Politický geograf Jan Kofroň: Obraz války 26. den? Rusům dochází dech, ale esa v rukávu ještě mají

21. březen 2022

Tempo války na Ukrajině zpomaluje. Ruská i ukrajinská strana jeví známky vyčerpání. Boje o lepší vyjednávací pozici však pokračují. S čím nyní strany kalkulují? Jaká esa mají v rukávu? V audiozáznamu ještě zazní, jaký význam měla mise tří evropských premiérů na Ukrajinu nebo co determinuje postoj USA k válečnému konfliktu na Ukrajině.

Ruská agrese na Ukrajině trvá 26. den. Těžké boje se stále vedou o hlavní město Kyjev. Ruský požadavek na kapitulaci obranných sil v Mariupolu vyslyšen nebyl. „Vidíme, že Rusům dochází dech,“ říká v pořadu Jak to vidí... Jan Kofroň.

„Mají ne úplně malé ztráty. Měly logistické problémy. Zbývá jim možná už jen týden na to, aby se pokusili o nějakou větší akci,“ odhaduje politologický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud by se toto Rusům povedlo, získali podle něj velkou výhodu v pozdějším vyjednávání. V opačném případě by lepší karty získala Ukrajina. „Pokud ale vyjednávání nedopadnou, přejde válka do stagnující fáze. Strany se zakopou. Neuvidíme velké postupy. O to více ale budeme svědky dělostřelby mířící často na civilní cíle.“

Esa v rukávu

Přestože tempo operací zpomaluje, je dost dobře možné, že má Rusko ještě nějaká „esa v rukávu“. „Taktické jaderné zbraně by jistě přivodily zvrat na bojišti. Jejich použití je ale něco tak extrémního, že ani Rusové do toho podle mě nebudou chtít jít.“

Čtěte také

Další možností je použití chemických zbraní. „To jsme viděli třeba v Sýrii. Ale i tady si říkám, že z pohledu Ruska by šlo o velmi extrémní řešení. Šance na normalizaci vztahů se Západem by tím pak radikálně klesla.

Kofroň spíš očekává doplnění stavů bojujících jednotek. Dosud Rusové posílali do zóny bojů primárně profesionální vojáky. Nyní by ale mohli být nasazeni i branci. To by byl pro Ukrajinu samozřejmě problém. Početní převaha Rusů by začala hrát roli.

Rusové ovšem své populaci až doteď říkali, že o válku nejde. Chcete-li ale mobilizovat, musíte přiznat, že nejde o speciální vojenskou operaci, jak to nazývá Kreml.“ A možná právě proto se Vladimir Putin v pátek po dlouhé době objevil na veřejnosti.

„Zřejmě cítí, že potřebuje zvýšit domácí podporu pro válku. Protože i v Rusku samotném se zdá, že se válka nesetkala s úplně velkým nadšením. Vyhodnotil, že riziko z nespokojenosti uvnitř země je výrazně vyšší než to, že se například nakazí covidem.“ Rusko si podle Kofroně brzy uvědomí, že na bojišti už nemůže dosáhnout zásadního zvratu a že ho konflikt jen stojí peníze. 

Informovanost prezidentů

Má ale Ukrajina na protiútok, kterým by si vylepšila vyjednávací pozici? „Roli tu hraje i to, do jaké míry ukrajinský prezident Zelenskyj kalkuluje s podporou Západu v budoucnosti.“

Čtěte také

„Pokud s podporou počítá i za měsíc za dva, může spoléhat na to, že v dlouhodobém horizontu bude postupně svoji situaci vylepšovat. Zřejmě sice nedobyde území zpátky, ale může Rusku způsobovat takové ztráty, že pro něj bude výhodné přistoupit i na takovou dohodu, kterou by v tento okamžik ještě neakceptovalo.“

Do jaké míry jsou ale oba prezidenti informovaní je těžko odhadnutelné. „Víme, že míra informovanosti nejvyšších vůdců v personalistických režimech není nejlepší. Do jisté míry se to ale může týkat i Zelenského. I on může žít v nějaké fikci. A může se stát, že podpora Západu začne ochabovat a jeho pozice se výrazně zhorší. Uvědomuje si to ale?“

autoři: Zita Senková , Jan Kofroň , opa
Spustit audio

Související