Pomalu se potápíme. Podfinancovanou justici opouští nejkvalitnější administrativní zaměstnanci, tvrdí místopředseda Nejvyššího soudu

Dnes na tiskové konferenci jste zopakoval varování, že kvůli extrémně nízkým platům, zejména administrativního personálu, hrozí kolaps některých soudů. Co si pod tím máme představit?

Nežádáme zvýšení platů státních zaměstnanců, pouze žádáme, aby se dorovnaly na úroveň veřejné sféry. Nejde o to, aby měli víc než ostatní, ale aby měli přinejmenším to samé. Jsme-li před kolapsem? Nebude to vypadat tak, že narazíme do zdi a soudy se ze dne na den zavřou, protože toho by si každý všiml a začal by to řešit. Náš kolaps vypadá poněkud jinak.

Čtěte také

iROZHLAS

Česká justice je kvůli podfinancování před kolapsem, uvedli soudci. Vláda odmítla zvýšit platy zaměstnanců

Nejsme loď, která se potopí jako Titanik. Jsme loď, která dlouhodobě nabírá vodu, začíná nám téct do posledního podpalubí. Kolaps bude vypadat tak, že začneme odkládat jednání, začnou se prodlužovat řízení, nebudeme schopni obsloužit případy, které k nám přicházejí a bude se to postupně zhoršovat. Kolaps může vypadat i tak, že nebudeme s to včas vyřídit třeba vazební jednání a budou nám odcházet lidé z vazby, protože to prostě bez lidí nestihneme.

Soudy nejsou jenom soudci. Jsou jako živoucí organismus, mají mnoho zaměstnanců a stačí, když přestanou fungovat IT odborníci. Když přestane fungovat údržba nebo administrativní sekce, spis se ke mně nedostane a já o něm nerozhodnu.

Kdybych chtěl být jedovatý, tak mohu říct, že například průměrná délka civilních řízení u okresních soudů činí víc než 280 dní. Nenastal už ten kolaps, aniž bychom si toho všimli?

Statistika je vždy ošidná, ale zkusím poopravit ta data podle statistik, které máme. Česká justice patří v tuto chvíli dokonce k těm nejrychlejším. Průměrná délka civilních řízení je méně než 200 dnů po nějakých 160-170 dnů. Tato data se týkají období do roku 2019, možná 2020. Čili je to za stejné období. Je to samozřejmě statistika, která zahrnuje všechny typy řízení. Je pravda, že část řízení, zejména ta složitější, trvají příliš dlouho.

Čtěte také

iROZHLAS

Šéf Soudcovské unie po schůzce s Blažkem: Justici čeká vnitřní audit. Chceme vědět, kolik lidí je potřeba

Na jaře ministerstvo spravedlnosti navýšilo prostředky na mzdy o 150 milionů korun. To není dost?

Průměrná mzda zaměstnanců soudů za rok 2021 činila 32 800 korun. Průměrná mzda ve veřejné sféře, když nezohledním oblast zdravotnictví a vzdělání, činila něco přes 41 tisíc. Abych to srovnal s něčím, co považuji za srovnatelné: průměrná mzda na finančních úřadech činila přes 43 tisíc korun. Zjednodušeně řečeno naši zaměstnanci v průměru berou o 10 tisíc méně, než zaměstnanci na jiných srovnatelných pozicích.

A vzhledem k tomu, že jich je 9,5 tisíc, k dorovnání potřebujeme zvýšit prostředky na platy řádově o 1,5 miliardy, započtu-li i zdravotní a sociální pojištění. Čili těch 150 milionů, z nichž šlo na platy soudních zaměstnanců zhruba 120 milionů, je desetina potřebné částky.

Vláda na příští rok plánuje zvýšení platů pracovníkům na soudech o 6 procent…

Šest procent se přidává všem a ozbrojené sbory dostanou i více. Což ale znamená, že nůžky mezi platy soudních zaměstnanců a platy ostatních zaměstnanců se ještě více rozevřou, protože šest procent z 30 tisíc je prostě méně než šest procent ze 40 tisíc. Potřebujeme srovnat platy v justici s platy ve zbytku veřejné sféry. A teď mluvím o průměrných platech. Pak se nám nebude stávat, že lidé, kteří k nám nastoupí na první rok nebo dva, utíkají do jiných státních služeb, neboť tam dostanou výrazně vyšší plat. To se běžně děje.

Čtěte také

PLUS

Jan Januš: Nejvyšší soud pootevřel dveře ke zlegalizování účasti na sebevraždě. A rozhodl spravedlivě

Odráží se výše mezd administrativních pracovníků soudů na kvalitě odvedené práce?

Bohužel ano. Každý rok se vám obmění čtvrtina zaměstnanců. Řídit takovou organizaci je skoro nemožné. A ve chvíli, kdy máme nástupní plat na administrativní pozice kolem 20 až 23 tisíc korun hrubého, tak logicky není jednoduché najít kvalitní lidi. Neříkám, že na soudech nejsou kvalitní administrativní pracovníci.

Jen ti nejlepší odcházejí a za ně náhradu nenajdeme. Za druhé je třeba si uvědomit, že ti lidé pracují s citlivými údaji, které mají ze spisů a databází a v souvislosti s tím, jak kvalitní budeme mít lidi, tak bezpečně budou ta data chráněna.

Jaké jsou tedy vaše konkrétní požadavky? Je to tedy ta 1,5 miliardy pro začátek navýšení rozpočtu?

Zjednodušeně ano. Víme, že 1,5 miliardy bude znamenat, že se dostaneme na průměr před dvěma lety. A ve chvíli, kdy budou mít zaměstnanci v justici perspektivu, budou pobírat v průměru stejný příjem, jako mají zaměstnanci moci výkonné, jsme schopni stabilizovat kádr. Jsme schopni začít reformy, jež povedou k efektivnější justici, ke snižování počtu soudců i k přenosu kompetencí na střední personál.

Jaké je poslání Nejvyššího soudu? Nakládá justice s finančními prostředky odpovědně? A jak daleko je digitalizace soudnictví? Poslechněte si celý rozhovor.