Paralympijské hnutí neprožívá šťastné období. Je poznamenané osobními spory, myslí si cyklista Ježek

Skončily olympijské hry a začala paralympiáda. Jak je pro sportovce důležité, aby v této složité době s řadou koronavirových opatření mohli na olympiádě závodit? A aby se olympijské hry vůbec uskutečnily?

Je strašně dobře, že se olympiáda uskutečnila i přes ty problémy, které před začátkem her, byly. Netýkalo se to jen českého týmu. Ovlivnilo to přípravu i sportování členů několika reprezentačních týmů. Na druhou stranu to byla strašně důležitá zpráva pro celé sportovní prostředí a vůbec celou zeměkouli, že se k té pandemii už umíme nějakým způsobem postavit. Myslím si, že hlavně pro české sportovce to bylo důležité, protože to byla jedna z nejúspěšnějších olympiáda v samostatné historii. Teď už převáží to hezké a budeme na to vzpomínat rádi.

Čtěte také

Stolní tenista Suchánek by chtěl zopakovat úspěch z Ria. Kromě radosti z výkonu má ale i jiný důvod

Paradoxně je to možná ještě důležitější pro paralympioniky, protože profesionálové mají spoustu možností během olympijského cyklu zazářit. Paralympionici ale tolik zajímavých událostí nemají. Pro handicapované sportovce je paralympiáda klíčová. Je to nejvíc medializovaná akce, takže je dobře, že se koná a doufám, že přinese českému týmu úspěch.

My jsme oba bývalí sportovci a asi se dokážeme vcítit do situace, kdy by sportovcům někdo řekl, že jedna olympiáda nebude. V tu chvíli vzniká osmiletý cyklus, který může pro spoustu sportovců znamenat zlom v kariéře.

Zažila to jedna generace sportovců v 80. letech a v mnohých to zanechalo těžkou stopu. Rozhodně by to byl obrovský zásah do života jedné sportovní generace. Proto jsem strašně rád, že olympijské hry proběhly a že teď můžou probíhat i ty paralympijské. Samozřejmě atmosféra prázdných hledišť je pro mě smutná a tragická, takže díky, že máme rozhlas a televizi a můžeme si to zprostředkovat do celého světa.

Ty paralympijské hnutí velmi dobře znáš. Jak jsi v něm aktivní? Zapojuješ se do dění v rámci českého paralympijského týmu?

České paralympijské hnutí neprožívá v poslední dekádě šťastné období. To prostředí, jak byl jednu dobu hodně rozkolísaný sport v České republice obecně a asi ještě není ideálně sladěný, tak paralympijské hnutí je hodně poznamenané osobními spory a dopadá to i na přípravu sportovců. Musím říct, že když od toho odhlédnu, tak sport handicapovaných má v Česku velkou tradici a velkou úspěšnost. Je jen potřeba najít cestu, jak zpátky dohnat úspěchy na mezinárodním kolbišti.