Putin může bojovat o přežití a zároveň snít. I Hitler snil, že se válka zázračně obrátí, připomíná historik Rychlík

Když maďarský premiér Viktor Orbán na konferenci v Mnichově řekl, že si to představuje tak, že se Ukrajině nebudou dodávat zbraně a problém Ukrajiny vyřeší Rusko a Spojené státy – tak to je přesně to, co by Putin chtěl, ale přesně to, co nechceme my,“ říká historik z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Studená válka byla i konflikt ideologický. Myšlenka komunismu ale tehdy oslovovala miliony.

„Nechápu, jak Orbán, který musí vědět, že právě na takovou filozofii Maďarsko v minulosti opakovaně doplatilo, může něco takového vůbec veřejně vypustit z úst,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Putin se také nikdy netajil tím, že po Ukrajině chtěl „obnovit“ ruský vliv v Pobaltí a zemích střední Evropy.

Čtěte také

Putin odejde a pak se tam servou o peníze a moc. Mohla by taky začít mafiánská válka, tipuje analytik a exdiplomat Votápek

Má tento sen stále? „Tak je možné bojovat o přežití a mít sny. Adolf Hitler, když už nevylézal ze svého bunkru pod říšským kancléřstvím, stále na těch svých mapách přesouval už dávno neexistující armády a snil o tom, že se to obrátí,“ odpovídá Rychlík.

Navíc Hitler snil i o tom, že na poslední chvíli budou objeveny nějaké zázračné zbraně, taková deus ex machina. „Proto se to nevylučuje: může bojovat o přežití a zároveň může snít. Ale je tady jeden zásadní rozdíl, který samozřejmě nevím, jestli Putin chápe.“

Nesrovnávat se studenou válkou

„Studená válka byla do značné míry konfliktem ideologickým. Myšlenka komunismu oslovovala tehdy miliony lidí na celém světě – pak ji můžete i vyvážet. Nechme stranou, že je to fantasmagorie, která se neosvědčila a ani u nás ji nikdo nevěřil, ale nejsme na světě sami, jsou tu miliony lidí v Africe nebo v Asii. Tuto myšlenku tak šlo do Afriky a Asie vyvážet, ale Putinovou myšlenku ruského světa teď nevyveze nikam. Je to neprodejný šrot.“

Čtěte také

Kdyby se uzavíralo příměří, muselo by se v zákulisí domluvit s Ruskem, že toho nezneužije, myslí si imunolog Hořejší z výzvy Mír a spravedlnost

„Můžete ji jedině vnutit silou, ale nebude to fungovat, nikoho to neosloví a na něco takového Rusko nemá, protože nemá už ani vnitřní spojence,“ hodnotí historik. Jako příklad uvádí francouzskou komunistickou stranu v 50. letech, kterou tam volil každý třetí volič. Podobně v Itálii.

„To takzvané mírové hnutí, které bylo inspirováno Moskvou, mělo miliony a miliony lidí po celém světě. Dnes nic takového není a ani nebude, pokud Rusko nechce sdílet naše evropské hodnoty.“

„Teď už je to záležitost Rusů samotných. Pokud chtějí, tak samozřejmě mohou – a nám to může být jedno. Můžeme je jen litovat, ale ten ,ruský mír‘ musí končit na jejich hranicích.“

Po roce války je podle Rychlíka napadaná Ukrajina jen silnější než kdy dřív. „Jistě, i na Ukrajině se najdou lidé s různými názory, ale je jich méně než například před rokem. Agrese Ukrajince stmelila, dotvořila ukrajinskou národní identitu, a to i u obyvatelstva ruskojazyčného.“

Čtěte také

Kdybych měl Putina soudit, zasloužil by si odnětí svobody, říká odborník na mezinárodní právo Lipovský

„A Volodymyr Zelenskyj si ani nemůže dovolit jít s Putinem na nějaký shnilý kompromis. Známe přece z dějin situaci, že politici, kteří ve jménu míru vykonali něco, co bylo považováno za zradu, nedopadli dobře.“ 

„Pro Putina nemá žádný význam, kdyby teď dostal pár tisíc kilometrů čtverečných země, která se za ten rok stala neobyvatelnou, odkud většina obyvatelstva utekla a obnova bude vyžadovat ne miliardy, ale biliony. Přitom si musí být vědom, že ze Západu nedostane ani kopějku.“

„Pro něj má ovládnutí části Ukrajiny význam jen proto, aby to bylo další nástupiště pro ovládnutí celé země. Rusko bez Ukrajiny už není evropská velmoc – a o to tady jde,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.