Plavat s lachtany je paráda, chválí si chovatel Jakub Mezei. V pražské zoo se o ně stará už 15 let

„Vůbec se jich nemusíme bát. Naši lachtani jsou na nás jako na lidi zvyklí,“ říká chovatel Jakub Mezei. „Ronja je velice přátelská, což zrovna u lachtanů jihoafrických není zase až tak obvyklé. I když se narodí v zoologických zahradách v lidské péči, tak pořád si na ně musíme dávat pozor.“

Jakub Mezei, vrchní chovatel lachtanů|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Mezei otevře Ronje tlamu a drží jí zuby. „Lachtan ví, že ji takto krásně otevře a my se jenom podíváme, jestli třeba ten zub nemá ulomený, jestli nemá zubní kámen a podobně.“

Rybičky Ronja polyká jako kachna housky. „Lachtani totiž nemají čas na to si rybu v klidu někam vzít. Oni ji prostě musí rychle sníst a plavat pro další kusy,“ vysvětluje chovatel.

Lachtaní kůže působí trochu jako gumáky. A hlavně je docela teplá. „Je teplá, ale není to kůže. Je to srst, která je dobře vidět, když lachtan uschne.“

Samec Eda si zatím jen hraje

„Ronja se narodila v Zoo Rostock v Německu. „Tím pádem jsme přivezli novou krev, rozšířili jsme tu skupinu a doufáme, že se nám jednou podaří lachtany tady rozmnožit,“ komentuje Jakub Mezei.

Samce pro Ronju už zahrada má. „Máme samce Edu, ale ještě se nepochlapil. Spíš si s nimi jenom hraje a dovádí. Je ještě takový mezulán, salámista, pohodář, který by si rád hrál, ale ještě nesplnil tu funkci samce, ochránce a vůdce harému. Ale budeme mu fandit a doufat, že se nám to jednou povede,“ pokračuje chovatel.

Lachtan v pražské zoo|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Zaplavat si s lachtany

Jakub Mezei pracuje v zoologické zahradě 15 let a celou dobu je u lachtanů. Do lachtanů se zamiloval. „Co se točí kolem vody, to mě hrozně baví. Je to úžasná spolupráce, jsou to krásná zvířata.“

V létě s nimi chovatelé dokonce plavou. „Předvádíme věci, které jsou pro návštěvníky atraktivní, pro lachtany zajímavé a celé je to jeden velký ‚enrichment‘, aby se lachtani nenudili,“ vysvětluje Mezei.

„A ten pocit ve vodě, to je největší vrchol kariéry, co chovatel lachtanů může zažít. Je to paráda,“ pochvaluje si. „Ale je to už o důvěře, že víte, že vám ten lachtan neublíží. On ví, že vy neublížíte jemu, že všechno proběhne v klidu a není se vůbec čeho bát.“

Chtěl by Jakub Mezei být v dalším životě lachtanem? „Kdybych byl lachtanem v Zoo Praha, tak budu nejspokojenější lachtan, který může být,“ usmívá se.