Posluchači vědí, že v dobách krize se mohou o rozhlas opřít. A to mě těší, přiznává generální ředitel René Zavoral

18. květen 2023

Český rozhlas slaví 100 let od zahájení rozhlasového vysílání na českém území. Právě dnes před sto lety 18. května 1923 začala ve skautském stanu v pražských Kbelích vysílat soukromá společnost Radiojurnal. Jakou cestu za tu dobu rozhlas ušel? V jaké kondici je dnes? A čím si podmanil současného ředitele Reného Zavorala? „Řadu lidí provází rozhlas celý život. A nejinak to mám i já. Pohádky, Pozor, zákruta v autě, to je mé dětství a domov,“ prozradil Zitě Senkové na Dvojce.

„Navíc jsem měl velkou čest a příležitost projít rozhlasem takzvaně od píky. Začínal jsem na řadových pozicích a postupně jsem měl možnost poznat rozhlas ze všech možných stránek, ať už programových, neprogramových nebo provozních. Proto si troufám říct, že ČRo ušel za posledních 20 let obrovský kus cesty,“ říká v pořadu Jak to vidí... rozhlasový ředitel René Zavoral.

Vidět je to podle něj nejen na programové nabídce 25 stanic, ale třeba i v tom, že se rozhlas personálně omladil a výrazně technologicky posunul. Svědčí o tom i stoupající poslechovost. Aktuálně poslouchá ČRo denně 1 690 000 posluchačů. „Co mě ale těší nejvíce, je to, že ČRo se každoročně stává nejdůvěryhodnějším veřejnoprávním médiem v České republice. To, že nám lidé věří, je ale samozřejmě i obrovský závazek.“

Budoucnost veřejnoprávních médií

Přesto část populace vyhledává jiný typ žurnalistiky a informace veřejnoprávních médií zpochybňují. „Trochu se tomu občas sám divím. Bohužel se ne vždy dobře pracuje s lidmi ve smyslu mediální gramotnosti. Je to i dluh, který máme v českém školství. Je to ale i úloha našeho média veřejné služby vysvětlovat podstatu veřejné služby, co jsou dezinformace, hoaxy, fake news, co je naopak ověřená pravdivá informace. Není to ale vždy jednoduché, takže chápu, že se v tom lidé neorientují. Mediální trh je nejen zasycen médii různé kvality, ale dennodenně jsme pod obrovským tlakem různých informací. Orientovat se v nich tak dělá někdy problém i nám.“

Čtěte také

Současné portfolio ČRo se přitom snaží uspokojit posluchače napříč všemi věkovými kategoriemi i zájmy. „Nabídka 25 stanic je sice možná pro někoho široká, ale podle mě je velmi logicky vystavěná. Nejdříve posluchač poslouchá Radio Junior coby dítko, pak si hledá cestičky a orientuje se životem přes Radio Wave. Když začne mít závazky, hledá informace na Radiožurnálu a odpočinek a vzdělání na Dvojce. No, a má-li ještě k tomu rád třeba klasickou hudbu a literárně dramatickou tvorbu, tak přeskočí na Vltavu. Stanice se tak velmi dobře doplňují,“ domnívá se rozhlasový ředitel.

V zahraničí veřejnoprávní média na mladé rezignovala. My se je naopak snažíme k poslechu přilákat

Nejtěžší je podle něj oslovit mladou generaci. „Klasickými mediálními způsoby to jde velmi těžce. V zahraničí dokonce řada veřejnoprávních médií na skupinu do 30 let rezignovala. My si naopak myslíme, že naší povinností je mladé posluchače přilákat. Tou cestou jsou podcasty, nové audio formáty, ať už publicistické nebo literárně dramatické. Pro řadu mladých lidí je totiž slovo rozhlas možná trochu přežitkem, o audio ale mají velký zájem.“

Čtěte také

Budoucnost veřejnoprávních médií je ale podle Reného Zavorala hlavně v multimediálnosti. „I my v ČRo jsme už řadu let multimediální. Koneckonců i to, že na nás posluchači mohou koukat skrze webové kamery a že řadu našich projektů natáčíme a vysíláme v podstatě skoro jako televize, ukazuje, že se nabídka rozšiřuje napříč mediálními domy. A byť bude u zpravodajských stanic lineární vysílání tady a teď zásadní alfou a omegou, u ostatních stanic bude převažovat opožděný poslech na vyžádání. Takže budeme asi mnohem více výrobcem a bude na posluchačích, kdy, co a jak si budou chtít u nás poslechnout.“

Opora v dobách krize

Za zvýšeným zájmem o veřejnoprávní média ale není jen rozšiřující se programová nabídka, ale jde také o odraz zjitřené doby – zejména nedávné pandemie Covid-19 či probíhající války na Ukrajině.

Čtěte také

„Doba to byla složitá, a je složitá stále. Krize střídá krizi. Teď tu máme ruskou agresi na Ukrajině, ekonomické problémy, a to vše s sebou nese evidentně zvýšený zájem posluchačů o veřejnoprávní média. Potvrzuje se tak, že veřejnost sice poslouchá i jiná média, komerční a podobně, ale v momentě, kdy se objeví krizová záležitost, vědí, kam mají utéct. Vědí, kam mají nasměrovat své ucho, vědí, že se mohou o ČRo opřít, že se je rozhlas pokusí těžkým obdobím provést. A to mě velmi těší.“

Rozhlas ostatně tuto roli sehrál už několikrát. „Historické okamžiky všichni známe. Květen 1945, srpen 1968, koneckonců i začátek 90. let, kdy se rozhlas změnil ze státního na veřejnoprávní. Z mého pohledu opravdu platí to, že v době krize se ukazuje, že veřejnoprávní média mají velké opodstatnění. Neměli bychom na ně ale zapomínat, když krize není. Jejich existence se ale bohužel tu a tam relativizuje,“ uzavírá René Zavoral.

autoři: Zita Senková , René Zavoral , opa
Spustit audio

Související