Proč metr měří tolik, kolik měří? Můžou za to francouzští revolucionáři
Metrický systém je nejužívanější měrnou soustavou světa. Jeho vznik se přitom váže k období Francouzské revoluce, tedy době poměrně nedávné.
Pro rozvíjející se evropskou společnost představovalo jeho zavedení obrovský krok kupředu. Znamenalo totiž sjednocení rozdílných druhů měr, které se do té doby musely neustále převádět a ztěžovaly obchodování.
Z metru byly odvozeny i jednotky plošného obsahu a objemu a také – což je důležité – i jednotka hmotnosti. Kilogram se rovnal hmotnosti jednoho litru čisté odvzdušněné vody nejvyšší možné hustoty.
V tomto směru trpěla i Francie. Nejenom, že vázly mezinárodní obchody, ale shoda na jednotné soustavě nepanovala ani uvnitř země. Příchod revoluce ale vše změnil.
Hned roku 1790 bylo rozhodnuto, že Francie zavede jednotný měrný systém, a tak se také vbrzku stalo. Za účelem ustavení univerzální míry byli osloveni nejváženější vzdělanci doby – mimo jiné Condorcet nebo Lavoisier, kteří si jako výchozí bod svého výpočtu vzali planetu Zemi. Metru, základní jednotce nové metrické soustavy, která své jméno převzala z řeckého „metron“ – tj. míra, nakonec přisoudili velikost desetimiliontiny zemského kvadrantu.
Prototyp metru, takzvaného etalonu z platiny a iridia, vyrobený v roce 1799, dnes nalezneme v Mezinárodním úřadu pro míry a váhy ve francouzském Sèvres.
Oficiálně byl metr zaveden v roce 1795. Napoleon ale o sedmnáct let později znovu povolil užívání starých jednotek, a tak k definitivnímu nařízení užívat metrický systém došlo až v roce 1840. Dnes ho kromě anglosaských zemí užívá celý svět.
