Pozor! Na silnici je divočák

Představte si tuto situaci. Jedete po prázdné rovné silnici. A i když je na dopravní značce přikázaná rychlost sedmdesát, přesto máte nutkání přidat. Neuděláte to. Něco vám říká, že jízda až tak bezpečná není. Přesně tyto pocity měl pan Milan z Třeboně. A udělal dobře. Kdyby jel vyšší rychlostí, srážku s asi padesátikilovou srnou by při vyšší rychlosti nemusel přežít. Je jeden z mnoha, který se už letos na podzim srazil s lesní zvěří.

"Jel jsem pozdě v noci pro ženu do práce. Cesta byla prázdná, rovná, neměl jsem se čeho bát. Naštěstí v noci nejezdím moc rychle, protože, jak se ukázalo, se mi ve světlech objevila srnka a už se nedalo nic dělat. Po straně byly patníky a stromy. Do protisměru už nebyl čas reagovat. Začal jsem brzdit, ale už to nemělo valný účinek. Pak se ozvaly nepříjemné zvuky, jak to při střetu se zvířetem asi bývá, a byl to velice nepříjemný zážitek. Vlastně jsem cítil, jak pod koly mého auta umírá zvíře," popsal svůj zážitek Milan z Třeboně. "Když jsem dobrzdil, vyběhl jsem z auta, naštěstí za mnou nic nejelo, takže byl čas doběhnou ke zvířeti a odstranit ho z vozovky," doplnil.

Statistiky pojišťoven už několik let po sobě ukazují, že podobných dopravních nehod se stane nejvíce v říjnu. A rok od roku počet střetů aut se zvířetem roste. Kritické jsou ranní hodiny, kdy se nad vozovkou drží mlha. Lépe na tom nejsou řidiči ani večer. "Obdivuji řidiče, kteří i v noci jezdí rychlostí kolem stovky. Potřebuji jejich jistotu, jak si věří, že se nemůže nic stát, protože i když jsem jel pomaleji, nebyla šance to nějakým způsobem zvrátit," řekl Milan.

Jeho vyprávění statistiky potvrzují. Ty s Centra dopravního výzkumu uvádějí, že pod koly aut zahyne až devět tisíc kusů zvěře ročně. Skutečný počet střetů ale nezná nikdo. Ne všichni motoristé totiž kolizi nahlásí pojišťovnám nebo policistům. A ne všichni řidiči vědí, co v dané chvíli udělat. Mimo to, že se musí smířit s pocitem, že zabili živého tvora.

"Naštěstí to měla velice rychle za sebou, což mi spadl kámen ze srdce, protože taková srážka je velice nepříjemná, až mi vyhrkli slzy do očí. Nic takového jsem si zažít nepřál. Potom jsem měl pár okamžiků na to, abych zvíře odklidil z vozovky a pokračoval v jízdě, abych náhodou někomu nepřekážel. Potom jsem rychle přemýšlel, co s tím dál. Mám známého myslivce, takže jsem ještě ten večer volal a on mi poradil, co s tím mám udělat," svěřil se dále Milan.

Do podobné situace se může dostat kdokoliv, kdo otočí klíčkem v autě a rozjede se. Cestu divoké zvěře nijak neovlivní. Proto musí předvídat, že tam někde bude.

Na svíčkovou ze zvěřiny raději zapomeňte

Co dělat když srazíte lesní zvěř? Dělají nějaká opatření proti karambolům myslivci? Proč je podzim nejrizikovějším obdobím pro takovéto střety? Otázky, na které jsme se vydali najít odpovědi mezi myslivce.

"V současné době, na podzim, dochází k migraci zvěře. Dochází k tomu, že na polích došlo ke sklizni, ještě k ní stále dochází, sklízí se teď kukuřice na zrno. Zvěř je z těchto důvodů v pohybu a může docházet ke střetům s motorovými vozidly," objasnil důvod nárůstu srážek se zvěří v podzimním období Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. Co ale samotní myslivci dělají, aby zabránili výskytu zvěře v blízkosti silnic?

"Myslivci regulují zvěř podle plánu lovu, mají stanovený počet kusů, které mohou v tom roce ulovit. Co se týče předcházení střetů se zvěří, myslivci pomáhají tím, že v řadě případů ve spolupráci s provozovateli silnic instalují různé druhy plašících odrazových sklíček. Například na Pardubicku nebo na Břeclavsku. Dochází také k tomu, že v oblastech, kde dochází k nárůstu střetů, se v poslední době aplikují různé pachové repelenty. To jsou všechno věci, které pomáhají, aby střetů bylo co nejméně," přiblížil Luděk Králíček.

Pánové v zelených kamizolách se snaží. Největší podíl na snížení nehodovosti se zvěří mají ale ve svých rukou samotní řidiči. Podle Jiřího Králíčka většina z nich ale nevěnuje pozornost dopravnímu značení, které na výskyt zvěře upozorňuje. "Je potřeba, aby si řidiči uvědomili, že značka tam není pro nic za nic, zvěř se tam vyskytuje. Samozřejmě, že když uvidí, že přechází zvěř přes silnici, bylo by dobré, aby si uvědomili, že zvěř většinou chodí ve větších počtech, například za sebou vedou srnčata nebo divočáci se většinou pohybují ve větších skupinách. V tom okamžiku je třeba snížit rychlost aspoň na 50 kilometrů za hodinu, kdy se dá zabrzdit bezprostředně," poradil Jiří Králíček.

