Probuzený generál
Kdo si myslí, že zvát hosty do našich besed je otázkou jednoho dobře mířeného telefonátu, trochu se mýlí. Nechci psát o tom, že někdy je to pro nás úmorná mravenčí práce. Za tu jsme placeni. Ale někdy stačí málo.
Druhdy Ivan Hoffman chtěl diskutovat o našem vzdušném prostoru. Domluvil se tedy s mluvčím velitele vzdušných sil, že by velitel přišel do Radiofóra. Měl diskutovat ještě s dvěma poslanci, proto se diskuse odehrávala v našem studiu ve Sněmovně. Pozvání bylo cíleno na šestou hodinu do vestibulu Sněmovny. I sedl Ivan, tak jako každý čtvrtek ráno do vlaku v Kroměříži a spokojeně pochrupoval až na pražské Hlavní nádraží.
Buzena však byla redaktorova žena, a to v půl sedmé ráno. Volal neklidný velitel letectva, jak to tedy je, že on už od šesti (ráno!) čeká před zamčenou Sněmovnou a redaktor nikde a další hosté jakbysmet! Nicméně pochopil, že Radiofórum se vysílá až vpodvečer a byl tak hodný, že přišel ještě jednou týž den o dvanáct hodin pozdněji, tak jak měl. Vytáhnout generála z postele takhle brzy ráno, to umí v naší redakci jenom Ivan Hoffman.
