Příbuzní obětí holocaustu vyprávějí rodinné příběhy metodou divadla utlačovaných
Sedmička neherců, jejichž předkové se stali oběťmi romského holokaustu, začala vystupovat před diváky a metodou takzvaného divadla utlačovaných přetváří pravdivé příběhy svých rodin v palčivou výpověď o dlouho opomíjené křivdě. Diváci se k jejich představení mohou následně přidat a zkusit vymyslet, co by se v příběhu dalo změnit, aby vše lépe dopadlo. Na premiéře natáčela Jana Šustová.
Ačkoliv jsou všichni protagonisté inscenace Příběhy přeživších příbuzní obětí holocaustu, děj se odehrává v současnosti a popisuje nesnáze v zaměstnání, za které mohou předsudky proti Romům. A jak říká jedna z hereček Marcela Surmajová, na příběhu se podílela celá skupina.
„Všichni jsme to dali dohromady a udělali jsme z toho jeden rodinný příběh. Že se jako rodina bojíme o kluka, že máme studovanou holku, která se uchází o místo koordinátorky. Všichni jsme přišli s nějakým příběhem, který jsme zažili, nebo čeho jsme byli svědkem a tak.“
Proč se představení zabývá příběhem ze současnosti, vysvětluje lektorka Dana Moree.
„Já si myslím, že s neherci můžeme hrát příběhy, které oni zažívají. A ta otázka samozřejmě u lidí, kteří žijí v dnešní době, je, jakým způsobem ty zkušenosti z holocaustu, které jsou nějakým způsobem tradované v jejich rodině, souvisí s jejich přítomností. A to jsme nasbírali a o tom ten příběh je. Takže ten holocaust je tam jako nějaké podhoubí, z kterého vyrůstá to, co oni zažívají dnes.“
Hlavní hrdinku Marunu ztvárnila Emílie Machálková z Brna.
„Takové ty věty, které jsme tady říkali, co se stalo – to bylo opravdu to, co se stalo našim rodinám.“
Její maminka se jmenovala také Emílie Machálková a své vzpomínky zapsala v knize Elina – Sága rodu Holomků.
„Moje maminka byla za války totálně nasazená, bydlela v Nesovicích, což je kousek od Vyškova, a pracovat chodila do Slavkova. Tam se vyráběla umělá střívka na salámy a tak. Musela tam chodit pracovat, ale nesměla jezdit vlakem, takže chodila pěšky tam a zpátky, každý den, 30 kilometrů celkem za den.“
Na rozdíl od ostatních členů rodiny však Emílie Machálková starší válku přežila a dokonce o vlásek unikla i nucené sterilizaci.
„V naší rodině to bylo šílené, úplně hrozně. Říkala jsem tam třeba větu o tom, že můj pradědeček se musel dívat, jak umírají jeho synové, tak to je pravda. Jeho tři synové šli do koncentráku, on šel dobrovolně s nimi. Dvěma se podařilo z Osvětimi utéct, jenomže je chytli, pověsili je za tou bránou za nohy, živé je tam nechali viset, a můj pradědeček tam musel stát a dívat se na to, dokud neumřeli. Taky nepřežil. Nikdo se z naší rodiny nevrátil z Osvětimi, přes čtyřicet lidí.“
Divadlo utlačovaných pro Emílii Machálkovou není první zkušenost s divadlem.
„Já dělám v Brně divadlo s vozíčkáři, mám vystudovanou JAMU, takže hodně dělám divadlo. V Brně Králově Poli je Divadlo Barka a tam jsou ty skupiny, je jich tam víc. A já jsem s vozíčkáři a je to s nimi úžasné. Já jsem totiž v důchodu, ale toto dělám fakt z lásky a zadarmo, protože je to s nimi boží.“
Do června 2026 čeká skupinu amatérských herců ještě sedm repríz. Na tu nejbližší se diváci mohou těšit 16. dubna v Divadle D21. A jak říká lektorka Líza Urbanová, další proběhne v rámci festivalu Khamoro.
„Bude 28. května od 17 hodin ve Vile Štvanice, což bude představení v rámci festivalu Khamoro. Pak budou samozřejmě další představení, všechna se budou objevovat na stránkách Slova 21, na sociálních sítích a tak dále.“
Divadlo utlačovaných je součástí širšího projektu Příběhy přeživších, za nímž stojí spolek Slovo 21 a Muzeum romské kultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Gruzínská vláda se bojí Ruska. Neustále přemýšlí, jak bude reagovat Moskva, soudí exministryně Chidašeli
-
Pivo za 15 korun. No, a co? Jarmarky SPD ukazují, jak to může být bez marží řetězců, říká Ševčík za SPD
-
Muž blízký Kremlu stál za pádem banky v Česku, škoda byla 1,4 miliardy. Státní zástupce ho obžaloval
-
Analytik: Řada požadavků Ruska jde proti zdravému rozumu. Na omezení sil by nekývla žádná země