Piráti na obzoru!
Piráti čím dál více ohrožují bezpečnost moří a oceánů. Jenom letos bylo uneseno více než třicet lodí, na výkupném získali piráti desítky milionů dolarů. K přepadání používají moderní zbraně a komunikační techniku. Troufají si jak na větší lodě, tak i malé jachty.
Na začátku si musíme udělat jasno v pojmech. Pirátství není žádný romantický způsob obživy tak, jak ho známe z dobrodružných filmů. "Pirát je v podstatě darebák a zloděj, který krade zpravidla ve spojitosti s lodí na moři nebo na vodě. Romantika u toho vlastně vůbec neexistuje," řekla zcela jasně legenda českého mořeplavectví Rudolf Krautschneider.
Piráti si dnes troufnou skoro na každého. Na tanker i velké obchodní lodě. Námořní kapitán Aleš Dohnal zažil přepadení piráty v západní Africe. Jak se vše událo? "Nějaký domorodec leze po kotevním řetězu na palubu nebo použije šestimetrové bambusové tyče, aby se na palubu dostal. Co mu přijde pod ruku, to se snaží ukrást. Věci jako úvazné lano nebo části vybavení lodi mají samozřejmě hodnotu, takže se pokoušejí ukrást, na co přijdou," přiblížil.
Snadnou kořistí jsou pro novodobé piráty také soukromé plachetnice. František Sýkora a jeho žena Dana se nedávno vrátili z téměř čtyřleté cesty kolem světa. Na piráty narazili v Adenském zálivu u Jemenu. Brzy ráno připlula k jejich jachtě dlouhá loď se dvěma silnými motory. První špatné znamení. "Najednou se ozvala rána, přirazili k nám, a to jsme byli 30 minut od pobřeží. Začali tvrdě, že půjdou na palubu, já že na palubu nepůjdou. Tak jsme se tam odstrkovali. Dana byla uvnitř kajuty. Asi pět minut jsme se dohadovali. Několikrát bouchli do lodě a najednou Dana vylezla ven," uvedl František Sýkora. "Mlátili svou lodí do naší. Frantu znám, takže jsem věděla, že je značně nervózní. Když jsem vylezla, vypadali docela nebezpečně. Ale jak říká náš známý, jsem taková semetrika, že se mě lekli i piráti, vzali cigarety a odjeli," vzpomíná na svůj zážitek už s úsměvem Dana Sýkorová.
Zloději se tedy jen zalekli a v panice vzali jen cigarety, které už měli pro všechny případy Sýkorovi připravené. Často totiž u jejich lodi zastavili jen obyčejní rybáři, ale pár vteřin trvalo, než se vyjasnilo, jestli už jde o přepadení, nebo jen nevinné setkání na vlnách. "Všichni vypadají jako piráti, protože mají kukly, jako zloději u nás v bance. Ale v Indonésii jsem pochopili, že to mají proto, že jim je v noci zima. Chytají většinou v noci. Možná z toho také vyplývají mnohdy přehnané zkazky o pirátech, protože tak vypadají. Najednou přijede stará dřevěná otlučená loď, v ní jsou takoví chlapíci v příšerných hadrech s kuklami na hlavě, takže člověk je vyděšený," doplnil František Sýkora a jeho slova potvrzuje také další český mořeplavec Jiří Denk z Brna, který je se svou jachtou Altego na přerušované cestě kolem světa.
Nedávno ho v přístavu Mahajanga na Madagaskaru během dvou nocí třikrát přepadli zloději. Ten poslední incident byl už poměrně vážný. "Zloděj měl s sebou velké kameny, které po mě házel, dvakrát mě trefil. Zbytek nestačil hodit, ale měl nůž, kterým mě pořezal na ruce. Po takové krátké potyčce skočil zase zpátky do vody. Pronásledoval jsem je na člunu, ale stačili utéct, takže jsem je nenašel," popsal svůj zážitek Jiří Denk. Ale jak doporučuje zkušený kapitán dálné plavby Aleš Dohnal, jedno z pravidel při přepadení piráty zní - zůstat v klidu. "Většinou se jedná o to, že piráti nebo zloději seberou hotovost, která se na palubě nachází, cennější věci posádce a odejdou bez toho, aniž by někomu ublížili," vysvětlil.
