Průmyslové zóny na Ostravsku

Začalo to Šilhořovicemi na Opavsku, kde se jednání o vybudování velké průmyslové zóny nepovedlo. Stejně tak v Nošovicích v okrese Frýdek Místek. Tady se narazilo na potíže s výkupy soukromých pozemků. Dolní Lutyně nabízí 200 hektarů. Pozemky jsou státní. Navíc kolem povede dálnice D 47 a zóna leží i polských hranic. To je jedna výhoda za druhou, říká Yvona Jungová, ředitelka Úřadu práce v Ostravě.

Yvona Jungová: Tadleta průmyslová zóna nebo zamýšlená průmyslová zóna je velice dobře strategicky umístěna. Je umístěna na rozhraní okresu Ostrava a Karviná, to znamená, že je tady největší kumulace pracovní síly a je zde i nejvyšší míra nezaměstnanosti. Dojezdové vzdálenosti jsou dobré a nebyl by podle mého názoru problém, pokud by podařilo se sem získat nějakého velkého investora, aby se případně provedly i náležité rekvalifikace a ta zóna by byla beze zbytku využitá.

Tentokrát ale zastánci průmyslové zóny narazili na ochránce přírody. Na zařazení této oblasti mezi chráněná území a navíc do celorepublikové soustavy Natura 2000. Jan Hartl je z ekologického sdružení Arnika.

Jan Hartl: Je to významný biokoridor a vlastně výstavbou by došlo k nevratnému poškození jedinečného biotopu, kde žijí kromě některých vzácných druhů ptáků i některé vzácné druhy savců a samozřejmě je tam velká potravní nabídka, co se týká třeba obojživelníků, drobných savců a podobně.

A ještě Alena Vopálková, z Ministerstva životního prostředí.

Alena Vopálková: My se domníváme, že právě v regionu Ostravska existuje v současné době řada dalších ploch, kde by bylo možné ty objekty průmyslové výroby umístit, aniž by musely být zabírány, v uvozovkách, další dneska nezastavěné plochy.

Odpůrci argumentují tím, že nezařadí-li oblast kolem Dolní Lutyně mezi chráněná území, čekají Českou republiku sankce a zamezení v přístupu k penězům ze strukturálních fondů. Toto všechno je problém, na který jsme krátcí, říká hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Evžen Tošenovský: Je potřeba, aby se s tímto vyrovnal stát. Je to zóna, která je určitým výhledovým parametrem, ale v této chvíli bychom možná překračovali, s čím se musí vyrovnat stát, jednoznačně. Tady problém Natury a ještě schváleného nového zákona je docela vážným problémem pro nás. My s tím, my na to nemáme jakýkoliv vliv, bohužel.

Pro jedny ideální řešení obrovské nezaměstnanosti, pro jiné likvidace vzácných ekologických funkcí. Nad tímto sporem se podivuje i starosta Dolní Lutyně Josef Lindner.

Josef Lindner: Domnívám se, že pro snížení nezaměstnanosti v tomto regionu je vybudování strategické zóny jedné, malé řešené nebo nízké řešení, a že by minimálně mohly v tomto regionu vzniknout dvě strategické průmyslové zóny.

A Dolní Lutyně by mohla být právě jednou z nich. V této souvislosti si připomeňme větu, kterou pronesl koncem roku v Ostravě premiér Vladimír Špidla.

Vladimír Špidla: Pokud kraj určí, která z průmyslových zón je strategická, tak budou poskytnuty odpovídající peníze.

Věta je to sice z archivu, ale stále visí ve vzduchu. Je otázkou, kdy a jak se bude ještě rozhodovat a zda se Dolní Lutyně nakonec nezařadí vedle Nošovic a Šilhéřovic na seznam nepovedených aktivit. Faktem je, že Ostravsko potřebuje tisíce až desetitisíce pracovních míst, jinak se budou pouze zvětšovat papíry pro grafy míry nezaměstnanosti.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.