Ptačích druhů ubývá. A může za to člověk, varuje ornitolog Zdeněk Vermouzek
Vzbudil vás dnes ráno radostný zpěv ptáků? Nedělejte si iluze. Přírodní říše není ani zdaleka tak radostná a harmonická, jak si ji malujeme, upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou ornitolog Zdeněk Vermouzek. „Libozvučný zpěv ptáků má dvě funkce: nalákat samičku a říct všem ostatním samcům ‚podívej se, já jsem tady‘,“ vysvětluje.
Zpěv ptáků k časnému ránu neodmyslitelně patří. Aspoň zatím. Vývoj ale prý nezadržitelně směřuje k tomu, že ptačích druhů bude ubývat. A přežijí jen ty nejrozšířenější. „Z přírody mizí druhy specializované na určitý druh prostředí a jejich místo zaujímají takzvaní generalisté – kosi, sýkorky nebo koňadry,“ upřesňuje ornitolog.
Nejrychleji dnes z přírody mizí ptáci zemědělské krajiny. „Ptáci jsou výborný indikátor stavu životního prostředí. Jsou na vrcholu potravního řetězce. To, kolik je kde ptáků, odpovídá tomu, kolik je tam rostlin nebo hmyzu. Diverzita zemědělské krajiny a polí jde dnes do háje. A to není dobře,“ zdůrazňuje Zdeněk Vermouzek.
Úbytek druhů souvisí s intenzitou zemědělství a s množstvím agrochemie. Řepka je jedna z plodin, která je na toto extrémně náročná.
Zdeněk Vermouzek
Podle České společnosti ornitologické se za posledních 30 let snížil počet ptáků zemědělské krajiny o třetinu. Pokles navíc neustále trvá. „Dá se zastavit. Protože podoba hospodaření, která je určující pro to, jak krajina vypadá, je dnes dána zemědělskými dotacemi. To je věc, kterou můžeme ovlivnit, věc politického rozhodnutí.“
Na proměnu české krajiny Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje. I proto publikovala mimo jiné petici s názvem Vraťme život do krajiny, jejímž cílem je zlepšit stav české zemědělské krajiny. „Jde o petici určenou českým politikům,“ vysvětluje ornitolog.
Proč z české krajiny mizí vrabci? Kam se poděly sovy? A jak jsou dnes vlastně ptáci chráněni? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Decroix: Tejcův audit má stejné závěry jako můj. Trestní oznámení jsem nepodala, protože už běželo
-
ŽIVĚ: Začíná boj o hokejovou extraligu, Litvínov vyzve Jihlavu. Radiožurnál Sport odvysílá přímý přenos
-
Pražská KDU-ČSL vzkazuje ODS: Jde nám o konsenzus, ne o rozbíjení vztahů demokratických stran
-
Vondroušová neodevzdala vzorek při dopingové kontrole a hrozí jí tak až čtyřletý distanc