Ale úplně jiný konec měl příběh Poláka Krzysztofa Zablockého. Piráti ho okradli a zavraždili u somálských břehů. Dobře ho znal Rudolf Krautschneider. "Ti, kteří ho okradli a zabili, pak poslali rodině dopis, že za pět tisíc dolarů prodají jeho osobní věci rodině. Mimo jiné poslali i vytržený poslední list z deníku, aby byl důkaz, že skutečně ty věci mají," prozradil smutný příběh Rudolf Krautschneider. A to byl Krzysztof Zablocki jen týden od konce své dvouleté cesty kolem světa. V den, kdy ho piráti zavraždili, věřil, že už se mu nic nestane. "Potkal polskou loď a přes ní telefonem řekl manželce, že zbývá týden plavby, za týden nechá loď někde v Egyptě a odletí domů. Takže třeba za osm za deset dní už bude doma. A nikdy se nevrátil," dodal Rudolf Krautschneider.
Do boje s piráty vytáhlo i NATO
Do boje proti novodobému pirátství už táhnou světové velmoci a nebo i Severoatlantická aliance. Bezpečnost námořních tras, po kterých proudí většina světového obchodu, je totiž klíčová. A také přibývá rok od roku počet soukromých jachet. Pirátství tak už není jen námětem pro dobrodružné filmy. Stává se noční můrou loďařských společnosti a mořeplavců. Co s tím?
Pirátství je čím dál větším probléme. Letos bylo uneseno více než třicet lodí, na výkupném získali piráti desítky milionů dolarů. Pirátství se proto stalo jedním z hlavních témat světových médií. "Kolem břehů Somálska projede až třetina světového kontejnerového obchodu a velká část přepravy ropy a plynu. Piráti používají k přepadení moderní rychlé čluny, jsou vyzbrojeni kalašnikovy, granátomety, komunikují přes satelitní mobilní telefony a lodě vyhledávají pomocí navigátorů GPS. Troufají si na větší a větší lodě s cenným nákladem, posádku pak berou jako rukojmí," popsal pro kanadskou televizi praktiky pirátů kapitán jedné z vojenských patrol u břehů Somálska.
To je totiž ta nejnebezpečnější a zároveň nejrušnější vodní cesta na světě. Všichni si teď lámou hlavu nad tím, jak ji chránit. Co navrhuje mořeplavec Jiří Denk? "Můj názor je, že Somálsko a Adenský průliv je hodně nebezpečný a tam by se to mělo chránit vojensky, protože podle mých informací se soukromé jachty, malé lodě musejí sdružovat do konvojů. Je potřeba to tam řešit vyloženě vojensky."
V oblasti už jsou těžce vyzbrojené síly Velké Británie, Ruska, Spojených států a teď posílá svých sedm lodí také Severoatlantická aliance, jak slíbil její šéf Jaap de Hoop Scheffer. "Už brzy budou u břehů Somálska také plavidla Aliance, budou doprovázet lodě zejména s potravinovou pomocí. Věřím, že je to dobrá zpráva pro občany Somálska a měla by to být špatná zpráva pro piráty," tvrdil před pár dny Jaap de Hoop Scheffer.
Kdo se ale postará o malé soukromé jachty? Ty si musejí pomoct většinou samy, jak dodal mořeplavec Rudolf Krautschneider. "Dnes celá řada jachtařů, kteří navštěvují nebezpečná místa jako například východní pobřeží Afriky, jsou ozbrojeni stejně jako nějaká horská guerilla. Dokonce jsem na americké plachetnici viděl i minomet," přiblížil námořník. Ale piráti velmi často využívají toho, že například posádky obchodních lodí nesmí být ozbrojené, jak upozorňuje kapitán dálné plavby Aleš Dohnal. "Takže jim zůstávají pouze holé ruce, protipožární hadice, reflektory a hlídka," upřesnil
Loďařské společnosti si tak v poslední době najímají soukromé bezpečnostní agentury. Buď ozbrojenou eskortu nebo týmy s nejmodernější zpravodajskou a výzvědnou technikou, která může riziko přepadení piráty snížit. A jak se vyvarují střetu s piráty osamělí jachtaři, třeba František a Dana Sýkorovi? "V oblastech, kde to nebezpečí je, abychom byli daleko od pobřeží, v noci nerozsvícení, abychom na sebe neupozorňovali. Všichni respektují to, že se moc nedomlouvají vysílačkou, protože to piráti mohou také monitorovat. Víme, že naši kamarádi se snažili aspoň dvě, tři lodě držet pohromadě trochu na dohled, protože je to pak daleko bezpečnější," přiblížil František Sýkora.
