Proč se neudílí Nobelova cena za matematiku?

7. listopad 2014
Encyklopedie Radiožurnálu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alfréd Nobel a mírová aktivistka Bertha von Suttner

Alfred Nobel ve své závěti určil, že ceny mají být uděleny vědcům, kteří učiní nejvýznamnější objevy na poli fyziky, chemie, fyziologie nebo lékařství, dále autorům vynikajících literárních děl a lidem, kteří v neobvyklé míře přispějí ke světovému míru. Ale proč vlastně Alfred Nobel nemínil oceňovat i tak výjimečný obor, královnu exaktních věd, tedy matematiku?

Populární historka říká, že Nobel matematiku z ocenění vypustil, protože neměl rád slavného švédského matematika Gösta Mittag-Lefflera, který by nejspíš cenu získal jako jeden z prvních. Pikantnější verze dodává, že to bylo proto, že ho nachytal společně se svou milenkou.


Nejvýznamnější ocenění v oboru matematiky jsou Abelova cena, udělovaná každoročně norským králem, a Fieldsova medaile, která se uděluje jednou za čtyři roky Mezinárodním matematickým svazem dvěma až čtyřem matematikům mladším čtyřiceti let.

Tato verze vysvětlení se však jeví jako nepravděpodobná. Idea Nobelova odkazu byla povzbudit a ocenit ty, kteří se zasloužili o pokrok lidstva. Už jen proto je málo představitelné, že by vyškrtl cenu za tak důležitý vědecký obor kvůli osobní nevraživosti.

Nobel své důvody nikdy neozřejmil, ale nabízí se jednoduché a všeobecně přijímané vysvětlení. Ceny ustanovil pro ty vědy, o které se sám zajímal a které považoval za důležité, a matematika prostě nebyla jednou z nich, protože v té době ji ke své vědecké práci tolik nepotřeboval. A snad ji také považoval za vědu příliš teoretickou, než aby mohla přinést nějaký konkrétní užitek hodný ocenění.

autor: ČRo
Spustit audio