Právo veta se v EU zneužívá. Reformy suverenitu států ochrání i bez něj, tvrdí evropští experti

Německá politoložka a její francouzský kolega jsou hlavními autory studie s návrhy institucionálních reforem EU pro její budoucí rozšíření o země jako Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu. Loni ji vypracovala skupina 12 nezávislých expertů z Německa a Francie a stala se jedním z nejdiskutovanějších dokumentů na téma reforem a rozšiřování sedmadvacítky.

Čtěte také

Orbán nechce být jen pěšákem. Unii vydírá a hraje proti pravidlům, všímá si maďarský analytik

Paralyzovaná unie

„Je tu velké nebezpečí, že EU s 30 a více členy bude vnitřně paralyzovaná. Už teď vidíme změnu chování některých vlád, které používají právo veta na záležitosti, které nejsou zásadní pro jejich národní zájmy, ale jen kvůli tomu, aby blokovaly celý proces nebo aby získaly ústupky v jiné oblasti,“ přibližuje Daniela Schwarzerová z německé Bertelsmannovy nadace, co unii hrozí, pokud se nereformuje.

Ochromuje ji to podle ní už nyní kvůli počínání maďarského premiéra. „Orbán teď na několika summitech vetoval některé věci v oblasti zahraniční politiky ne kvůli zahraniční politice, ale kvůli penězům, které potřebuje z unijních fondů,“ poznamenává Olivier Costa z pařížského institutu Science Po.

Není možné napořád všechno rozhodovat jednomyslně ve velkém počtu členů, protože to nakonec neuděláme nic.
Olivier Costa

„Pokud to takhle půjde dál s hráči u stolu, kteří nejsou moc loajální k ostatním a používají institucionální triky, tak potřebujeme nová pravidla, abychom se těmto komplikacím vyhnuli,“ upozorňuje.

Daniela Schwarzerová a Olivier Costa|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

Zneužívání veta

„Vidíme, že zneužívání národního veta může vytvořit situaci, která je pro Evropskou unii hodně nepříjemná,“ doplňuje Daniela Schwarzerová francouzského kolegu. Podle něj navíc hrozí, že s přibývajícím počtem členských zemí bude přibývat i případů tohoto zneužívání práva veta a vydírání ostatních.

Čtěte také

Reformy, nebo smrt. Jednotný unijní trh se musí změnit, jinak bude mrtvý

„A pak je tu samotná budoucí realita rostoucího počtu členských států. Není možné napořád všechno rozhodovat jednomyslně ve velkém počtu členů, protože to nakonec neuděláme nic. A my teď čelíme hodně naléhavým výzvám. Když Putin útočí na Ukrajinu, nemáme na rozhodování tři roky. Potřebujeme jednat rychle,“ zdůrazňuje Olivier Costa další důvod pro reformy.

V tomto případě by mělo jít o přechod na rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě EU i v oblastech, kde nyní členské státy rozhodují jednomyslně, tedy především v otázkách zahraniční politiky, bezpečnosti a rozpočtu. Tomu se ale řada zemí brání. Možná ztráta práva veta se nelíbí ani mnohým českým politikům, kteří ho chtějí zachovat kvůli hájení národních zájmů.

České paradoxy

„Když se podíváte třeba na Českou republiku, tak někdy to, jak hlasuje Maďarsko, je proti českým zájmům. Třeba v případě sankcí proti Rusku nebo podpory Ukrajiny. Občas tak není ve vašem národním zájmu, když ten druhý má právo veto,“ poukazuje Daniela Schwarzerová na jeden z paradoxů spojených s právem veta.

Nikdo nemá zájem přehlasovávat zemi, která má nějaký skutečný zájem. Je tam snaha najít kompromis.
Daniela Schwarzerová

Jeho odstranění by podle německé odbornice a jejího francouzského spolupracovníka navíc neznamenalo, že se státy začnou automaticky hned přehlasovávat.

Autoři Bruselských chlebíčků - Anna Urbanová, Zdeňka Trachtová a Filip Nerad|foto:René Volfík, iRozhlas

„Unijní politiky, kde se už teď může rozhodovat kvalifikovanou většinou, tuto možnost ne vždy nutně využívají. Nikdo nemá zájem přehlasovávat nějakou zemi, která má v něčem nějaký skutečný zájem. Je tam snaha najít kompromis,“ ujišťuje Daniela Schwarzerová, že obavy národních politiků z přehlasovávání na Radě jsou liché.

Německo-francouzský tým expertů přesto navrhuje, aby země, která bude mít dojem, že její národní zájem je nějakým návrhem ohrožen, mohla jeho projednání přenést na summit premiérů a prezidentů členských zemí. A ti rozhodují jednomyslně.

Jaké další reformy by EU měla přijmout, aby fungovala efektivněji a zvládla rozšíření o nové členy? Jak by je měla přijímat a do kdy se na to má připravit? A jak se evropští znalci dívají na české požadavky nespojovat budoucí rozšiřování EU s jejími reformami nebo neotevírat kvůli zvažovaným reformám za žádnou cenu unijní smlouvy?

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.