pokud by nějaká raketa povstalců zasáhla kamion, vydávalo by se to za nálet ukrajinské armády a mohla by to být záminka k intervenci z Ruska.
Moskva označila za absurdní podezření, že konvoj s humanitární pomocí může být počátkem invaze na Ukrajinu, nebo že jde o pomoc bojujícím separatistům.
Kvůli průjezdu tříkilometrové kolony policie uzavřela některé úseky na trase z Naro Fominsku přes Tulu a Voroněž k ukrajinské hranici. Zatím není jasné, přes který hraniční přechod by se k nim měla dostat.
Při ozbrojeném konfliktu na Ukrajině už zemřely podle OSN víc než dva tisíce lidí. A další tisícovky uprchly ze svých domovů. Ti, kteří zůstali, nemají dostatek potravin, léků ani vybavení. Humanitární krize vzbuzuje pozornost mezinárodní diplomacie, OSN a různých neziskových organizací. Pomoc zajišťuje také česká organizace Člověk v tísni.
„Lidé ve východoukrajinských oblastech nejvíce potřebují naději, že už to brzy skončí. Z materiálních věcí je to prakticky vše. Na území obsazeném rebely je nedostatek potravin, nefungují obchody, ani elektřina a plyn. Na mnoha místech neteče voda,“ říká konzultant organizace Člověk v tísni a redaktor České televize Tomáš Vlach.
Oblasti kolem frontové linie jsou ostřelovány oběma stranami. „Stává se, že pomoc raněným přichází pomalu, nebo vůbec,“ uvádí redaktor.
Na druhou stranu do oblastí osvobozených ukrajinskou armádou, kterých stále přibývá, za poslední den to byly čtyři menší města, se vracejí uprchlíci. „Kolem 20 procent domů je zničených, lidé nemají prostředky na obnovu a nikdo jim nepomůže,“ hlásí Vlach.
