Přísný dohled nad sběrateli zbraní

Střelné zbraně jsou nebezpečné a v nepovolaných rukou mohou zabít nevinné. Jsou nedílnou součástí podsvětí, a proto je jejich držení pod silnou kontrolou státu. Jsou ale také vzácnými historickými exponáty a řada světových muzeí a sběratelů je má ve svých sbírkách. Našli jsme v Ostravě muže, který má samopal zvaný kalašnikov, a ten sloužil k ochraně iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Jsem v jedné z ostravských střelnic a v ruce držím zbraň. Je chladná a, přiznávám, pro mě jen kus kovu. Jsou ale lidé, pro které je to něco jako šperk a jsou schopni v ní vidět i poezii. Ještě donedávna bych si ale nemyslela, že i zbraně mohou vyprávět neuvěřitelný příběh. Přesvědčila jsem se o tom na jinak zcela nezáživné akci - policejní tiskovce. Tady se totiž strážci zákona pochlubili, že v jejich řadách je muž, který vlastní skutečnou raritu - kalašnikov, který sloužil přímo iráckému vůdci Saddámovi Husajnovi.

"Je to taková rarita, která se nikomu jen tak nenaskytne. Jsem pravděpodobně jediný v republice, který oficiálně získal takový dar a může se těšit, že ho má ve své sbírce," řekl Ivo Vykopal, šéf kanceláře severomoravského policejního ředitele.

Po jeho prvních slovech se snažím policistu přemluvit, ať se domluvíme na dalším natáčení, ať mi kalašnikov ukáže. Jenže jinak sympatický muž o tom nechce ani slyšet. Ve své sbírce má totiž mnoho historických zbraní a policistu v sobě nezapře. Má strach z nezvaných návštěvníků. Tak využívám alespoň této příležitosti a na neutrální půdě se z něj snažím vypáčit další rozumy. Ale na otázku, jak kališnikov od Husajna získal, odpovídá tajemně.

"V souvislosti s určitou služební činností v minulosti jsem měl tu čest se setkat s určitými lidmi v Iráku. Na základě naší spolupráce, na základě spolupráce vůbec s Českou republikou mi bylo darem uděleno toto určité ocenění jako sběrateli zbraní. Byl to v podstatě dar iráckého lidu. Je to zbraň, která má za sebou velice dlouhou historii, o které bych se nerad nějak zmiňoval," řekl pouze.

Daleko více se rozmluví, ať samopal, který sloužil v centru mezinárodní politiky, popíše. "Je velice, velice opotřebovaný a maximálně plně funkční a dlouhé roky bude. Je zvláštní ve všem. Byl v držení nejvyššího představitele," doplnil.

A jak šéf kanceláře severomoravského policejního ředitele Ivo Vykopal dodal, samozřejmě i na samopal od Husajna musí mít všechna povolení českých úřadů. "Všechny tyto zbraně jsou legálně držené. Odpovídají zabezpečení podle zvláštního zákona o zbraních a střelivu. Zbraň je pečlivě uzamčena v trezoru a pod elektronickým zařízením," přiblížil policista.

Jednou za čas se však i kalašnikov od Husajna z trezoru dostane. "V žádném případě na nějakém polštáři ta zbraň není, protože jednou za dva měsíce ji vytahuji na střelnici a kochám se i z pocitu střelby z této zbraně," dodal Ivo Vykopal.

Ze sběratele se lehce může stát kriminálník

Sběratelé historických zbraní tvrdí, že předpisy a nařízení českých úřadů jsou zbytečně byrokratické. Podle zákona jsou totiž jednou jejich pušky a revolvery zbraní historickou, a když se zákon změní, je to jinak.

Jsem na návštěvě Marcela Žurovce z Ostravy. Je vášnivým milovníkem historických zbraní. Z vitríny mi zrovna ukazuje jeden ze svých historických skvostů. Do této nablýskané podoby se ale zbraň musela dostat náročným restaurováním. "Je to lankasterka od puškaře Werlika z Českého Těšína. Byla v tragickém stavu. Je opudřená. Je to zachovávání tradice, protože naše výrobky vždycky měli světovou kvalitu," řekl.

Doplnil, že takový koníček stojí nejen hodně peněz, ale i nervů z předpisů a zákonů. "Nadšencům se spíše kladou dřeva pod nohy, než aby se to nějak ujednocovalo nebo zlepšovalo," postěžoval si. Vede mě po schodech nahoru a ukazuje další poklady ze své sbírky. Marcel Žurovec souhlasí s tím, aby se hlídalo možné zneužití historických zbraní, vadí mu ale, že se zákony stále mění.

