Případ vytunelovaného fondu Trend
Jedenáct hlavních aktérů vytunelování investičního fondu Trend, kteří jsou obžalováni, že fond připravili o více než jednu miliardu korun, by mělo už na začátku příštího roku stanout před soudem. Na tuto černou, 7 let se vlekoucí kapitolu v historii fondu však navazuje další série žalob. Ty se rozhodl podat na již zmíněné trestně stíhané osoby správce konkurzní podstaty fondu Trend. Vítězslav Hálek totiž hodlá vymoci od tehdejších manažerů fondu náhradu škody, kterou vytunelováním fondu způsobili. Paradoxní přitom je, že sám čelí takřka shodné žalobě podané věřiteli fondu. Ti totiž dospěli k závěru, že on svou činností správce připravil Trend o stamiliony korun. Na současné dění kolem fondu se zaměřil redaktor Radiožurnálu, Jiří Máslo.
Na účtu fondu Trend zbylo pouhých 120 milionů. O ty se přitom budou muset podělit věřitelé se sto tisíci poškozenými akcionáři. Konkurzní správce fondu Trend Vítězslav Hálek však slibuje, že zažaluje ty, kteří fond vytunelovali.
Vítězslav Hálek: Jsou to bývalí manažeři Trendu v čele s Miroslavem Hálkem. Hlavním důvodem je to, že došlo při výkonu jejich funkcí manažerských k pochybení a nesprávně hospodařili s cizím majetkem. Lze z dokumentů, které mám k dispozici, vytipovat pochybení, která jsou trestně postižitelná.
Kolik peněz byste chtěl v případě úspěchu žaloby získat?
Vítězslav Hálek: Moje představa se týká přibližně částky desítek milionů korun a budu se snažit udělat pro to maximum, aby tyto peníze přišly do konkurzní podstaty v konečném efektu i akcionářům.
V případě, že budete chtít žalobou získat nějaké peníze, bude v této souvislosti možné dosáhnout i na soukromý majetek těch osob nebo ty peníze se budou hledat jinde?
Vítězslav Hálek: Stávající legislativa umožňuje dosáhnout, tj. exekuovat, i majetek soukromý a všechny kroky k tomu směřují.
V případě, že se vám podaří nějakou významnou částku získat, můžete uvést nějaký modelový příklad, jakým způsobem by byly získané peníze rozděleny?
Vítězslav Hálek: Když bychom modelově dneska rozdělovali peníze konkurzní podstaty, tak k uznaným pohledávkám se přidělí necelých šest milionů korun a na akcionáře by zůstal ten zbytek, tj. 120 milionů mínus 6 je 114 milionů. Takto zjednodušeně.
V případě získání dalších peněz pomocí zmiňovaných žalob by byl postup jaký?
Vítězslav Hálek: Postup by byl takový, že peníze by přišly do konkurzní podstaty. V prvé řadě by se uspokojili věřitelé a zbytek by šel akcionářům.
Laik tak nutně nabude dojmu, že správce dělá vše, aby maximálně chránil majetek Fondu. Je však nutné dodat, že tentýž správce před časem prodal pohledávku Trendu v hodnotě 350 milionů za pouhých 120 a to jedinému zájemci. Spokojenému kupci pak navrch přidal ještě 70 milionů, jež byly na pohledávku navázány a které policie pracně zajistila v zahraničí coby peníze odcizené z fondu. Podle královehradecké krajské státní zástupkyně Renáty Vesecké teď proto čelí žalobě, podané věřiteli fondu.
Renáta Vesecká: Oznámení, respektive jeho podstata směřuje do zpeněžování pohledávek, které byly realizovány v rámci konkurzního řízení, kdy správci je vytýkáno, že nepostupoval s odbornou péčí a způsobil v podstatě svým jednáním, respektive postupem, škodu věřitelům. Řádově se jedná o stamilionové částky.
Správce Vítězslav Hálek si nenašel ani chvíli na vyjádření k podané žalobě. Za sebe nechal mluvit zástupce Romana Vajčana.
Roman Vajčan: Pan správce oficiálně žádnou informaci o trestním oznámení neobdržel, i když samozřejmě o těchto krocích ví. Samozřejmě v dnešní době může trestní oznámení podat kdokoliv na kohokoliv. On samozřejmě nikomu toto právo nemůže upírat.
Jak v této souvislosti vidí svoje možné provinění? Spatřuje, že by někde udělal nějakou chybu nebo že by se stalo něco, co by se stát nemělo?
Roman Vajčan: Ne, v žádném případě, a jestliže je někdo oprávněn rozhodnout, zda pochybil, či nepochybil, tak jsou to orgány činné v trestním řízení, potažmo soudy.
Podle královehradecké krajské státní zástupkyně Renáty Vesecké žaloba podezírá správce ze spáchání několika trestních činů.
Renáta Vesecká: Trestní oznámení bylo podáno jednak pro trestný čin podvodu, dále pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, pro trestný čin poškozování věřitele a také pro trestný čin pletichy při řízení konkurzním a vyrovnávacím.
Pokud by se ukázalo, že správce skutečně spáchal nějakou trestnou činnost, jaký trest by mu hrozil?
Renáta Vesecká: Nejpřísnější trestní sazba je u trestného činu podvodu. Je to trest odnětí svobody od pěti do dvanácti let.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
