Pro Prahu připravil uprchlický Zákon cesty. Vlivný umělec a aktivista Aj Wej-wej slaví šedesátiny
Při první návštěvě Prahy, loni Aj Wej-weje bouřlivým potleskem přivítali studenti na Filozofické fakultě. Letos na jaře ve Veletržním paláci vystavil sedmdesátimetrový člun s 258 uprchlíky na palubě. Jeden z nejvlivnějších umělců světa a zároveň občanský aktivista s názory nepohodlnými čínskému komunistickému režimu slaví v pondělí šedesátiny.
Na začátku jeho intenzivní spolupráce s pražskou Národní galerií, představil jako ochutnávku svého díla loni na jaře soubor Zvěrokruh. A dal před tím již mnohokrát vystavenému dílu nový politický kontext, propojil je s tehdy vrcholící uprchlickou krizí, když objekty zabalil do zlaté fólie, kterou dostávali uprchlíci proti zimě.
„Když jsem před rokem na jaře byl za Aj Wej-wejem v Pekingu, ještě neměl pas, takže nemohl cestovat po světě. Už tehdy jsme se dohodli, že základním momentem naší spolupráce bude výstava specificky připravená pro Národní galerii," připomněl tehdy ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
A na ni také došlo. Letos na jaře se ve Veletržním paláci objevil obří uprchlický člun a expozice nese název Zákon cesty.
„Po loňské ochutnávce jeho díla, zmíněného Zodiacu, jsme se setkávali a přemýšleli, co a jakým způsobem v Praze představit. Když mně poprvé prezentoval koncept obrovského člunu s 258 uprchlíky – 258, protože je to číslo popisné jeho pekingského domu a má to tedy zase jiné, další konotace, uvažovali jsme, jestli má být na zemi, nebo letět vzduchem jako na vlně rozbouřeného oceánu. Rozhodli jsme se pro druhou, komplikovanější variantu. Vznikly nám tak mnohé technické otazníky, které jsme museli řešit,“ řekl před vernisáží Fajt.
Výstava je ve Veletržním paláci k vidění až do 7. ledna 2018. Pražská expozice není v Ajově díle nahodilá. O situaci uprchlíků se intenzivně zajímá v posledních letech. Navštívil uprchlické tábory v Řecku, Turecku, Libanonu, Jordánsku, v palestinském pásmu Gazy, ale také v Africe, Mexiku nebo ve francouzském přístavu Calais. Na události svými díly reaguje: loni v Berlíně například obalil sloupy koncertního domu 14 tisíci záchrannými vestami přivezenými z řeckého ostrova Lesbos. Tam skončila řada uprchlíků, kteří se snažili dostat z Turecka do Evropy.
Obvinění z pornografie
Aj se postavil režimu čínské komunistické strany a dočkal se perzekuce. Před šesti lety byl z politických důvodů vězněn, bez soudu strávil za mřížemi téměř tři měsíce. Jeho zadržování na utajeném místě vyvolalo ve světě nesouhlas a protesty. Zatčen byl nedlouho poté, co oznámil, že chce kvůli šikaně (úřady mu zničily ateliér či se jej snažily obvinit z pornografie) z Číny odejít a usadit se v zahraničí.
Po propuštění dostal umělec za údajné daňové podvody vysokou pokutu 15 milionů jüanů (v přepočtu 58 milionů korun). Aj tento trest označil za politicky motivovaný. Úřady mu rovněž v roce 2011 zabavily cestovní pas, který získal zpět až v červenci 2015. Aj, který je velmi aktivní na sociálních sítích, poté odcestoval za ženou a dítětem do Berlína. Následně přijal nabídku, aby se na tři roky stal hostujícím profesorem tamní Univerzity umění (UdK).
Čínský režim kritizuje i svými díly, pranýřoval například kvalitu stavebnictví, která podle něj měla v roce 2008 za následek velké množství obětí při zemětřesení v S'-čchuanu. Materiálem pro jeho instalaci se staly zkroucené ocelové tyče z poškozených budov. Tragédie se odrazila také například v díle Had, kterého Aj vytvořil z 5000 dětských batůžků. Připomínají stejný počet dětí, které zemřely při zemětřesení v nedbale postavených školách.
Ptačí hnízdo a Alcatraz
Narodil se 28. srpna 1957 v Pekingu. Je synem známého básníka Aj Čchinga. Vyrůstal v provincii Sin-ťiang, kam za kulturní revoluce jeho otce poslali do vyhnanství. Do Pekingu se pak rodina směla vrátit až v roce 1976, kdy Ajova otce rehabilitovali. Výtvarník začal studovat animaci, v roce 1981 odjel do New Yorku, kde se zabýval filmem a designem. Zajímala jej i fotografie a konceptuální umění. Zpět do Pekingu se Aj vrátil v roce 1993 kvůli otcovu zdraví.
Vystavoval například na Benátském bienále (1999), Documentě v Kasselu (2007) či v londýnské Tate Modern (2010). V roce 2014 byla politickým vězňům věnována jeho výstava v bývalé americké věznici Alcatraz. I v době, kdy byl v domácím vězení, se jeho díla objevovala v galeriích, umělec jejich instalace konzultoval na dálku.
Aj je znám také jako spoluautor (společně se švýcarskou firmou Herzog & de Meuron) návrhu futuristického olympijského stadionu pro hry v Pekingu 2008, přezdívaného Ptačí hnízdo. Později se ale od stavby zcela distancoval s tím, že vláda hry využívá jen pro svoji propagandu. Projekt zkritizoval jako megalomanský.
V roce 2012 se čínský umělec stal držitelem Ceny Václava Havla za kreativní disent, kterou uděluje nadace Human Rights Foundation. Předloni získal nejvyšší ocenění organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, cenu Velvyslanec svědomí.