Na internetu potom existují speciální stránky, na kterých se dá domluvit místo a datum srazu. Lodě pak plují v konvoji. Nebo je možné zavolat na nepřetržitou SOS protipirátskou linku. Sídlí v malajském Kuala Lumpur a tam se dozvíte následující: "Jachtaři nebo kapitáni lodí chtějí vědět, jak moc je bezpečná oblast, do které plují, kdy se odehrálo poslední přepadení piráty a jak skončilo. Nabízíme všechny informace, které se pirátství týkají," řekl expert z Malajsie.
I když hrozba napadení piráty rok od roku stoupá, proti loňskému roku bylo jen u Somálska přepadeno o 75 procent lodí, jachtař Jiří Denk všechny mořeplavce uklidňuje. "Těch opravdu nebezpečných oblastí je jenom pár. Člověk by měl být informovaný, ale neměl by mít nějaký velký strach a všechna rizika zveličovat. To by si člověk nedopřál v životě vůbec nic," dodal.
Malé plachetnice budou piráty ohroženy vždy
Rozhodně jedna z největších legend českého jachtingu. Po světových mořích a oceánech pluje už několik desítek let a má za sebou téměř tři sta tisíc námořních mil. Pluje na lodích, které si sám postavil, nejslavnější z nich byla určitě Polárka. Rudolf Krautschneider byl hostem dnešní Pod kůže.
Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera je pirátství problém, který narůstá všude na světě. Příčinu přitom vidí v sociálních nůžkách, které se rozevírají mezi chudými a bohatými. "Pirátství není už ta romantika, kdy se bukanýr oháněl šavlí a v přístavu na něj čekala černá krasavice, ale jde o normální zlodějinu a vraždy na vodní hladině," uvedl Rudolf Krautschneider. Sám se s pirátstvím na svých cestách setkal. Hlavně v chudých zemích se někteří rybáři pirátstvím zabývají. "Ale protože moje lodě nevypadají exkluzivně, tak si myslím, že jsem ohrožen nebyl," doplnil.
Nejnebezpečnější místa na světě kvůli pirátství jsou okolí Filipín, Malajsie a především Rudé moře, plavba kolem Somálska. "Tam se jachtaři v nějakém přístavu domluví, například v Adenu, a pluje flotila lodí a ve dne v noci hlídají. Největší nebezpečí je pro jednotlivce, který musí také někdy spát," přiblížil možnou obranu proti pirátům Rudolf Krautschneider, který považuje za svou hlavní zbraň proti pirátům chudobu. "Jestliže máte snobskou a perfektně vybavenou plachetnici, tak vám zbraně v chudé zemi nejsou moc platné," vysvětlil.
Vyslání válečných lodí do ohrožených oblastí by podle Rudolfa Krautschneidera mělo piráty usměrnit. Malé plachetnice ale podle něho nemají v obraně šanci takřka žádnou. Jejich jedinou možností je tak plout v konvojích nebo se vyhýbat místům, které jsou piráty ohrožené. "Velmoci připravují akce, protože to už narušuje i možnosti mořeplavby, narušuje to pravidelné linky a tak dále. Něco se určitě stane, ale jsem pesimista. To by mocnosti musely mít sílu zasáhnout například v Somálsku do každého rodinného stanu, a to je nemožné. Malé plachetnice budou vždy ohroženy a pochybuji, že se s tím dá něco udělat," dodal mořeplavec.
Před třemi lety střihač televize Nova Michal Velíšek neváhal bránit neznámou napadenou ženu. Dnes je po něm pojmenována cena určená těm, kteří se ocitli v podobné situaci a neváhali pomoci ohroženým lidem. Nezařadili se k přihlížejícímu a netečnému davu. Ve čtvrtek 30. října si v Pod kůži ukážeme příběhy lidí, kteří jsou na Cenu Michala Velíška nominováni. Nalaďte si Radiožurnál po 11. hodině.
Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.
