Říkali mu básník dřeva. Architekt Dušan Jurkovič spojil prvky lidové tvorby, secese a vídeňského modernismu
Přesně před třemi lety lehla popelem unikátní turistická chata Libušín na Pustevnách v Beskydech. Architekt Dušan Jurkovič ji navrhl jako barevnou dřevěnou skládačku. A přitom se držel místních prvků lidové architektury. Právě to z Dušana Jurkoviče udělalo nenapodobitelného tvůrce.
Modifikace v duchu secese
Dušan Jurkovič byl doslova československým architektem – začal tvořit na Moravě, pak v českých zemích a na Slovensko se definitivně vrátil po vzniku republiky v roce 1918. Pro jeho práce na lidových stavbách, známých dřevěnicích, se mu začalo říkat básník dřeva.
Čtěte také
Chaty Maměnka a Libušín patří asi mezi nejznámější stavby na Pustevnách. To je ale jen jedno období, kdy se Dušan Jurkovič inspiroval lidovou architekturou. „Pak už si to modifikoval podle sebe v duchu secese, jenom využíval některé tvaroslovné prvky nebo konstrukce,“ vysvětluje Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Vedle Pusteven patří k nejvýznamnějším Jurkovičkovým stavbám lázeňské domy a kolonáda v Luhačovicích, Křížová cesta na Hostýně nebo vila v Brně v Žabovřeskách. Pomáhal také vytvořit podobu stanic lanové dráhy na Lomnický štít nebo monumentální mohylu na Bradle věnovanou generálu Štefánikovi.
Související
-
Kam kráčí česká architektura? Stále neumíme přijímat nové...
Architektura v Česku stále není tam, kde by měla být – zájem o ni by měl být přirozenější, vždyť je to něco jako chléb, který potřebuje každý, a proto nemusí mít žá...
-
Jak sladit soukromý a veřejný prostor? zamýšlí se architekt...
Kdyby si měl vybrat mezi bytem na panelovém sídlišti a domkem v satelitu, bez rozmyslu by prý sáhl po tom prvním. „Váhal bych asi nad tím, o jaké konkrétní sídliště...