Rakušan: Musíme najít cestu mezi tím, jak Ukrajince u nás integrovat, a jak jim pomoct s návratem

13. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan (archivní foto) | Foto: Zuzana Jarolímková, iROZHLAS.cz

Zůstanou ukrajinští migranti v Česku? Poslechněte si rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a s demografem Tomášem Kučerou

Evropští ministři vnitra a spravedlnosti v pátek jednali v Lucemburku o migrace a prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. „My jako Česko se chceme zaměřit na omezení sekundárních pohybů. To znamená, že pokud někdo dostal dočasnou ochranu v jednom státu Evropské unie, dočasná ochrana v tom státu má zůstat,“ přibližuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Rozhovor vznikl ráno před začátkem schůzky.

Důležitým bodem jednání v Lucemburku je prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky do března 2027. (Na tom se ministři dopoledne, po natočení rozhovoru, shodli, pozn. red.) Ukrajinská komunita hledá ale ještě delší perspektivu, ptá se, jestli uprchlíci budou moci zůstat do konce války. Bude možné ji dát? Přikláněl byste se k tomu jako ministr vnitra?

My budeme jednat o prodloužení dočasné ochrany o jeden rok, to znamená do 4. března 2027, což je ten instrument, který se osvědčil a který ukázal, že má potenciál pomáhat, poskytovat základní jistoty ukrajinským uprchlíkům.

My v České republice jsme zároveň přešli i k alternativnímu způsobu pobytu pro ty, kteří pracují, nevyžadují žádnou pomoc od státu a podobně.

Čtěte také

Chceme se zaměřit, i já ve svém vystoupení, na omezení sekundárních pohybů. To znamená, že pokud někdo dostal dočasnou ochranu v jednom státu Evropské unie, dočasná ochrana v tom státu má zůstat. To je pro nás jako pro per capita na hlavu nejvytíženější zemi určitě důležitá věc.

Ale také otevíráme, a jsme rádi, že polské předsednictví rovněž, právě oblast toho, abychom po skončení dočasné ochrany jako Evropa měli co nejjednotnější přístup.

Nejvyšší správní soud nařídil, že Česko nesmí odmítat žádost Ukrajinců, kteří žádají o pobytové oprávnění, nebo už požádali v jiné zemi Evropské unie. Ombudsman například vašemu resortu vytýká, že to nerespektuje. Čili v této záležitosti zůstane ministerstvo vnitra u dosavadního postupu? Tedy že pokud už někdo dočasnou ochranu má, tak tady by ji neměl mít.

My to rozhodně nevnímáme jako něco, kde bychom chtěli vůči Ukrajincům, a myslím, že na to dlouhodobě poukazujeme, přistupovat jakkoliv nehumánně. My pouze říkáme, že země, které jsou tak vytížené jako Česko, Polsko, případně Německo, už si v téhle chvíli nemohou dovolit větší počty sekundárních pohybů.

A právě páteční vyslovení Rady k té věci by mělo českému přístupu dávat zapravdu a měl by to být přístup obecně evropský.

To znamená, že sekundární pohyby jako takové v rámci dočasné ochrany i z pohledu evropského práva nemusí být jednotlivými členskými státy akceptovány.

Práce Ukrajinců v Česku

Statistiky a propočty, třeba i ty z ministerstva práce, ukazují na výhodnost práce Ukrajinců pro Českou republiku. Průmysl upozorňuje, že Ukrajince potřebuje, nemocnice rovněž. Nebyla by i tohle další motivace? Nezvažujete nějaké pobídky, aby tu lidé z Ukrajiny zůstali?

Situace je velmi složitá. My si samozřejmě uvědomujeme výhodnost pro naše prostředí, pro naši ekonomiku, pro náš byznys. Určitě ano.

Čtěte také

To se nám povedlo. Je potřeba říct, že Česku se to povedlo mnohem lépe než ostatním státům. My máme na legálním trhu práce obrovský počet lidí, okolo 130 tisíc Ukrajinců. Další si žádají, v celkovém součtu je to okolo 70 procent.

Třeba Německo se pohybuje někde okolo 25 až 30 procent zaměstnaných Ukrajinců. V tomhle jsme byli úspěšní.

Na druhou stranu, já se bavím se svým ukrajinským kolegou a jeho velká vize a přání je, aby po skončení války měl kdo rekonstruovat jejich poničenou zemi.

Musíme mezi tím najít cestu. To znamená pomáhat Ukrajincům s tím, aby se mohli vrátit ti, co o to zájem mají. A zároveň se integračně snažit o to, aby ti, kteří chtějí zůstat v Česku, tady mohli aktivně působit. A pokud možno se třeba dostávali ve svém zaměstnání i na vzdělanostní stupeň, který odpovídá jejich kvalifikaci. To se často v Česku neděje.

Ale velká část Ukrajinců z těch přibližně 400 tisíc příchozích ve válečné vlně bude chtít v Česku určitě zůstat.

Poslechněte si celý rozhovor s Vítem Rakušanem (STAN) a následně se zástupcem vedoucí Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

autoři: Martina Mašková , jkd

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.