Pomalované fasády pálí většinu obyvatel metropole

29. duben 2002
Co nás pálí , Co nás pálí

Sprejem pomalované fasády domů pálí většinu obyvatel metropole, o to více majitelé nemovitostí, na kterých se grafitti objevují. S unikátním antisprejovým programem přišla Radnice Prahy 6. Jako první odstraní grafity nejenom z obecného majetku, ale i z domů družstevních a soukromých.

V Praze 6 je zhruba 9250 obecních, družstevních a soukromých domů. V současnosti je na nich asi 700 sprejerových nátěrů. Radnice vyčlenila sedm miliónů korun na jejich odstranění a nyní oslovuje majitele domů, aby se projektu zúčastnili, jak uvedl zástupce starosty Prahy 6 Tomáš Chalupa. "Denně dostávám něco mezi třemi a deseti dopisy od různých vlastníků. Já bych do konce dubna vyhodnotit ten zájem. Následně předvedeme metodu odstraňování těm vlastníkům, kteří se přihlásili, aby na místě viděli, jaké to má pozitivní i negativní důsledky, zároveň vybereme tu firmu, která to bude pro nás provádět a já věřím, že dokonce prvního pololetí budeme připraveni k tomu, abychom program spustili."

I když náklady na odstranění grafitti ponese městská část, majitelé domů budou mít určité povinnost, jak říká Tomáš Chalupa. "Pokud dojde k tomu, že sprejer bude zadržen a bude vůči němu vedeno trestní stíhání, pak ten vlastník té nemovitosti má povinnost žalovat náhradu škody. Pokud je mu přisouzena nějaká náhrada, ať už v trestně-právním nebo občansko-právním sporu, potom výše této náhrady bude přímé městské části."

Ani tento problém ovšem nevyřeší problém grafitti s konečnou platností, což připouští nejen místostarosta, ale upozorňuje na něj i Jan Kaláb, student Vysoké školy umělecko-průmyslové a zároveň autor grafitti. "Když někdo půjde a bude to tam chtít nastříkat, tak to tam nastříká samozřejmě, ale perioda, kdy se v Praze stříkalo strašně moc po ulicích, už odezněla a z toho důvodu si myslím, že to nebude tak rychle přibývat." Sprejery podle Jana Kalába většinou neodradí ani fakt, že se dopouštějí trestné činnosti a riskují až osm let vězení. "Musím se přiznat, že bohužel někdy takhle nepřemýšlí, mě to baví. Když jdu kolem nějaké zdi a nic tam nevidím, tak přemýšlím o tom, že by bylo hezké, kdyby tam něco bylo."

Součástí řešení by mohlo být vyčlenění legálních ploch v Praze, na kterých by mohli sprejeři beztrestně tvořit. Těch je zatím málo. V Praze 6 není žádná. Tomáš Chalupa ale nevěří v jejich účinnost. "Pokud nabídnete nějakou plochu, tak já myslím, že vlastník té plochy za to také něco musí chtít, alespoň garanci v tom, že nikde jinde to nebude."

Jan Kaláb by naopak jejich zřízení uvítal. "Mladí lidé, kteří dělají grafitti potřebují místo, kde by se mohli nějak vyjádřit. Myslím si, že na to mají právo jako třeba lidi, co hrají fotbal, tak mají svoje hřiště a nikomu nezaručují, že nebudou kopat na ulici, i když to není trestné, ale je to nebezpečné."

A kde vidí řešení samotní obyvatelé Prahy? "Tresty za to myslím, že jsou malé. Spíše způsob výchovy mladých lidí, péče ze strany rodičů, péče ze strany učitelů a vůbec možnosti, jak naplnit život, protože ti lidé, kteří se potloukají po ulicích, tak jsou lidé, kteří ztratili náplň života a nebo je k ní nikdo nevedl."

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura .

autoři: Eva Růžičková , dka
Spustit audio

Více z pořadu