Vítají mě ale ještě před odletem na zimu ve svém domě kousek od štoly nechvalně proslulých jáchymovských dolů. V jídelně si všímám velké mapy světa, a tak jdeme s Petrem Rejchrtem zkoumat, kde přesně se s manželkou Danou zabydleli. „Tady, jak vidíte ten špendlík, je Svatý Martin. Vedle Anguilly,“ ukazuje na francouzské území, spadající tak i do Evropské unie.

„Není součástí schengenského prostoru, nejsou tam spotřební daně – čili pohonné hmoty levné, alkohol a cigarety taky levné, takže pro nás de facto ráj,“ říká 55letý muž. Vysvětluje, že jsou s manželkou „covidoví uprchlíci“. Před začátkem pandemie provozovali penzion v Rakousku, kam v roce 1988 emigrovali.

Čtěte také

iROZHLAS

České klima 2024: Je plné paradoxů, lidé chtějí recepty na sucha a povodně a nechat si spalovací motor

„Penzion nám zavřeli. První lockdown jsme tak nějak přežili. Pak jsem manželce říkal, že nás zavřou i na zimu, že je to ideologie, takže dovolit se může všechno. Tak jsem procházel mapu, procházel jsem restrikce a v části Svatého Martina nebyly žádné. Zalíbilo se nám tam, a tak jsme si tam koupili dům a přesunuli se tam, v Rakousku jsme všechno prodali,“ popisuje přesun z Evropy do Karibiku Petr Rejchrt.

Dana Rejchrtová přináší z kuchyně oběd. U výtečné domácí pečínky se špenátem a knedlíkem se dáváme do hovoru o změně klimatu. „Nejsem si úplně jistý, že člověk dokáže přírodu ovlivnit natolik, že by změna klimatu, kterou nepopírám, byla zapříčiněna člověkem. O tom nejsem úplně přesvědčený. Spíš mi vadí ta ideologie za celou tou věcí,“ vysvětluje Petr Rejchrt.

Poznamenávám, že víc než devadesát devět recenzovaných prací vědců na dané téma se na příčinách změny klimatu shodne – lidstvo bezprecedentním způsobem změnilo složení atmosféry. Lidstvo ale podle Petra Rejchrta i tuto situaci zvládne. „Byl bych blázen, kdybych řekl, že pobyt a činnost člověka na této planetě nic nemění. Ovšem otázkou jsou důsledky a také vize, které nám vědci předkládají,“ myslí si.

My boomeři zas dáme svět do pořádku

Svůj vztah k elektroautům, solárním panelům, celkově obnovitelným zdrojům, tedy prvkům pojícím se k ochraně klimatu a energetické transformaci, označuje za neideologický. „Pokud je to výhodné, tak fajn. Pokud ne, tak nic,“ míní.

Čtěte také

Ze Zelené dohody se stal zjednodušený strašák. Nejde ji jen milovat, nebo nenávidět, říká Dusík

„O té politice nulových emisí někdo říká, že jsme se střelili do vlastního kolena. Já říkám, že ze strachu ze smrti pácháme sebevraždu,“ odmítá Petr Rejchrt třeba z poznatků klimatické vědy vycházející Zelenou dohodu pro Evropu. Považuje ji také za ideologickou a nevěří, že se naplno přidá celý svět.

Politiku sleduje a v té české teď prý nemá koho volit. Současnou vládu kritizuje, ztotožňuje se s ní snad jen v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny. Přijatelná pro něj ale není žádná z relevantnějších opozičních stran.

Když se ho ptám, jestli klimatická opatření, třeba snahu o konec fosilních paliv, bere jako útok na svůj styl života, odpovídá s úsměvem, že jde o generační záležitost. „My boomeři, plus naše vnoučata, to dáme zase do pořádku. Teď si pohrajte a pak se to vrátí zase zpátky. Bude to s monokly, ale v pohodě,“ směje se Petr Rejchrt.

Jeho žena Dana přináší na rozloučenou quiche – cibulový koláč na cestu. Přeju manželům hezkou zimu na Svatém Martinu. „Letíme za několik dní, už se těšíme,“ loučí se Rejchrtovi.