Říkali mu básník dřeva. Architekt Dušan Jurkovič spojil prvky lidové tvorby, secese a vídeňského modernismu

3. březen 2017

Přesně před třemi lety lehla popelem unikátní turistická chata Libušín na Pustevnách v Beskydech. Architekt Dušan Jurkovič ji navrhl jako barevnou dřevěnou skládačku. A přitom se držel místních prvků lidové architektury. Právě to z Dušana Jurkoviče udělalo nenapodobitelného tvůrce.

Modifikace v duchu secese

Dušan Jurkovič byl doslova československým architektem – začal tvořit na Moravě, pak v českých zemích a na Slovensko se definitivně vrátil po vzniku republiky v roce 1918. Pro jeho práce na lidových stavbách, známých dřevěnicích, se mu začalo říkat básník dřeva.

Čtěte také

Chaty Maměnka a Libušín patří asi mezi nejznámější stavby na Pustevnách. To je ale jen jedno období, kdy se Dušan Jurkovič inspiroval lidovou architekturou. „Pak už si to modifikoval podle sebe v duchu secese, jenom využíval některé tvaroslovné prvky nebo konstrukce,“ vysvětluje Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Vedle Pusteven patří k nejvýznamnějším Jurkovičkovým stavbám lázeňské domy a kolonáda v Luhačovicích, Křížová cesta na Hostýně nebo vila v Brně v Žabovřeskách. Pomáhal také vytvořit podobu stanic lanové dráhy na Lomnický štít nebo monumentální mohylu na Bradle věnovanou generálu Štefánikovi.

Vilu Jestřabí pojal Dušan Jurkovič jako výraznou dominantu centra lázní Luhačovice
autor: Regina Květoňová
Spustit audio

Související