Předchozí generace daly spoustu peněz do odvodňování. My teď musíme dát věci zpět do přírodního stavu, jinak vodu v krajině nezadržíme, říká přírodovědec Hruška

Podle Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR není možné udržet průměrný růst teploty stanovený hranicí 1,5 °C.

„Všechny politické klimatické proklamace selhaly a koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země rostou rychleji, než rostly před pařížskou konferencí. Svět v tomto smyslu jednoznačně politicky zklamal. Musíme teď napřít všechny síly, zejména do adaptace na změnu klimatu, která ve střední Evropě nebude tak strašná jako v jiných částech světa, ale musíme se na to začít připravovat,“ říká Hruška.

Na změny se musíme podle Hrušky připravit i v případě, že by se v blízkých letech podařilo celosvětové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů stabilizovat, nebo dokonce snižovat. Jde totiž o efekt, který se bude vracet nazpět opravdu dlouho.

Musí se změnit systém zemědělství

Jednou ze změn, která bude Česko čekat je, jak uvádí Hruška, vysychání české krajiny. Bude potřeba změnit zemědělství i lesnictví, které jsou nastavené na to, že je v krajině dostatek vody.

Čtěte také

Česku chybí ministerstvo pro klima. Boj proti změnám musíme koordinovat, vybízí expertka

„Celá česká krajina je už od dob našich předků neustále připravována na to, že té vody je v ní nadbytek, takže máme spoustu meliorací a polí. Teď bychom krajinu měli pro změnu demeliorovat a to bude trvat bezpochyby velmi dlouho. Stejně jako předchozí generace daly spoustu státních peněz do odvodňování, tak my bychom teď měli jít opačným gardem a spoustu těch věcí zase dát zpátky do přírodního stavu, protože jinak tu vodu v krajině nezadržíme,“ míní Hruška.

Souvisí demence s klimatickou krizí?

Klimatická krize se ale ve střední Evropě projevuje i v rámci zdravotnictví, kdy kvůli vlně veder stoupla úmrtnost. Podle anestezioložky, aktivistky a členky iniciativy Doctors for Future a Rodiče za klima Anny Kšírové se vyšší úmrtnost týká především rizikových skupin, tedy starších lidí, dětí a podobně. Krizi ale silně vnímají i alergici, jelikož se prodlužuje pylová sezóna a objevují se i nemoci, které tu dříve nebývaly. Příkladem je taková západonilská horečka.

Jsme zemí, kde naprosté gros našeho HDP tvoří často prvovýroba. Tím pádem se nemůžeme stát úplně čistou zemí.
Jakub Hruška

„Ono je to i tak, že spalování fosilních paliv, což je jedna z hlavních příčin klimatické krize, zhoršuje zdraví různými způsoby. Řada toxických částic způsobuje u lidí aterosklerózu, vyšší riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice anebo třeba také demenci,“ vysvětluje Kšírová.

Čtěte také

Nechme lidi investovat do svého zdraví v rámci připojištění. To není diskriminace chudých, míní nový senátor Pirk

Podle Hrušky je sice nutné změnit některé nastavené systémy tak, abychom mohli zlepšovat klimatickou situaci, i přesto je ale důležité si uvědomit, že je ČR průmyslovou zemí.

„My jsme země, kde naprosté gros našeho HDP tvoří často prvovýroba, hlavně tedy automobily. Tím pádem se nemůžeme stát úplně čistou zemí, protože bychom ztratili naše ekonomické zázemí. Na druhou stranu souhlasím, že se musíme maximálně snažit, aby všechny technologie byly co nejméně škodlivé ovzduší,“ říká Hruška.

Válka jako stopka pro zlepšení klimatu

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí v ČR, Petra Valdmana, dělá instituce pro zlepšení ovzduší v zemi maximum. Jeden z hlavních finančních nástrojů je dle něj tzv. modernizační fond, jehož hlavním cílem je přispět k dekarbonizaci průmyslu a energetiky.

Celá řada domácností znovu ze sklepa vyndává kotlíky na to, aby si v nich čímkoliv zatopily, a tím spořily.
Petr Valdman

„Máme tu celou řadu tepláren, což je na evropské poměry velký unikát. Jde v podstatě o centrální zásobování teplem, kdy se opatřením na jednom velkém zdroji mohu zbavit závislosti na uhlí tím, že budu přecházet na čistší zdroje. Máme také potenciál v rozvoji elektromobility, což se hodí zejména ve městech, kde je doprava významnou příčinou znečištění ovzduší,“ tvrdí Valdman.

Čtěte také

Konec Bohemia Energy byl předzvěstí. Trh se nepochybně pročistil, ale k velké změně nedošlo, tvrdí analytička Klímová

V ČR existuje ale mnoho dalších migitačních opatření, které realizují i samy domácnosti. Patří mezi ně například instalace fotovoltaických panelů nebo zateplováním domů. Přesto celý proces nápravy klimatické změny zhoršila válka na Ukrajině a s ní zvyšování cen energií.

„Celá řada domácností znovu ze sklepa vyndává kotlíky na to, aby si v nich čímkoliv zatopily, a tím spořily. To je fakt, se kterým se musí ČR vyrovnat a přečkat přechodnou dobu toho pozastavení procesu dekarbonizace, ale ten cíl je jasný – dekarbonizace přijít musí,“ dodává Valdman.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Petr Dudek.