Pracovní náplň i odměny poslanců v Evropském parlamentu - 4. část

4. červen 2009
Zblízka

22 nových a možná staronových českých poslanců zasedne po zítřejším a také sobotním hlasování v Evropském parlamentu. Co je tam čeká, jak moc budou mít napilno a jaký za to dostanou plat? Jak vlastně vypadá práce europoslance? Jednou z poslankyň z Polska strávil náš zpravodaj při evropských institucích Pavel Novák jeden celý den v parlamentu ve Štrasburku.

Pavel NOVÁK:
Grażyna Staniszewska má za sebou 20 let v poslanecké funkci, nejdříve v polském Sejmu a posledních 5 let v Evropském parlamentu. Být členem národního zákonodárného sboru je ale něco docela jiného, než práce europoslance.

Grazyna STANISZEWSKA, poslankyně Evropského parlamentu:
Evropský parlament má mnohem menší význam, než kterýkoliv národní parlament. Na národní úrovni se v parlamentu přijímají konečná rozhodnutí, kterým se všichni musí podřídit. Oproti tomu tady to tak není, tady se neustále přijímají k něčemu nějaká stanoviska.

Pavel NOVÁK:
Vysvětluje poslankyně Staniszewska. Bez přestávky se musí vyjednávat, hledat kompromis s názorem Rady ministrů, tedy reprezentací členských států. Na začátku funkčního období se to poslankyni Grazyně Staniszewské nelíbilo, byla zvyklá na to, že parlament má velkou moc, nakonec ale došla k názoru, že i když neexistuje vůle vytvořit jakési Spojené státy evropské, všichni si uvědomují, že některé záležitosti je dobré řešit společně, například vystupovat jednotně v jednáních s Ruskem. Život europoslance je tak trochu životem na kufrech. Na cestách do parlamentu a z něj zase do svých domovských států stráví hodně času. Do Bruselu mají z většiny zemí přímé lety, do Štrasburku ale letecké společnosti provozují linky jen zřídka.

Grazyna STANISZEWSKA, poslankyně Evropského parlamentu:
Každé pondělí přijíždíme ze své země do Bruselu nebo do Štrasburku, ve čtvrtek nebo v pátek zase odlétáme a tak to jde týden za týdnem, měsíc za měsícem. V pondělí s kufrem na letiště a na konci týdne zase kufr sbalit a letět zase zpátky.

Pavel NOVÁK:
Většina europoslanců si v Bruselu pronajímá byt, ve Štrasburku bydlívají v hotelech. Kdo snese francouzské ceny a odborářskou mentalitu, zůstává ve Štrasburku, kdo hledá pohodlí a chce ušetřit, jezdí na druhou stranu Rýna do Německa. Diety na ubytování dostávají všichni poslanci stejné, na útěku k pohostinnějším sousedům se tedy dá vydělat. Velké rozdíly panovaly mezi europoslanci v platech. Zatímco Litevci museli vyjít se sotva tisícem eur měsíčně, Italové se topili v sumě 11 tisíc eur. Peníze jim vyplácely národní státy. Noví poslanci budou dostávat všichni stejně 7 tisíc eur, a to z pokladny Unie. Národní státy jim ale mohou ještě něco přihodit, třeba Itálie zbývající 4 tisíce eur.

Grazyna STANISZEWSKA, poslankyně Evropského parlamentu:
Pro poslance je to dobře, všichni chodíme na oběd do té samé jídelny, jezdíme těmi samými taxíky, nakupujeme v těch samých obchodech. Zatímco někteří každý den poctivě přicházejí do práce, aby získali diety, jiní tu skoro nejsou vidět. Jedni ale večer chodí do nejlevnějších restaurací a druzí zase do nejdražších, to přece postrádá jakýkoliv smysl.

Pavel NOVÁK:
Vidina vyššího platu už Grazynu Staniszewskou k další kandidatuře na post v Evropském parlamentu nezlákala. Odchází zpět do domácí politiky, protože, jak říká, měla pocit, že je odtržená od svých lidí, od běžných Poláků. Chce si tedy všechno v hlavě srovnat, promyslet a vzít si oddechový čas. Ten ale neměla právě ve chvíli, kdy jsem se měl k odchodu z její kanceláře. Zvonek oznámil, že je čas vrátit se do jednacího sálu a hlasovat. Pro Grazynu Staniszewskou to bylo z jejího vlastního rozhodnutí europarlamentní zvonění poslední. Pavel Novák, Český rozhlas, Štrasburk.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: pan
Spustit audio