Počítačové hry rozvíjejí víc schopností, než si myslíme

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02044189.jpeg

Možná, že i váš potomek tráví kdejakou volnou chvíli u počítače nebo s herní konzolí a hraje hry. Vy mu to zakazujete, snažíte se čas strávený u obrazovky omezit, ale zákazy nepomáhají. A přitom si na druhou stranu říkáte, že vaše dítě bude počítač v životě potřebovat, a tak je do jisté míry dobře, že je na něm jako doma. Jak najít rozumnou cestu? Zeptali jsme se školní psycholožky Anny Páchové, která se této problematice věnuje.

Existuje nějaký lepší přístup než zakazovat vysedávání u počítače?

„Určitě máte pravdu v tom, že příkazy typu ‚vypni ten počítač a běž se učit‘ opravdu vedou maximálně k hádce. Lepší je snažit se s dítětem komunikovat, klidně třeba právě o těch hrách. Je to způsob, jak s ním zavést rozhovor. Pouhé zakázání hry bez nabídnutí jiné alternativy může často napáchat víc škody než užitku.

Lepší tedy je o hrách hovořit, pokud to pro nás není úplně nemožné, tak si i s dítětem nějakou zahrát. Následně pak nabídnout jinou alternativu trávení volného času než jen počítač.“

Jak by tedy bylo dobré upravit nebo vymezit dobu strávenou u počítače?

„V praxi se mi nejvíc osvědčilo vytváření různých pravidel a písemných smluv, se kterými souhlasí obě strany. Obě strany – rodiče i dítě – je taky stvrdí svými podpisy. Smlouvy by měly obsahovat i sankce, pokud je dohoda porušena.

Dítě tedy ve vymezené době může hrát, rodiče ho za to nebudou kritizovat a budou to brát jako samozřejmou věc. Je však samozřejmě nutné tyto smlouvy bez výjimek dodržovat.“

Je pravda, že počítač a počítačové hry mohou u dětí rozvíjet i některé schopnosti a znalosti?

„Počítačové hry toho rozvíjejí víc, než si myslíme. Obsahují totiž okamžitou zpětnou vazbu, což se v normální komunikaci stát nemůže. Rozvíjejí taky paměť a pozornost a současné výzkumy ukazují, že prostřednictvím těchto kognitivních funkcí může dojít i k rozvoji vyšších poznávacích procesů, například schopnosti učit se.

Za velký krok kupředu taky považuji současný rozmach herních konzolí. Ty do jisté míry využívají výhod klasických počítačových her a zároveň omezují jejich nevýhody.“

Dá se tedy nakonec říci, kolik času by nanejvýš měly děti u počítačových her trávit?

„To je těžké přesně stanovit. Není ani tak důležité, kolik času, ale jakým způsobem dítě ten čas tráví. Jestli jen pasivně přijímá, nebo hraje hru, která je aktivní.

Například u herních konzolí najdeme jistou sociální orientaci. Zatímco u počítače dítě většinou sedí osamoceno, u herních konzolí může sedět třeba celá rodina, mohou hrát společně. Jsou tam i různé kvízy, takže takový čas se nemusí považovat za ztracený.“

Spustit audio