Při psaní Svaté jsem se poprvé otevřela víře, říká o svém novém románu Sára Zeithammerová
„Psaní Svaté mě donutilo otevřít mysl. Já jako ateistka jsem roli víry v životě vždycky podceňovala. Psaní té knihy mě donutilo se víře otevřít víc,“ říká spisovatelka Sára Zeithammerová o svém nejnovějším románu
Krista se jednoho rána vrátí z lesa s tím, že viděla Pannu Marii. Jí i její matce Aloisii, ovdovělé hospodské, se převrátí život naruby. Nový román spisovatelky Sáry Zeithammerové Svatá nás přenáší do konce 19. století. O své knize si přišla popovídat do nejnovějšího Litu.
„Někdy někoho potkáte, nebo přijdete na místo a cítíte souznění. Anebo odpor, který nedokážete popsat,“ vysvětluje Sára Zeithammerová, proč si za téma svého druhého románu vybrala reálný příběh z Broumovska.
Příběh je podle ní zajímavý z mnoha rovin. „Kvůli postavení ženy v tehdejší společnosti, kvůli mezilidským vztahům, kvůli fungování společnosti jako celku, jak byli lidé ovlivnitelní. Jak velkou roli hrál nacionalismus, víra…,“ vyjmenovává autorka, která debutovala románem Stehy a jako scenáristka je taky za seriálem Pět let.
„Byla tam ale i témata, která mě donutila otevřít mysl. Já jako ateistka jsem roli víry v životě vždycky podceňovala. Psaní té knihy mě donutilo se víře otevřít víc,“ popisuje Sára Zeithammerová.
Proč Sára vždycky toužila napsat historický román? Jak v něm odkazuje na Boženu Němcovou? Jak se staví ke stigmatizaci ženy nejen v 19. století, ale i v současnosti? Poslouchejte nový Lit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