"Když si koupíte takovou zbraň, investujete do toho další peníze, opravy a další věci a někdo vám zvedne špatně ruku v parlamentu, tak to je trochu problém. Hrozba je pořád. Kdo je opravdu do toho fanda, tak nad ním vždy visí Damoklův meč. Ale ten, který chce zabít nebo někoho poškodit, tak si ten kvér vždycky sežene," řekl sběratel.

Když zrovna čistí jednu ze svých zbraní, uvádí konkrétní příklad, jak úřední šiml může dostat sběratele historických zbraní do potíží. Je to letopočet. Zjednodušeně řečeno: Jednou zákon považuje zbraň za historickou, když je vyrobena do roku 1890, pak se zákon změní a je to do roku 1870. Sběratel tak najednou místo historické může mít doma zbraň, na kterou zákon nahlíží daleko přísněji. "A může se vám stát, že když si to nepohlídáte, tak, aniž byste chtěla, můžete dostat nedovolené ozbrojování, protože máte doma plně funkční zbraň. V jednu chvíli je to v pořádku, ale změnou zákona se dostáváte do situace, kdy je s tím problém a mohla byste sklouznout na šikmou plochu, aniž byste chtěla," vysvětlil Marcel Žurovec.

Jeho kamarád Maxmilián Šimek přidává svou zkušenost. Trnem v oku je mu takzvané nákupní povolení. "Vydají vám zbrojní průkaz a jedete třeba na služební cestu do Prahy nebo do Liberce, vidíte pěknou zbraň, chcete si ji koupit, musíte přijet zpátky a vyřídit si nákupní povolení. Vyřídíte si nákupní povolení, jedete zpátky do Liberce pro zbraň, pokud vám ji ten člověk bude držet. Pokud je to nějaká dobrá zbraň, nějaký dobrý kup, tak už tam nemusí být. Je to zbytečná práce, totální byrokracie, která je neopodstatněná," přiblížil.

Od sběratelů zbraní mířím do Ostravského muzea za Romanem Bertou. Je odborníkem na výstavy historických zbraní a přiznává, že i muzejníci mají se zákony starosti. "Mnohdy je práce administrativního rázu daleko náročnější než vlastní výběr předmětů nebo jejich popis," řekl.

Všichni tři muži, se kterými jsem mluvila, se ale na jednom shodnou. Pro takové skvosty, jako jsou historické zbraně, boj s českými předpisy vydrží rádi.

Expertka stížnostmi sběratelů zbraní nesouhlasí

Zachraňujeme dávné skvosty a český stát nám přitom hází klacky pod nohy. Tak hodnotí svou situaci sběratelé historických zbraní. Vadí jim, že se zákony stále mění. A letopočet, který určuje, do kdy jde o zbraň historickou, je pokaždé jiný. Od února má u nás platit opět nový zákon o zbraních, a tak je toto téma nanejvýš aktuální.

Ludmila Nezvedová z Policejního prezídia nesouhlasí s názory sběratelů, kteří si stěžují na zbytečné administrativní překážky. "K tomu je potřeba vysvětlit dva pojmy - co je to historická zbraň a co je to sběratel zbraní. Historická zbraň je každá zbraň vyrobená před rokem 1890, ale je potřeba se zastavit u pojmu sběratel zbraní. Pokud sběratel zbraní sbírá pouze zbraně historické, tak sbírá pouze zbraně kategorie D a jako takové je oprávněna nabývat a držet zbraň každá osoba starší 18 let a způsobila k právním úkonům. Čili k držení historických zbraní vyrobených před rokem 1891 nepotřebuje žádné povolení," vysvětlila Ludmila Nezvedová.

Jiná situace podle ní nastává ve chvíli, kdy mluvíme o sběrateli zbraní, kteří nesbírají jenom historické zbraně, ale jejich zájem se soustřeďuje například na zbraně pocházející z druhé světové války. Tito sběratelé pak musejí být držiteli zbrojního průkazu a musí splnit všechny podmínky s tím související. "Musí mít zbrojní průkaz skupiny A, který je určen pro sběratelské účely a dále musí splnit podmínku 21 let věku, projít spolehlivostí a bezúhonností a absolvovat zkoušku odborné způsobilosti," přiblížila dále expertka.

Jednu podstatnou novinku přinese nový zákon týkající se sběratelství zbraní. Podle Ludmily Nezvedové se zúží okruh osob, kterým může být udělena výjimka na zbraně kategorie A. "Po 1. únoru budou moci výjimku k jejich držení získat pouze sběratelé zbraní," dodal.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.