Při obraně Czajánkových kasáren v Místku jako první vystřelil Rom

16. březen 2019

Včera uplynulo 80 let od začátku okupace naší vlasti fašistickými vojsky. Málo se ale ví o tom, že na severní Moravě překročili okupanti hranice už o den dříve kvůli obavám, aby průmyslové Ostravsko nepadlo do rukou Polska. A právě tam se občané Československa postavili na ozbrojený odpor proti německým jednotkám. My si teď řekneme o tom, že první, kdo tehdy vystřelil, byl Rom.

Večer před vyhlášením protektorátu Čechy a Morava došlo na severní Moravě k bojům s německými vojsky. Podrobnosti vysvětluje historička Muzea romské kultury Anna Vrtálková.

„Stalo se to 14. března v 18:30 večer, což bylo půl hodiny po tom, co německá vojska překročila naše hranice, a objevila se před kasárnami ve Frýdku-Místku. Byly to tzv. Czajánkovy kasárny, kde byl 8. pěší pluk. U brány stála stráž pěti vojáků a ti jako první proti těmto vetřelcům použili zbraně.“

Jeden z nich byl Rom.

„Význačným mezi nimi byl tehdy mladý Rom, jehož jméno lze poměrně těžko zjistit, zatím není nikde dohledatelné v pramenech, nicméně na základě vyprávění některých pamětníků se uvádí jméno Sagan, byl to mladý slovenský Rom. A stalo se to, že na ty vojáky, kteří přijížděli ke kasárnám pravděpodobně se záměrem je obsadit, zakřičel, aby stáli. A když tito vojáci neuposlechli, vypálil na jednoho důstojníka a podle výpovědí svědků ho zasáhl a důstojník padl. Ten první výstřel byl impulzem k tomu, že začala obrana kasáren, která potom přerostla v ozbrojený konflikt. A tento konflikt u Czajánkových kasáren je význačný tím, že to byl jediný ozbrojený konflikt, o kterém víme, že se stal v souvislosti s tehdejší okupací Československa.“

Czajánkova kasárna v Místku

Mnohonásobné přesile tehdy čelili převážně nováčci a ani jejich zbrojní výbava nebyla dostatečná.

„Stalo se to, že po půlhodinovém boji vojákům začaly docházet náboje a podplukovník Štěpina tehdy dal pokyn k zastavení palby a začal s bílým praporem vyjednávat. Nakonec byly kasárny obsazeny, obránci byli odzbrojeni německými vojáky a později byli odvedeni do zajateckého tábora. Co se stalo s naším vojínem Saganem, bohužel není známo, jeho osud se ztratil v průběhu dramatických událostí 2. světové války.“

Zajímalo mě, zda lze příběh romského vojína Sagana najít v literatuře.

„Přímo osud vojína Sagana byl zmíněn v článku Romové v dějinách, který napsal František Vašek a v roce 1998 vyšel v Bulletinu Muzea romské kultury.“

A kdo konkrétně příběh vojína Sagana vyprávěl?

„Ten příběh vyprávěl pamětník Alois Matějka z Frýdku-Místku. A o událostech v Czajánkových kasárnách se například ještě zmiňoval četař Svatoslav Kalich ve svých vzpomínkách.“

Romy žijící v Československu citelně zasáhlo už předchozí zabrání Sudet německými vojsky v říjnu 1938.

„Obsazení Sudet pro Romy znamenalo to, že z obsazeného pohraničí, tedy ze Sudet, se snažili uprchnout do vnitrozemí, což se setkalo s nelibostí ze strany vesnic, a podnítilo to antiromské / anticikánské nálady, které v té době už panovaly. A takové ty pomyslné kleště, o kterých můžeme hovořit už od doby první republiky, se začaly kolem Romů čím dál tím víc uzavírat, a pokračovalo to na konci roku 1939, kdy byl vydán zákon o zákazu kočování.“

Celé toto řekněme proticikánské období vyvrcholilo neblaze.

„Vyvrcholilo v roce 1942 zákonem Auschwitz-Erlass / Osvětimským výnosem, který nařizoval, že všichni Romové mají být odvezeni do Osvětimi. To vedlo k těm velkým romským transportům, které byly z Letů u Písku, z Hodonína u Kunštátu, z Prahy nebo Brna.“

Říká Anna Vrtálková, historička Muzea romské kultury.

Spustit audio