Roklanská chata by měla zmizet. Nerozumím, proč ministr Hladík její demolici odložil, říká přírodovědec Hruška

Šumavský národní park v pátek oficiálně navštívil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Spekulovalo se, že se chystá odvolat z postu ředitele největšího českého národního parku Pavla Hubeného. Zároveň se také rozhodl odložit likvidaci Roklanské chaty. „Politici vidí chatu jako záchytný bod, kterým by mohli argumentovat, že to bude osvěžovna pro turisty. Je ale ve velmi cenné oblasti,“ soudí přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd České republiky.

Ministr v reakci na spekulace řekl, že ředitel parku Pavel Hubený má jeho plnou důvěru a že řeči o jeho odvolání jsou jen fámy. Jste jako místopředseda rady parku spokojen?

Ano, myslím si, že Pavel Hubený svou funkci vykonává velmi dobře. Kdyby ho někdo chtěl odvolávat, bylo by to pro národní park velmi nešťastné.

Kde se ty fámy vzaly?

Nemám tušení.

Čtěte také

Zůstávají neshody okolo Roklanské chaty, kterou chce správa národního parku zbourat. Ministr Hladík ale v pátek vyhlásil, že chata se určitě letos bourat nebude, a že si ministerstvo nechalo zpracovat posudky o stavbu chaty od tří odborníků. Není to alibismus?

Ať si to pan ministr řeší sám. Už dvacet let si myslím, že Roklanská chata by se měla zbourat a stejného názoru je mnoho jiných přírodovědců.

To už tehdy byla prolezlá dřevomorkou?

To je složité. Když vznikl národní park, tak byla chata skoro v dezolátním stavu, pak ji okolo roku 2000 tehdejší ředitel opravil, protože počítal s tím, že bude potřeba pro zázemí při těžbě dřeva a při lovu zvěře.

Ovšem ani těžba, ani lov zvěře se v této oblasti Šumavy už neprovozuje a provozovat se nebude. Je to totiž opravdu uprostřed přísně chráněné zóny, kde se zvěř lovit nesmí. Chata tak pozbyla svého smyslu.

Jak si vysvětlujete, že proti demolici Roklanské chaty ze 30. let protestují nejenom turisté, ale i někteří politici?

Myslím, že vidí chatu jako záchytný bod, kterým by mohli argumentovat, že to bude osvěžovna pro turisty. Je to ale opravdu cenná oblast.

Čtěte také

Ve střední Evropě těžko najdete přírodovědecky a ochranářsky cennější oblast, než jsou šumavské slatě na hranicích německého a českého národního parku. Měli bychom nechat toto místo přírodě a úplně v klidu. Proto si myslím, že by ta hájenka měla odsaď s opuštěním zmizet.

A nejste jako přírodovědci příliš sobečtí, že tam nechce turisty pustit?

To se o nás říká velmi často a je to i argument mnoha místních starostů. Vědci si podle nich uzurpují park pro sebe. Ale jak už jsem řekl, ve střední Evropě je málo tak cenných míst, jako je toto, takže bychom alespoň malý kousek přírody měli někde nechat.

Zastánci zachování Roklanské chaty argumentují tím, že na bavorské straně Šumavy jsou podobné chaty lidem běžně přístupné. Proč to nejde u nás?

Je to tak dobře, protože bavorská část Šumavy, když to řeknu ošklivě, není zdaleka tak cenná jako česká. Ono rozsáhlé plato, na kterém jsou rašeliniště, staré lesy a zkrátka Klostermannova Šumava, je v české části.

Bavorská část se velmi rychle svažuje dolů a vrcholový fenomén tam prakticky není vůbec. Proto bychom neměli tento bavorský přístup kopírovat. Je to úplně jiná krajina.

Bavorská část Šumavy není zdaleka tak cenná jako česká.
Přírodovědec Hruška o chráněných oblastech

Přiznám se, že tomu vůbec nerozumím. Proč je o chatu takový boj, když už byl vydán demoliční výměr? A proč přijel ministr Hladík rozhodnout, že se to minimálně o rok odsune?

Já tomu upřímně řečeno také nerozumím.

Proč se musí omezit pohyb turistů na šumavské stezce Modrý sloup? Jak poškozuje přírodu těžba vltavínů? Kdo brání vzniku Národního parku Křivoklátsko? A co může změnit legislativní návrh Evropské unie o obnově přírody? Poslechněte si rozhovor v audiozáznamu.

autoři: Vladimír Kroc , fos

Související