Jedním dechem dodal další radu pro střet se svěří za snížené viditelnosti: "Jestliže je zvěř na silnici oslněná autem, ztrácí orientaci a neví, na jakou stranu má utéct. Může se stát, že poběží i po silnici. Je dobré ztlumit světla a dát zvěři šanci, aby přežila." Když už ke střetu dojde, je dobré prostřednictvím policie informovat o srážce místní myslivecký svaz. Pokud by vás v takové situaci napadlo si zvíře ponechat a udělat si doma pokrm ze zvěřiny, rozhodně takové myšlenky rychle odežeňte.

Přejetá srna|foto: Michaela Vetešková

"Nejlepší je kontaktovat policii, která by měla mít kontakt na uživatele honitby, kudy komunikace prochází. Ten má za povinnost zvěř z komunikace nebo z bezprostřední blízkosti odklidit. Volně žijící zvěř má několik poměrně závažných onemocnění, která jsou přenosná na člověka. Z toho důvodu myslivci veškerou zvěřinu dávají k veterinární kontrole. Například u zajíce je na člověka přenosná tularémie a brucelóza, i když se zajíc na první pohled může jevit jako zdravý. Pokud by si někdo myslel, že si z takového zajíce může udělat svíčkovou, tak se může stát, že stráví měsíc nemocnici. Stejné je to s černou zvěří. U ní je závažná nemoc trichinelóza. Je to choroba, která se nedá léčit, dá se jenom stabilizovat na nějakém stádiu, je to velká nepříjemnost. Lidé by si měli hodně rozmyslet, jestli zvěř dají do kufru jako pomyslnou kompenzaci, že jim byla způsobena nějaká škoda na vozidle," vysvětlil myslivec.

Pokud si myslíte, že váš žaludek stráví všechno, tak popřemýšlejte také o tom, že se můžete dopustit porušení zákona. "Usmrcená zvěř je majetkem uživatele honitby, to znamená mysliveckého sdružení nebo honebního společenstva. Z hlediska zákona o myslivosti se jedná o pytláctví, o neoprávněné přivlastnění zvěře," dodal Jiří Králíček. Nakonec tak z jedné srážky se zvěří můžete mít poničené auto, na krku paragrafy a v těle cizopasníka, či jiné zdravotní problémy.

Vidět na silnici jelena je hrůza, nezbývá než brzdit

Jak předcházet těmto situacím? Jak se chovat když už se střetu se zvěří nemůžete vyhnout? Na to i další související otázky odpoví host ve studiu Vratislav Veselý z Expertního ústavu silniční dopravy.

Poučky, jak se vyhnout střetu se zvěří, podle Vratislava Veselého sice existují, ale vzhledem k tomu, že se různí, měl by si každý řidič zapamatovat tu nejjednodušší - na silnici, kde lze výskyt zvěře předpokládat, jet alespoň podle předpisů. "Při jízdě pod 100 km/h se dá předpokládat, že řidič může přibrzdit a zmenšit následky střetu se zvěří," vysvětlil.

Studie německého autoklubu přitom prokázaly, že je nebezpečnější se zvířeti vyhnout nebo změnit směr jízdy. S tím souhlasí i Vratislav Veselý. Řidič by podle něho neměl vybočovat do strany, když neví, jakou má dopravní situaci kolem sebe. "Jet přímo, snažit se snížit rychlost, ne intenzivním brzděním, čekat náraz a reagovat podle toho, o jakou zvěř se jedná. Jestliže se jedná o zajíce, černou zvěř, divočáky, je šance, že tuto srážku přežije bez zdravotní újmy. Problém je, když se mu před autem objeví jelen... Vidět na silnici jelena je sice hrůza, ale pouze brzdit, nic jiného," doporučil Vratislav Veselý.

Sražená zvěř je majetkem mysliveckého sdružení a v případě, že se ji řidič ponechá, dopouští se trestného činu. Jeden z posluchačů Radiožurnálu se proto zeptal, zda po tomto mysliveckém sdružení může uplatnit náhradu škody za poškozený vůz. Vratislav Veselý ovšem nezná případ, kdy by podobnou věc někdo zkusil. Stejně tak nezná případ, že by takový případný spor vyhrál. Dal ovšem zapravdu posluchačovi s tím, že touto otázkou se zabývá řada lidí. "S úhradou škody by se měl obrátit ne na mysliveckou společnost, ale na správce honitby, protože Česká republika je rozdělená na honitby a každá honitba má svoji zvěř, která migruje," řekl Vratislav Veselý.

V jedné obci na severu Moravy má stát bioplynová stanice. Její obyvatelé se ale postavili proti. Jak vypadá spor s investorem, se dozvíte ve středu 15. října v pořadu Pod kůži po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu.